Sociální pojištění je bezesporu jednou za nejkomplikovanějších oblastí, kterou se OSVČ musí zaobírat. Především pak začínající podnikatelé se ztrácejí v množství pojmů a povinností, které na ně ČSSZ klade. Požádali jsme proto vedoucí oddělení metodiky sociálního pojištění OSVČ, Mgr. Zdenku Janeckou, aby odpověděla na několik otázek, které v těch všech zmatcích udělají pořádek. Prozradí vám, jak se to má se sociálním pojištěním u hlavní a vedlejší výdělečné činnosti, na praktickém příkladu ukáže princip výpočtu výše záloh na sociální pojištění a osvětlí problematiku nemocenského pojištění. Více už v samotném rozhovoru.
Rozhovor se zástupcem České správy sociálního pojištění o sociálním pojištění OSVČ
Na otázky o sociálním pojištění OSVČ odpovídala Mgr. Zdenka Janecká, vedoucí oddělení metodiky sociálního pojištění OSVČ na České správě sociálního pojištění.
1. Představte prosím Českou správu sociálního zabezpečení, jakými činnostmi ve vztahu k podnikatelům se ČSSZ zabývá?
ČSSZ resp. příslušná okresní (v Praze Pražská a v Brně Městská) správa sociálního zabezpečení (OSSZ) eviduje osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) – podnikatele, živnostníky a spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných.
OSSZ vybírají od OSVČ pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve formě záloh na pojistné. U osob, které jsou dobrovolně nemocensky pojištěny, vybírají OSSZ rovněž pojistné na nemocenské pojištění a vyplácí dávky nemocenského pojištění, tj. nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství.
OSSZ každoročně zpracovávají odevzdané Přehledy o příjmech a výdajích OSVČ, na jejichž základě provádějí vyúčtování pojistného (vypočítávají výši doplatku či přeplatku) a stanovují výši záloh na pojistné na další kalendářní rok. OSSZ předává údaje o době pojištění a výši vyměřovacího základu za kalendářní rok do databanky ČSSZ jako nárokový podklad pro přiznání budoucí dávky důchodového pojištění. Při splnění zákonných podmínek vyplácí ČSSZ občanům důchody.
2. Při jaké příležitosti tedy s pracovníky ČSSZ, respektive OSSZ, přicházejí podnikatelé nejčastěji do styku?
Podnikatelé se s pracovníky OSSZ setkávají, především když oznamují zahájení samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráci, když předkládají Přehled o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok, ale také když oznamují ukončení (případně přerušení) činnosti nebo potřebují některé své záležitosti sociálního zabezpečení prokonzultovat.
Podnikatel, který se rozhodne zažádat o důchod, sepisuje žádost o důchod právě se „svou“ OSSZ. Dále jsou OSVČ s OSSZ v kontaktu, když řeší případné nesrovnalosti v platbách pojistného (dluhy, penále). OSVČ se na pracovníky OSSZ obracejí, když potřebují vystavit potvrzení o tzv. bezdlužnosti (tj. že nemají dluh na pojištění), potvrzení o délce trvání účasti na pojištění osob samostatně výdělečně činných či o výši vyměřovacího základu nebo když potřebují oznámit změnu kontaktních údajů.
3. Problematika pojištění na sociální zabezpečení je obecně u podnikatelů velmi diskutovaná a mnohdy z dotazů podnikatelů, se kterými se na portálu iPodnikatel.cz setkáváme, vyplývá, že ji ne zcela porozuměli. Kam se mají podle Vašeho názoru podnikatelé obracet pro informace? Je místně příslušná správa sociální zabezpečení tím pravým místem?
Ano, okresní správa sociálního zabezpečení podle místa trvalého bydliště podnikatele je příslušnou institucí a pracovníci oddělení OSVČ klientům v případě nejasností poradí. Důležité informace a odpovědi na nejčastější dotazy mohou podnikatelé najít také na webu ČSSZ v sekci Pojištění OSVČ. Zde jsou zveřejněny i potřebné tiskopisy.
4. Pod pojmem pojištění na sociální zabezpečení se ukrývá několik druhů pojištění – pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (tedy to, co je všeobecně podnikateli označováno za „sociální pojištění“) a pojistné na nemocenské pojištění. Jaký je mezi těmito složkami rozdíl?
Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen pojistné) je v rozsahu a za podmínek stanovených v zákoně (z. č. 589/1992 Sb.) pro OSVČ povinné. To znamená, že podnikatelé, kteří vykonávají samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní, musí vždy platit pojistné a zálohy na pojistné na důchodové pojištění.
OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost platí pojistné a zálohy na pojistné na důchodové pojištění tehdy, když výše daňového základu v předchozím kalendářním roce dosáhne rozhodné částky, nebo když se OSVČ k pojištění sama přihlásí. Doba účasti na důchodovém pojištění OSVČ se započítává do potřebné doby pro nárok na důchod a pro účely dávek v nezaměstnanosti.
Účast na nemocenském pojištění OSVČ je dobrovolná. Pokud se OSVČ rozhodne, že se k nemocenskému pojištění přihlásí, musí podat přihlášku na příslušném tiskopise a její činnost se stává hlavní výdělečnou činností. Tzn., že OSVČ účastna nemocenského pojištění je vždy povinna, kromě platby pojistného na nemocenské pojištění, platit i pojistné na důchodové pojištění alespoň v minimální výši stanovené pro hlavní činnost. Z nemocenského pojištění OSVČ jsou pak při splnění všech podmínek poskytovány dávky nemocenského pojištění, v případě OSVČ je to nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství. Podnikatelé, kteří se k nemocenskému pojištění nepřihlásili, samozřejmě na tyto dávky nárok nemají.
5. Jak vysoké sociální pojištění v tomto roce (2016) platí podnikatel, který má podnikání jako hlavní výdělečnou činnost? Uveďte prosím praktický příklad, jak si výši záloh může podnikatel sám vypočíst?
Pojistné na důchodové pojištění OSVČ činí v roce 2016 29,2 % z vyměřovacího základu (pojistné na nemocenské pojištění 2,3 %). Ročním vyměřovacím základem je částka, kterou si podnikatel sám určí, nesmí však být nižší než 50 % daňového základu dosaženého v předchozím kalendářním roce. Výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění vychází z měsíčního vyměřovacího základu.
Příklad: OSVČ vykonávala hlavní činnost po celý rok 2015 a její daňový základ byl 480 000 Kč. Měsíční vyměřovací základ vypočteme [480 000 x 50 %] : 12 měsíci. Měsíční vyměřovací základ tedy činí 20 000 Kč. Měsíční záloha na důchodové pojištění činí 29,2 % z této částky tj. 5 840 Kč a záloha na nemocenské pojištění 2,3 % z částky 20 000, tedy 460 Kč.
Zálohy lze spočítat přímo v tiskopisu Přehled o příjmech a výdajích OSVČ nebo na kalkulačce umístěné na webu ČSSZ. Platba zálohy na pojistné na důchodové pojištění se platí samostatně na jiný účet než platba pojistného na nemocenské pojištění.
Minimální vyměřovací základ pro osobu vykonávající jen hlavní činnost činí pro rok 2016 81 024 Kč, minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění při výkonu hlavní činnosti pak činí 1 972 Kč. Pro výši pojistného na nemocenské pojištění je stanoven v roce 2016 minimální vyměřovací základ 5 000 Kč, minimální platba na nemocenské pojištění pak činí 115 Kč.
Pro OSVČ platí také tzv. strop pojistného, maximální roční vyměřovací základ je pro rok 2016 stanoven na 1 296 288 Kč. Z vyměřovacího základu, který přesahuje toto maximum, se už pojistné neodvádí. Maximální výše měsíčního základu pro nemocenské pojištění nemůže být vyšší než měsíční vyměřovací základ uhrazené zálohy na pojistné na důchodové pojištění v daném kalendářním měsíci.
6. Osvětlete našim čtenářům také, jak se to má s placením sociálního pojištění u vedlejší výdělečné činnosti (tj. například při podnikání při zaměstnání, na rodičovské, v důchodu).
Jak už bylo zmíněno, samostatná výdělečná činnost může být vykonávána jako hlavní nebo vedlejší. O hlavní SVČ se jedná vždy, pokud nejsou splněny podmínky pro vedlejší SVČ.
Přihlásí-li se OSVČ k nemocenskému pojištění, bude její činnost považována vždy za hlavní.
Samostatná výdělečná činnost se v roce 2014 považuje za vedlejší, pokud osoba není účastna nemocenského pojištění a
- vykonává zaměstnání zakládající účast na pojištění,
- má nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
- má nárok na rodičovský příspěvek,
- má nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a mateřství pokud náležejí z nemocenského pojištění zaměstnanců,
- osobně pečuje o osobu mladší 10 let v I. stupni závislosti nebo pečuje o osobu blízkou či osobu se kterou žije v domácnosti ve II., III. nebo IV. stupni závislosti,
- vykonává vojenskou službu v ozbrojených silách ČR,
- je nezaopatřeným dítětem (studuje a nedosáhla 26 let věku).
Důvody pro výkon vedlejší činnosti musí OSVČ oznámit na Přehledu a doložit do konce kalendářního měsíce, ve kterém byl přehled podán. Má-li ČSSZ některý z těchto důvodů ve své evidenci, nebo má možnost si údaj o některém důvodu obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, není OSVČ takový důvod povinna dokládat. Bližší informace lze získat na webu ČSSZ v sekci Pojištění OSVČ. Oznámení důvodu pro výkon vedlejší SVČ je dobrovolný úkon OSVČ (chce-li být OSVČ považována za OSVČ vykonávající hlavní činnost, důvod pro výkon vedlejší činnosti neoznámí).
Skutečnost, že je SVČ vedlejší má vliv na platbu pojistného a záloh na pojistné. Pokud OSVČ vykonávala po celý rok vedlejší činnost a její daňový základ nedosáhl výše rozhodné ( v r. 2016 je to 64 813 Kč) pro povinnou účast na důchodovém pojištění, není povinna platit pojistné. Pokud se přesto k účasti na důchodovém pojištění přihlásí, musí to učinit nejpozději při podání Přehledu a v tomto případě bude platit pojistné z minimálního vyměřovacího základu – měsíční záloha na pojistné u OSVČ vedlejší činí v roce 2016 789 Kč.
7. Můžete shrnout, k jakým pochybením u podnikatelů ve spojitosti se sociálním pojištěním nejčastěji dochází?
Mezi časté prohřešky některých podnikatelů patří nepodání nebo opožděné podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ, jeho chybné vyplnění (chybně uvedený počet měsíců výkonu hlavní nebo vedlejší SVČ, chybně uvedená výše uhrazených záloh a doplatků, nenahlášení nástupu do zaměstnání nebo ukončení zaměstnání aj.). K závažným proviněním patří neplacení záloh na pojistné a neuhrazení doplatků a dlužného pojistného vč. případného penále. Rovněž mezi časté prohřešky patří opožděné oznámení zahájení a oznámení ukončení SVČ.
8. Jakým způsobem a kdo provádí kontrolu nad tím, zda podnikatelé správně plní své povinnosti vůči ČSSZ – platí správnou výši záloh ve správných termínech apod.
Kontrolu plnění povinností OSVČ v oblasti sociálního zabezpečení (platby záloh, oznamování rozhodných skutečností) provádějí místně příslušné správy sociálního zabezpečení, u kterých jsou OSVČ evidovány, konkrétně pracovníci oddělení OSVČ. Hlavní kontrola, „inventura“ plateb, probíhá začátkem kalendářního roku, tedy počátkem období, ve kterém OSVČ podávají Přehledy o příjmech a výdajích. Na plnění daňových povinností dohlížejí finanční úřady.
- Více aktuálních informací o sociálním pojištění naleznete v rubrice Sociální pojištění.
