Víte, jak vypočítat základ daně z příjmů u fyzických osob za rok 2020? Pokud vaše odpověď zní „Ne“, je načase, abyste se to s námi naučili.
Výpočet základu daně z příjmů fyzických osob za rok 2020
Pokud se prozatím neorientujete v problematice daní z příjmů FO, doporučujeme vám si nejdříve prostudovat Základní informace o dani z příjmů FO. Daňové přiznání za rok 2020 se vám pak bude snáze vyplňovat.
Před samotným výpočtem základu daně z příjmů fyzických osob je třeba si uvědomit, které příjmy vstupují do základu daně z příjmů fyzických osob a z čeho je základ tvořen.
Příjmy vstupující do základu daně FO
Do základu daně z příjmů FO vstupují příjmy, které jsou v zákoně uvedeny jako předmět daně z příjmů. Předmětem daně z příjmů FO jsou:
- Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 6 ZDP) (Podrobněji o příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků)
- Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 ZDP)
- Příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP)
- Příjmy z pronájmu (§ 9 ZDP)
- Ostatní příjmy (§ 10 ZDP)
- Podrobněji o příjmech dle § 7 –10 ZDP
Jednotlivé příjmy tvoří ve schématu výpočtu základu daně z příjmů fyzických osob dílčí základy daně.
Dílčí základy daně z příjmů FO
Dílčí základ daně dle § 6 tvoří příjmy ze závislé činnosti (i nepeněžní) a funkční požitky, zvýšené o vypočtenou částku na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem. V této souvislosti mluvíme o tzv. superhrubé mzdě – koeficient 1, 34.
Dílčí základ daně dle § 7 tvoří rozdíl mezi příjmy a výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Může tedy vzniknout kladný dílčí základ, nebo dílčí daňová ztráta.
Do dílčího základu daně dle § 8 vstupují celkové dosažené příjmy. U příjmů z kapitálového majetku je třeba si uvědomit, že značná část příjmů je zdaňována srážkovou daní a do dílčího základu daně nám vůbec nevstupují.
Dílčí základ daně dle § 9 tvoří obdobně jako u §7 rozdíl mezi příjmy a výdaji na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů. I zde může vzniknout kladný či záporný dílčí základ daně.
Dílčím základem daně dle §10 je příjem snížený o výdaje vynaložené na jeho dosažení. Na rozdíl od §7 a §9 nemohou výdaje překročit příjmy, nemůže tedy vzniknout dílčí daňová ztráta.
Dílčí základy daně, tj. rozdíly mezi příjmy a výdaji (vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů) lze v zásadě vypočítat třemi způsoby:
1. Podvojným účetnictvím
Podvojné účetnictví je nejsložitějším způsobem a ze zákona mají povinnost jej vést:
- právnické osoby,
- fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku,
- fyzické osoby s obratem za předcházející kalendářní rok 25 miliónů Kč,
- ostatní fyzické osoby na základě svobodného rozhodnutí,
- ostatní fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé účastníky sdružení bez právní subjektivity, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je výše uvedenou osobou,
- ostatní fyzické osoby, kterým vedení účetnictví ukládá zvláštní předpis.
2. Daňovou evidencí
Daňová evidence vyžaduje evidenci všech příjmů a výdajů a majetku a závazků podnikatele.
3. Výdajovým paušálem
Výdajové paušály stanovují procento výdajů, které můžete odečíst od příjmů pro jednotlivé druhy podnikatelské činnosti. Je to nejjednodušší způsob výpočtu základu daně.
Schéma výpočtu základu daně z příjmů FO
| Dílčí základ daně dle §7 (+,-) | + Dílčí základ daně dle §8 (+) + Dílčí základ daně dle §9 (+,-) + Dílčí základ daně dle §10 (+,0) | = Souhrn dílčích základů (§7-§10) nebo daňová ztráta Daňovou ztrátu lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně dle §7-§10 v následujících 5 zdaňovacích obdobích. | + Dílčí základ daně dle §6 (+) Vstupuje vždy v celé výši do základu daně. | = Základ daně z příjmů FO V případě daňové ztráty §7-§10 je ZD tvořen DZD §6. |
