Mnoho lidí, kteří by chtěli podnikat při zaměstnání, odradí od uskutečnění svého podnikatelského záměru právě skutečnost, že budou muset řešit odvody na pojištění. Může se zdát, že se jedná i složitou problematiku, které je lepší se obloukem vyhnout, ale není to tak. Odvody na pojištění se řídí pouze pár pravidly, které jsou velmi jednoduché. Nenechte se tedy odradit!
Vedlejší samostatná výdělečná činnost
Podnikání při zaměstnání bývá většinou vykonáváno jako vedlejší samostatná výdělečná činnost. Vedlejší samotná výdělečná činnost pak přináší výhody především při platbě pojistného.
Sociální a zdravotní pojištění pro vedlejší činnost se vypočte dle skutečně dosaženého zisku, nemusí být tedy dodržen minimální vyměřovací základ a platba sociálního pojištění se vás nemusí týkat, pokud nepřekročíte rozhodnou částku pro vedlejší činnost.
Sociální pojištění a podnikání při zaměstnání
Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Oznámení vedlejší činnosti
Pokud chcete, aby byla vaše podnikatelská činnost považována za vedlejší, je nutné tuto skutečnost nahlásit na vaší zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. Tato skutečnost je velmi důležitá pro stanovení výše záloh.
Skutečnosti o vedlejší samostatné výdělečné činnosti musí OSVČ oznámit okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději na Přehledu o příjmech a výdajích podaném za kalendářní rok, za který chce být OSVČ považována za OSVČ vykonávající vedlejší SVČ, a doložit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl podán přehled za tento kalendářní rok.
Podrobnosti o tom, u kterých důvodů je nutno dokládat skutečnost a u kterých ne, se dočtete na stránkách České správy sociálního zabezpečení.
Zálohy na sociální pojištění u OSVČ vedlejší
U vedlejší samostatné výdělečné činnosti placení záloh závisí na výši dosažených příjmů po odpočtu výdajů v kalendářním roce, za který se pojistné platí (tzv. rozhodné částce). Pro rok 2020 je výše rozhodné částky rovna 83 603 Kč. Pokud této částky nedosáhnete, nemáte ze zákona povinnost platit pojistné.
Pokud byste si sociální pojištění chtěli platit i přesto, že nemusíte, tak můžete platit pojistné dobrovolně. Podnikatelé to většinou dělají kvůli nároku na důchod.
Další dobrou zprávou je, že v prvním roce svého podnikání se nemusíte otázkou placení záloh na sociálního pojištění zabývat. Poprvé se vás platba týká až po podání „Přehledu o příjmech a výdajích“.
Přehled o příjmech a výdajích
OSVČ povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za kalendářní rok, předložit OSSZ vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajích.
- Více se dozvíte v rubrice Sociální pojištění.
Zdravotní pojištění u podnikání při zaměstnání
OSVČ, která je zároveň zaměstnaná a zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů (jako hlavní zdroj příjmů by měl být určen vyšší příjem), nemusí podle zákona platit zálohy na zdravotní pojištění a pojistné zaplatí po podání daňového přiznání podle výše vypočtené v Přehledu o příjmech a výdajích.
Vypočtené pojistné OSVČ doplatí za rok jednorázově při odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích dle skutečně dosaženého zisku.
Příklad: OSVČ je zaměstnaná (zaměstnání je hlavní zdroj příjmů) a v roce 2019 měla příjmy z podnikání 200 100 Kč a výdaje 99 250 Kč. Zisk tedy činní 100 850 Kč. Po celý rok nemusí platit žádné zálohy, protože podnikání je její vedlejší činnost a pojistné již odvádí každý měsíc ve svém zaměstnání.
Po odevzdání přehledu zjistí, že musí odvést zdravotní pojištění ve výši 6 808 Kč (nejpozději do osmi dnů od podání daňového přiznání). 50% z 100 850 Kč = 50 425 Kč a z toho 13,5% je pojistné 6 808 Kč.
- Více se dozvíte v rubrice Zdravotní pojištění.
