Velmi často vaše otázky směřují k problémům spojeným s placením sociálního a nemocenského pojištění na OSSZ. Proto jsme se rozhodli vybrat z příručky vypracované Českou správou sociálního zabezpečení několik nejčastějších otázek.
1. Kde všude musím oznámit, že jsem začal podnikat a co k tomu potřebuji?
Při oznámení zahájení podnikatelské činnosti na Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) je třeba předložit průkaz totožnosti, případně oprávnění k činnosti.
Ohlašovací povinnost v souvislosti se zahájením podnikání má OSVČ rovněž ve vztahu k finančnímu úřadu či zdravotní pojišťovně (více informací naleznete na webových stránkách Ministerstva financí a na stránkách příslušné zdravotní pojišťovny).
Více o registraci OSVČ.
2. Je nemocenské pojištění OSVČ povinné?
Účast OSVČ na nemocenském pojištění je dobrovolná a vzniká na základě podané přihlášky. Neúčast na nemocenském pojištění OSVČ může mít např. negativní dopad pro ženu – OSVČ, neboť ji nebude v těhotenství a následně po porodu náležet peněžitá pomoc v mateřství.
Více o nemocenském pojištění OSVČ.
3. Jakou výši pojistného na nemocenské pojištění je třeba platit v případě, že se k němu dobrovolně přihlásím?
Měsíční základ na nemocenské pojištění si OSVČ určuje svou platbou a maximální měsíční základ je určen ve výši částky rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na posledním přehledu o příjmech a výdajích, připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k přehledu staršímu tří let se nepřihlíží. Určeným vyměřovacím základem je celková částka, ze které bylo OSVČ za daný kalendářní rok stanoveno pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Minimální pojistné na nemocenské pojištění pro rok 2020 činí 126 Kč.
4. Proč se musí platit zálohy na sociální pojištění OSVČ při VVČ, když za ně odvádí pojistné do důchodu jejich zaměstnavatel?
Pokud OSVČ vykonává vedlejší činnost z důvodu výkonu zaměstnání (ust. § 9, odst. 6, písm. a), zákona č.155/1995 Sb. v platném znění), platí zálohy na pojistné v případě, že její daňový základ ze SVČ dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění (rozhodná částka je v roce 2020 stanovena na 83 603 Kč) nebo se k účasti na tomto pojištění sama přihlásí.
5. Jaká je výše záloh sociálního pojištění v souvislosti se zahájením samostatné výdělečně činnosti?
OSVČ vykonávající hlavní SVČ je povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění alespoň v minimální výši ode dne zahájení činnosti. OSVČ vykonávající vedlejší činnost je povinna platit zálohy v případě, že se k důchodovému pojištění sama přihlásí. Pro rok 2020 činí minimální výše záloh 2 544 Kč v případě, že samostatná výdělečná činnost je hlavní a 1 018 Kč Kč v případě, že samostatná výdělečná činnost je vedlejší.
6. Jaká je výše sociálního pojistného, které je OSVČ povinna ze zákona odvádět?
Ve smyslu ustanovení § 5b zákona č. 589/1992, Sb. v platném znění je vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění částka kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu; daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po úpravě podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů, a to i v případě, kdy příjmy osoby samostatně výdělečně činné jsou osvobozeny od daně z příjmů.
Z takto stanoveného vyměřovacího základu činí výše pojistného na důchodové pojištění 29, 2 %. Uvedený vyměřovací základ však nesmí činit méně než je zákonem stanovený vyměřovací základ ve výši tzv. absolutního minima. Minimální měsíční vyměřovací základ činí pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost roce 2020 částku 8 709 Kč, pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v roce 2020 činí tento minimální měsíční vyměřovací základ částku 1 018 Kč.
7. Jaká je výše zálohy na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění?
U OSVČ, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu podle § 5b odst. 1 zák. č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, za tento rok připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného měsíčního vyměřovacího základu přesáhla částku ve výši jedné dvanáctiny maximálního vyměřovacího základu, činí měsíční vyměřovací základ tuto částku.
Minimální výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění pro OSVČ vykonávající v roce 2020 hlavní činnost, činí 2 544 Kč. Minimální výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění pro OSVČ vykonávající v roce 2020 vedlejší činnost, činí 1 018 Kč.
Vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši určuje OSVČ svou platbou pojistného. Měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (6000Kč), a zároveň nemůže být vyšší, než maximální měsíční (vyměřovací) základ nemocenského pojištění. Maximální měsíční základ NP se stanoví pro každou OSVČ individuálně, ve výši částky rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na posledním přehledu o příjmech a výdajích, připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k přehledu staršímu tří let se nepřihlíží. Je-li vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ, je měsíční základ roven minimálnímu měsíčnímu základu. Byla-li v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, ve kterém se pojistné na nemocenské pojištění platí, samostatná výdělečná činnost zahájena (znovuzahájena), lze určený (vypočtený) vyměřovací základ za takový kalendářní rok použít pouze v případě, že činnost byla vykonávána alespoň ve čtyřech kalendářních měsících. Nelze-li určit maximální měsíční základ nemocenského pojištění z naposledy podaného přehledu o příjmech a výdajích, rovná se tento polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok. Polovina průměrné mzdy za rok 2020 činí 17 418 Kč. Jestliže však OSVČ přehled o příjmech a výdajích nepodá ve stanovené lhůtě, je maximální měsíční základ následně stanoven ve výši minimálního měsíčního základu (6000 Kč), a to až do měsíce, ve kterém bude opožděně přehled o příjmech a výdajích podán. Pokud v předchozím roce měla OSVČ nárok na výplatu dávky z nemocenského pojištění OSVČ po celou dobu výkonu činnosti, pro výpočet maximálního měsíčního vyměřovacího základu se použije rok předcházející roku, ve kterém trval nárok na výplatu dávky.
Pojistné z vyměřovacího základu činí 2,1 %. Nejnižší pojistné na nemocenské pojištění v roce 2020 činí 126 Kč.
8. Jaký je způsob placení záloh na pojistné před podáním Přehledu a po jeho podání u začínajícího podnikatele?
Pro OSVČ je stanoven minimální měsíční vyměřovací základ až do měsíce, který předchází měsíci podání Přehledu za rok 2020, ve výši dle daňového základu za rok 2019.
V měsíci podání Přehledu a v následujících měsících roku 2020 je měsíční vyměřovací základ stanoven již dle daňového základu za rok 2020.
9. Kdy má být předložen Přehled o příjmech a výdajích
Přehled o příjmech a výdajích je OSVČ povinna předložit nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém je OSVČ povinna podat daňové přiznání. OSVČ, která daňové přiznání není povinna podat, je povinna podat přehled nejpozději do 31. 7. kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost.
10. Jakým způsobem se prokazuje vedlejší samostatná výdělečná činnost?
Podle právní úpravy platné od 1. 1. 2009 je OSVČ považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost, pokud skutečnosti o výkonu vedlejší činnosti oznámí nejpozději s podáním tiskopisu „Přehled“ a doloží povinně dokládané důvody nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl přehled podán.
Pokud OSVČ tyto skutečnosti neoznámí a povinně dokládané důvody nedoloží, je její činnost považována za hlavní s povinností zaplatit pojistné. Zákonné důvody jsou uvedeny v § 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění. Od 1. 1. 2011 může OSVČ vykonávat vedlejší činnost pouze v případě, že není dobrovolně účastna nemocenského pojištění OSVČ.
11. Za jakých podmínek je výkon SVČ hodnocen jako vedlejší samostatná výdělečné činnost?
Samostatná výdělečná činnost může být považována za vedlejší v těch měsících, ve kterých trval důvod pro výkon vedlejší činnosti alespoň po část měsíce a toto období se alespoň částečně kryje s výkonem samostatné výdělečné činnosti. Zákonné důvody pro posouzení samostatné výdělečné činnosti jako vedlejší jsou uvedeny v § 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
OSVČ musí oznámit důvod pro výkon vedlejší činnosti nejpozději s podáním tiskopisu „Přehled“ a doložit povinně dokládaný důvod nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl přehled podán. V případě, že OSVČ neoznámí důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti a/nebo nedoloží povinně dokládaný důvod v uvedených termínech, bude její samostatná výdělečná činnost považována za hlavní s povinností zaplatit pojistné.
Zdroj: ČSSZ – redakčně upraveno a aktualizováno.
