Kolem švarcsystému se v poslední době vyrojilo mnoho spekulací, které mnohdy způsobují, že se této formy nelegální práce poctiví živnostníci strachují. Nutno dodat, že většinou zbytečně. Oslovili jsme proto zástupce Státního úřadu inspekce práce, který je oprávněn švarcsystém kontrolovat a trestat, aby udělal v této problematice podnikatelům jednou provždy jasno.
Švarcsystém a nelegální práce
Problematika švarcsystému je mezi podnikateli stále hojně diskutovaná. Ne vždy však si podnikatelé tento složitý právní problém vykládají zcela správně, proto jsme pozvali do naší redakce zástupce Státního úřadu inspekce práce, který je oprávněn švarcsystém kontrolovat a trestat.
Oblast švarcsystému a nelegální práce obecně vám objasní JUDr. Dagmar Berková, vedoucí právního odboruOblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj.
Představte, prosím, našim čtenářům roli Státního úřadu inspekce práce v problematice švarcsystému.
V působnosti Státního úřadu inspekce práce je kontrola dodržování povinností v oblasti pracovních vztahů a podmínek, právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a od letošního roku působí i v oblasti kontrol nelegálního zaměstnávání. Působnost SUIP stanoví zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce a nově také zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
Abychom však rozhovor nezačali uprostřed problému, je dobré připomenout, co to vlastně švarcsystém je. Můžete, prosím, vysvětlit co nejjednodušeji a bez „řeči zákonů“ podstatu švarcsystému?
Švarcsystém je jednou z forem nelegálního zaměstnávání, kdy jeden podnikatelský subjekt využívá pro závislou práci podnikatele-fyzickou osobu a obchází tak povinnost uzavření pracovněprávního vztahu vztahem obchodněprávním.
Co si má tedy živnostník hlídat, aby jeho práce, kterou vykonává pro jinou firmu nebo OSVČ nenaplňovala znaky závislé práce? Jasné je například, že by neměl podléhat pokynům objednatele práce ohledně pracovních postupů a pracovní doby, co ale další oblasti spolupráce?
Tento problém je velmi široký a je nutno jej posuzovat případ od případu. Znaky závislé práce jsou:
- vztah nadřízenosti a podřízenosti,
- výkon práce jménem zaměstnavatele,
- podle pokynů zaměstnavatele,
- a zaměstnanec práci vykovává osobně.
Příklad:
- Vymalování kanceláří zadané podnikateli − nejedná se o nelegální práci.
- U pásu montují součástky tři zaměstnanci a dva živnostníci – jde o nelegální práci.
Podnikatelé samozřejmě mohou i nadále uzavírat běžné obchodní smlouvy a poskytovat si služby, jen musí dát pozor, aby nebyly naplněny znaky závislé práce.
Jak je to při posuzování švarcsystému – je nutné, aby živnostník vykazoval všechny znaky závislé práce, anebo stačí náznak třeba jen jednoho znaku, aby mu byl švarcsystém prokázán?
Ano, závislá práce je definována v ust. § 2 odst. 1 zákoníku práce, tyto znaky musí být naplněny všechny současně, pak se jedná o závislou práci, která může být vykonávána na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.
Na koho se mohou živnostníci, kteří se obávají, že by jejich práce mohla být označena za švarcsystém, obrátit? Kdo jim dokáže s určitostí říct, jestli se v jejich konkrétním případě jedná o švarcsystém nebo ne, případně jim poradit, jak to udělat, aby znaky závislé práce naplňovat přestali?
Jednotlivé oblastní inspektoráty práce poskytují základní poradenství a je možné se obrátit na naše poradenská místa, která máme v každém okresním městě v budovách úřadu práce. Detaily – např. úřední hodiny a přesnou adresu najdete na našich internetových stránkách.
Jaký postih hrozí zainteresovaným stranám při prokázání švarcsystému? Při prokázání švarcsystému hrozí postih tomu, kdo nelegální práci umožnil, tedy „zaměstnavateli“ ve výši 250 000 až 10 mil Kč. Živnostníkovi, který tuto práci osobně vykonával, pak hrozí pokuta až do výše 100 000 Kč.
Jak probíhají kontroly a na koho jsou zaměřeny? Mají se jich obávat jednotlivé OSVČ, anebo jsou zaměřeny proti nepoctivým zaměstnavatelům, kteří zastírají faktický pracovně-právní vztah jinou smlouvou?
Kontroly jsou zaměřeny proti těm, co nelegální práci ve formě švarcsystému využívají, ale i proti těm co ji vykonávají.
Jak obchodní tak pracovněprávní vztah jsou vždy vztahem dvoustranným a bez vůle obou stran by takový vztah nemohl být uzavřen. Zákonodárce ale výší pokut dává najevo, který delikt považuje za závažnější.
Co má dělat zaměstnanec v situaci, kdy mu jeho zaměstnavatel „doporučí“, aby si zřídil živnostenské oprávnění, nebo že ho jinak vyhodí z práce?
Tady je těžko radit, bohužel přistoupí-li občan na výkon nelegální práce, porušuje zákon a musí počítat s odhalením a sankcí, i když se v tomto případě najdou polehčující okolnosti, které budou mít vliv na výši pokuty.
Na druhou stranu si zaměstnanec musí uvědomit, že pokud přistoupí na švarcsystém a stane se z něj “závislý podnikatel“, pak se vzdává všech základních zaměstnaneckých práv.
Třeba práva na dovolenou, práva na nemocenskou, nebude mu odškodněn pracovní úraz nebo třeba taková banalita, že z pravidelné výplaty se stane plnění ze smlouvy, které vůbec nemusí být pravidelné nebo třeba výpovědní doba a s ní související případné odstupné se na živnostníka v obchodněprávním vztahu nevztahuje.
Chybí zde ochrana mzdy před insolvencí a spousta dalších výhod vyplývajících pro zaměstnance ze zákoníku práce.
Naši čtenáři nám často popisují své příběhy a dotazují se nás, jestli jde v jejich případě o švarcsystém. Zdá se tedy, že „bubák“ jménem švarcsystém straší spíše OSVČ, které si mnohdy ani nemohou práci vybírat – buď dělají pro jiné firmy práci se znaky závislé práce, anebo nemají žádnou práci a tak ani obživu – kdežto firmy, které švarcsystém praktikují záměrně a výkon závislé práce po živnostnících vyžadují, se zdají být zcela bez obav. Je to tak správné?
To určitě není správné, a pokud zjistíme nelegální práci, ať už z naší vlastní činnosti nebo na základě podnětu, zabýváme se touto situací, provedeme kontrolu a podaří-li se švarcsystém prokázat, ukládáme sankce ve stotisícové výši právě těm kontrolovaným osobám, které umožňují (nebo spíše v kontextu toho, co je uvedeno v otázce, vyžadují) nelegální práci.
Z výsledků ankety, která proběhla na portálu iPodnikatel.cz vyplývá, že téměř 80% lidí si přeje, aby se švarcsystém zlegalizoval, protože jen znepříjemňuje život malým živnostníkům. Jen 14% lidí si naopak myslí, že je třeba švarcsystém řešit a že firmy, které ho záměrně praktikují, by měly být potrestány. Jak to vidíte Vy, vyplní se někdy přání převážné většiny?
K této věci se nemohu vyjádřit, jsem zaměstnancem oblastního inspektorátu práce, který je povinen kontrolovat dodržování právních předpisů. Nemáme oprávnění zákony měnit.
Váš úřad se ale nezabývá pouze kontrolou a postihem švarcsystému a nelegální práce obecně, odbočme tedy nyní trochu od hlavního tématu rozhovoru a prosím popište na závěr našim čtenářům, jaké další oblasti spadají do působnosti Státního úřadu inspekce práce.
Krátce mohu uvést hlavní náplně naší činnosti, které – jak jsem již popisovala v úvodu rozhovoru – se týkají oblasti ochrany pracovních vztahů a podmínek.
Zjednodušeně lze říci, že inspektoráty kontrolují dodržování právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, pracovních vztahů, bezpečnosti provozu technických zařízení, ale třeba i dodržování povinností upravujících výkon činnosti dítěte (např. účinkování v reklamách), dodržování povinností při výběrových řízení podle zákona o úřednících územních samosprávných celků, dodržování povinností vyplývajících ze zákona o zaměstnanosti (zákaz diskriminace), dodržování různých oznamovacích povinností, zaměstnávání tzv. povinného podílu osob se zdravotním postižením a v neposlední řádě právě dodržování zákazu nelegální práce.
Závěrem mi dovolte poznamenat, že tzv. švarcsystém je jednou z mnoha forem nelegální práce, která je inspektoráty postihována. Poněkud vytržené z kontextu jsou tvrzení, které se v médiích často objevují, například, že „inspektoráty se speciálně zaměřují na švarcsystém“, že „od letošního roku je zásadně postihován švarcsystém“ apod.
Od letošního roku je podstatně více postihován výkon a umožnění výkonu nelegální práce ve všech jeho podobách. U nelegální práce nejde jen o to, že za zaměstnance je nutno více odvádět státu, ale i výhody vyplývající z pracovního poměru pro zaměstnance a také nelegální zaměstnanec poskytuje podnikateli neoprávněnou konkurenční výhodu oproti ostatním podnikatelům, kteří zákon řádně dodržují.
Kontakt
Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj
Milady Horákové 3
658 60 Brno
- Telefon: 950 179 900 (recepce)
- E-mail:brno@oip.cz
- E-podatelna:epodatelna@suip.cz
- Web: www.suip.cz
