Etiketa je základní kámen úspěšné komunikace

Ani v podnikání, stejně jako v běžném životě, se neobejdete bez kontaktu s druhými lidmi. Vědomě či nevědomě se řídíte pravidly, která vám vštípili rodiče, která jste odpozorovali od jiných nebo převzali jako základ určité společenské tradice. Nazývají se etiketa a jsou základem pro společenský styk.

Etiketa

Etiketa je soubor společenských pravidel, který vám umožňuje pohybovat se ve společnosti, aniž byste se dopouštěli společenských trapasů. Má i své praktické a symbolické důvody. Vyjadřuje úctu k vašemu okolí a chrání vás před společenským nedorozuměním.

Co tedy všechno etiketa obsahuje? Pravidla při pozdravu, při představování, učí nás jak stolovat, jak jednat na úřadech i v soukromí, jak vystupovat během společenských akcí. Dalo by se říci, že to, jak se chováte doma, ukazuje, jak se budete chovat i ve společnosti. Nemůžete doma jíst z kastrůlku a v restauraci stříbrným příborem. Jinak řečeno, etiketu musíte mít zažitou, tzv. pod kůží, abyste nepůsobili strojeně a nepřirozeně.

Společenská pravidla

Základní společenské pravidlo říká, že ve společnosti si nejsme rovni. Toto pravidlo využíváme při pozdravu, při seznamování, podávání ruky, při vstupu do místnosti, v podstatě ve všech společenských situacích. Co tedy znamená? Významnější je vždy žena, starší, nadřízený, popřípadě významná osobnost. Proto tedy významnou osobnost méně významná zdraví jako první, dává jí přednost, ponechává jí čestné místo, vstává v místnosti, poskytuje jí ochranu při chůzi, při nastupování do dopravního prostředku.

Ve společenském styku vždy platí, že významnější je žena. Jen v případě hodně staršího, úctyhodného muže můžete toto pravidlo porušit. V obchodním nebo pracovním stykumohou nastat jiné situace. Pokud je společnost tvořena pouze muži (nebo ženami), rozhoduje věk a funkce. Toto se však týká jen pracovních situací. Ve dveřích dává přednost muž všem ženám. Přednost nadřízeného se uplatňuje jen na pracovišti nebo při firemních jednáních. Například na ulici nebo při divadelním představení či v restauraci se přednost podle funkce neuplatňuje.

Důležité je, abyste v mnoha společenských situacích uplatňovali takt. Klient, host, návštěvník je vždy společensky významnější a podle toho se k němu chováme.

Pozdrav

Pozdrav je projevem úcty, přátelství, zahájením i zakončením jednání. Vždy byste měli zdravit hlasitě a svůj pozdrav doplnit úsměvem. Úsměv nestojí nic, ale pro druhé a nakonec i pro vás znamená mnoho. Umí totiž pozitivně naladit i vaši duši. Při pozdravu vás prozradí i tón, jakým ho pronášíte. Ostatní hned vědí, jakou máte právě náladu. Používáme při něm pravidlo společenské významnosti, to znamená, že muž zdraví ženu, mladší staršího, podřízený nadřízeného. V pracovním styku může nastat situace, že nadřízený je mladší, pak záleží na jeho taktu, zda bude vyžadovat respekt i od starších kolegů a žen.

Nic nezní člověku lépe než jeho jméno. Znáte-li ho, použijte ho při pozdravu.

Nezapomeňte pozdravit, vstupujete-li do uzavřené místnosti, např. do čekárny u lékaře, do kanceláře nebo do kupé ve vlaku. Při odchodu pozdravíte ty, se kterými jste měli kontakt. Jdete-li po ulici se svými známými a oni někoho pozdraví, připojte se k pozdravu i vy. Zvláštní případ nastane, potkáte-li někoho ve volné přírodě. I zde můžete pozdravit. Není to nutné, ale je to zdvořilé.

Představování

Existují dva způsoby, jak se seznámit s neznámými lidmi. Buď jste představeni jinou osobou, nebo se představujete sami. I zde platí pravidlo společenské významnosti. Ten, kdo je méně významný, je představován třetí osobou více významnému. Např. muž je představován ženě, mladší staršímu, podřízený nadřízenému. Nezapomeňte doplnit nějaké zajímavé informace, které mohou představovaným osobám usnadnit navázání konverzace. Uveďte třeba zájmy, obor, ve kterém představované osoby pracují, nebo funkci, kterou zastávají na pracovišti. Jste-li seznamováni s osobou společensky stejně významnou, použijte větu „Těší mě.“ nebo „Rád vás poznávám.“. Pokud jste představováni osobě významnější, řekněte jen „dobrý den“. Jste-li nuceni představit se sami, použijte větu: „Dovolte, abych se představil.“

Akademický titul při představování nepoužívejte. Řekněte srozumitelně své jméno a příjmení. Váš titul se dovědí přítomní z vizitky, která by u představování neměla chybět. Pokud ale představujete třetí osobu, uveďte nejvyšší dosažený titul představovaného. Ženy by měly být představovány titulem v přechýleném tvaru, např. paní inženýrka, paní doktorka. Nikdy neříkejte, že jste „nějaký“ Pepa.

Nezapomeňte, že při představování vždy stojíte, muži by si měli navíc zapnout sako.

Pozdrav s podáním ruky

Dříve si lidé podávali ruce, aby ukázali, že v nich nedrží zbraň. Dnes jde spíše o projev přátelství, náklonnosti, který se liší podle zeměpisné šířky. Čím více na sever, tím méně tělesných kontaktů můžete ve společnosti očekávat. Pro podání ruky se rozhoduje společensky významnější osoba. Přitom existují tři znaky významnosti – žena, starší a nadřízený. Iniciativu při podání ruky vyvíjí tedy vždy člověk společensky starší, žena vůči muži a nadřízený vůči podřízenému, hostitel hostovi. Toto pravidlo bývá často porušováno. Dominantní jedinci si myslí, že jsou to oni, kdo mají nabízet ruku, a zcela přehlíží pravidla etikety.

Ruku podáváme s úsměvem a lehkou úklonou hlavy, díváme se přitom do očí. Ruce jsou nepatrně nad úrovní pasu. Stisk je pevný, ale ne drtivý, a netrvá déle než jednu vteřinu. Stejně dlouhý měl být také kontakt očí. Podáváme vždy pravou ruku, celou nejen konečky prstů. Rukou nikdy netřeseme. Nepřijetí podané ruky, přestože jste společensky významnější, je hrubá neslušnost. Pokud zdraví muž dámu, vždy musí povstat, dáma může zůstat v sedě, ale zdvořilejší je, když také povstane. Ruku také nepodáváme do kříže nebo přes stůl.

Složitější situace mohou nastat, spojíte-li seznámení s podáním ruky. Tady platí, že méně významná osobnost se přestaví a počká, až mu významnější nabídne ruku.

Čestné místo

K dalším pravidlům společenského styku patří pravidlo čestného místa. Využíváme ho při chůzi, při návštěvě kulturních akcí a také v restauraci. Obecně platí, že je po pravé straně. Jen pokud by byla významnější osoba na tomto místě v ohrožení, nabídnete jí místo na druhé straně. Například významnější osobu nikdy nenecháte sedět na konci řady při společenských událostech. V restauraci jí vždy nabídnete místo se stěnou za zády a výhledem do prostoru.

Tato základní pravidla vám zpříjemňují společenský styk. Víte, jak se máte v dané situaci chovat a také, co můžete očekávat od druhých. Přes všechny poučky dochází mnohdy k porušování etikety.

Prohřešky při společenském styku

K hrubým společenským prohřeškům patří

  • Vynechání pozdravu nebo nedbalé pozdravení.
  • Nepodání ruky.
  • Odmítnutí nabídnuté ruky.
  • Přehlížení a arogance.
  • Nedání přednosti významnějším osobám.
  • Pozdní příchod na schůzku.
  • Neplnění slibů.
  • Hulvátské chování, hlasitá řeč.
  • Pozdní příchod na společenské akce.
  • Vstup do řady v divadle nebo kině zády k sedícím.
  • Nedání přednosti při vstupu do budovy, nejprve se vychází, teprve pak vchází.
Redakce portálu
Redakce portáluhttps://www.ipodnikatel.cz
Internetový portál iPodnikatel.cz je specializovaný portál zaměřený na začínající podnikatele a ty, kteří chtějí rozvíjet svůj malý nebo střední podnik.

Mohlo by vás zajímat ...

Inzerce