Pro podnikatele neexistuje zákonná povinnost stanovit pracovní řád, přesto však může být prospěšný? Proč? To si přečtěte v následujícím článku.
Pracovní řád
Povinnost vydávat takzvané pracovní řády mají ze zákona pouze úřady statní správy a samosprávy, případně další jimi zřízené organizace. Nicméně i podnikateli může být pracovní řád velmi užitečný. Ujasňuje totiž jeho vztahy se zaměstnanci.
Stručná smlouva, podrobný řád
Smyslem pracovního řádu je úprava všech práv a povinností, které nejsou povinnou součástí pracovní smlouvy a nevyžadují individuální podobu pro jednotlivé zaměstnance.
„Ideální je mít co nejstručnější úpravu pracovní smlouvy a co nejširší úpravu pracovního řádu,“ míní Lukáš Jansa z advokátní kanceláře Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři.
Do pracovního řádu tedy nepatří individuální záležitosti, jako je
- datum nástupu do zaměstnání,
- výše platu,
- určení druhu práce, místo
- výkonu apod.
Všechny výše vyjmenované záležitosti totiž řeší pracovní smlouva.
V pracovní řádu ale pak možné jasně popsat ostatní a pro všechny zaměstnance platná pravidla, jako je:
- mlčenlivost,
- zákaz konkurenčního jednání,
- pracovní doba,
- odpovědnost za škodu,
- bezpečnost a ochrana zdraví.
Písemně i na síti
Vytvoření pracovního řádu je dobré svěřit právníkovi. Na internetu sice najdete různé vzory, ty ale zdaleka nemusejí odpovídat skutečným potřebám vaší společnosti.„Zákonem stanovená práva a povinnosti by měl pracovní řád vždy přizpůsobit podmínkám konkrétního podnikatele. Výhodou je pak možnost, pochopitelně jen v mezích zákona, jednostranně pracovní řád měnit,“ říká Jansa.
Zákoník práce stanoví zaměstnavateli povinnost seznámit zaměstnance s pracovním řádem a zpřístupnit mu jej. Způsob, kterým to provede, je na zaměstnavateli.
„Doporučuji, aby byl pracovní řád zaměstnancům k dispozici jak v tištěné podobě, například na personálním oddělení, tak v elektronické podobě, třeba na intranetu,“ radí Jansa. Zaměstnanec musí být prokazatelně seznámen také s jakoukoliv pozdější změnou v pracovním řádu.
