Pružná pracovní doba

V současné době se v řadě firem využívá pružná pracovní doba jako jeden z benefitů pro zaměstnance. Tento benefit je zaměstnanci velmi ceněný a přitom nestojí zaměstnavatele žádné výdaje navíc. Pružná pracovní doba je upravena zákoníkem práce, všechny informace se dozvíte také v našem článku.

Flexibilní pracovní doba

Pružná pracovní doba, tedy pružné rozvržení stanovené týdenní pracovní doby, je upravena zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce. Nová úprava je mnohem srozumitelnější než v předchozím zákoně.

Rozvržení pracovní doby

Pružnou pracovní dobu lze uplatnit v rovnoměrném i nerovnoměrném rozvržení doby zaměstnance. Pokud se jedná o rovnoměrné rozvržení pracovní doby, musí být týdenní pracovní doba naplněna v každém týdnu. V druhém případě musí být průměrná týdenní pracovní doba naplněna nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období.

Rozdělení pružné pracovní doby - volitelná pracovní doba, základní pracovní doba

Při pružném rozdělení pracovní doby si zaměstnanec sám volí začátek, popř. i konec, pracovní doby v jednotlivých dnech. Přitom začátek i konec musí být v určitém časovém rozmezí, které stanoví zaměstnavatel. Tento typ určení se nazývá volitelná pracovní doba. Zaměstnavatel je povinen určit volitelnou pracovní dobu na začátek i konec pracovní doby tak, aby celková délka směny zaměstnance nepřesáhla 12 hodin.

Mezi tyto volně volitelné úseky pracovní doby, je vložena doba, kdy musí zaměstnanec pobývat na pracovišti. Tento úsek určuje zaměstnavatel a zákon ho nazývá základní pracovní dobou.

Např. příchod do práce musí být mezi 6 až 8 hodinou a odejít z práce může zaměstnanec po 14. hodině. Zbytek časové dotace si může vybrat podle svého uvážení.

Kdy se nedá pružná pracovní doba aplikovat

Tento způsob rozvržení pracovní doby nelze aplikovat v těchto případech

při pracovní cestě zaměstnanců,
při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve směně, jejíž začátek i konec je pevně stanoven,
když tomu brání provozní důvody,
v době důležitých osobních překážek v práci (§ 192 zákoníku práce).

Bližší informace o pružné pracovní době by měly být součástí vnitřního předpisu firmy, který vydává zaměstnavatel.

11 Leden 2011

Zpět do kategorie

Další článek

Tags:

Sdílet článek

Komentáře k článku

+1 # lubos jirak 2011-07-22 09:34 Dobrý den, moje žena pracuje ve státní správě kde využívají právě pružnou pracovní dobu (nerovnomernou) a bylo ji oznámeno že si musí nadělávat svátek i svou řádnou dovolenou na zotavenou, někde jsem se dočetl že to je tím že pevna část prcovni doby je součástí pracovního fondu který musí být naplněn,,proto si musí nadělávat svátky a dovolonou..není to tak trochu proti zákonu ?? Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat

+1 # Karel 2011-07-22 10:17 To je dobrý dotaz, na to bych taky rád znal odpověd,pokud bych měl modelovou sitaci že si chci vybrat dovolenou od 1.7 do 14.7 tak po návratu do práce mám pouze 16 dní na to abych nadělal svých 14 dní dovolené ,respektive 10 dní (bez soboty a neděle)a nedej bože, že by v těch zbývajícich 16 dnech byl ještě svátek který jak píšete se musí také nadělávat. Pokud můžete pracovat denně maximálně 12hodin tak je to dost dobře nemožné. Ještě že nedělám ve státní správě :-) Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat

0 # Lenka 2011-07-22 14:44 Nejsem právník a ani nepracuji ve státní správě, ale podle mého názoru rozhodně nemůže splnit týdenní pracovní dobu, pokud čerpá dovolenou nebo je státní svátek.
Pokud pracuje 8 hodin denně má za měsíc odpracovat např. 160 hodin a vezme si 5 dní dovolené, tak musí splnit 120 hodin (+ má 40 hodin dovolené na zotavenou). Pokud je státní svátek, tak se do stanovené pracovní doby vůbec nezapočítává. (Za předpokladu, že na tento den jí připadá pracovní volno.)
Určitě to nejde už z toho důvodu, že pokud by si vzala 14 dnů volna, tak by nebylo možné ve zbývajících dnech splnit stanovenou pracovní dobu a dodržet přitom zákonné přestávky v práci. Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat

Obnovit seznam komentářů
RSS informační kanál kometářů k tomuto článku.