Pokud z pozice zaměstnavatele vysíláte své pracovníky na zahraniční služební cesty vězte, že kromě jiných věcí je třeba pamatovat i na jejich zdravotní pojištění. Přestože stále dost velké procento zaměstnavatelů odmítá svým pracovníkům toto pojištění hradit z firemní kasy, zákoník práce říká něco jiného.
Cestovní zdravotní pojištění zaměstanců
Zákoník práce hovoří o tom, že jako zaměstnavatel musíte pracovníka, kterého vysíláte na zahraniční cestu, plně zabezpečit po všech stránkách, a tudíž mu musíte hradit i pojištění v potřebném rozsahu. Pokud tak neučiníte, pak byste měli zaplatit eventuální výdaje, které během zaměstnancovy cesty mohou vzniknout poté, kdy v zahraničí vyhledá lékařské ošetření.
Prostředky pro zajištění cestovního zdravotního pojištění zaměstnanců
Bankovní karta
Mnoho podnikatelů se domnívá, že je-li zaměstnanec vybaven nějakou bankovní kartou, vztahuje se z ní na něj i cestovní zdravotní připojištění a zaměstnanec je stoprocentně zajištěn. Setkali jsme se i se zkušeností člověka, který se v zahraničním zdravotnickém zařízení prokázal platební kartou s pojištěním, nemocnice mu v první řadě „stáhla“ cenu léčebného zákroku z účtu. Pojišťovna mu to sice posléze vrátila, ale až za docela dlouhou dobu.
U bankovních karet bývá navíc pouze pojištění léčebných výloh, a to ještě s velkými výlukami. Velmi často se vyskytují spoluúčasti klienta, velmi často je nižší rozsah pojistné ochrany, než je nabízen v samostatně uzavřených pojistkách.
Někdy jsou podmínky pojistného plnění docela i absurdní. Třeba když platí jen pro případ úrazu v dopravních prostředcích, což je vlastně duplicita, protože v letadle nebo v autě je zaměstnanec, vyslaný na služební cestu, stejně automaticky pojištěn provozovatelem dopravního prostředku. Takové pojištění ale platí jen v případě, když si třeba zlomí nohu při jízdě londýnským autobusem městské hromadné dopravy. Na zastávce už ale toto pojištění neplatí. A ještě zbývá otázka, co se stane, když na své kartě nebude mít váš pracovník dostatečné finanční prostředky. Při běžném komerčním pojištění všechny tyto záležitosti zpravidla samy vyřizují asistenční služby.
Europojištění
V předchozích letech se objevil u některých pojišťoven nový pojistný produkt, který je určen cestovatelům po Evropské unii. Měl by být výrazně levnější (ale není tomu tak vždy) než běžné cestovní zdravotní připojištění, protože se opírá o Evropský průkaz zdravotního pojištění. Pojistným plněním je v tomto případě jen to, co si člověk musí sám doplatit podle předpisů té které země, v níž k léčbě došlo.
Teprve do ostatních zemí je nevyhnutelné opatřit si kompletní tzv. cestovní zdravotní připojištění. Možná se to zdá trochu složité a řeknete si, že je přece jen lepší si zaplatit cestovní pojištění a o nic víc se nestarat. Ale proč platit víc, než je nezbytně nutné? Součástí cestovního pojištění nabízeného řadou komerčních pojišťoven je tzv. cestovní zdravotní připojištění kalkulované na veškerou úhradu eventuální léčby včetně repatriace bez ohledu na možnosti „modré“ karty. Pak tedy klienti platí (16–30 Kč denně) zbytečně.
Rozšířený mýtus o zdravotním připojištění
Někteří lidé si myslí, že je dobré být zdravotně připojištěn vícekrát. V některých pojistných produktech (jako třeba u úrazového pojištění) je to i možné. U zdravotního připojištění ale klient žádné peníze nedostane (s výjimkou proplacení účtů za ošetření zaplacených v hotovosti). Téměř vždy se pojistné plnění odehrává mezi pojišťovnou a zdravotnickým zařízením. Pokud se někdo pojistí vícekrát, nezíská žádný osobní prospěch, jen všechny jeho pojišťovny ušetří, protože si náklady mezi sebe rozdělí.
Zdravotně připojišťovat se budeme stále
Dlouhodobě u nás lidé nebyli zvyklí se na cesty pojišťovat. V minulém režimu to ostatně ani nebylo možné. Takže v první etapě šlo vlastně o zápas s určitou lidskou setrvačností – naučit se, proč je vůbec dobré se pojišťovat. A samozřejmě také šlo o to, aby pojistné nebylo nijak vysoké, leč plně krylo veškerá možná rizika zdravotních problémů. Zaměstnavatele totiž rozhodně přijde levněji pracovníka řádně pojistit, než být posléze vystaven vleklým a nákladným soudním sporům.
Cestovní zdravotní připojištění jako samostatný pojistný produkt neztrácí svůj smysl a cíl. I v západní Evropě doznává cestovní zdravotní připojištění stále boom a nelze říct, že by se trh nějak snižoval. A přitom v Evropské unii jsou lidé daleko déle a více obeznámeni s platebními kartami. Takže určitě doporučujeme stejně se na cestu pojistit.
Zdroj: Lobby.cz (Tomáš Vladislav Novák)
