Elektromobily jsou častokráte prezentovány jakožto vozidla s nízkými náklady na kilometr. Tomu nelze odporovat, nejmodernější elektroauta se mohou pyšnit průměrnými náklady někde kolem 50 haléřů na km. Avšak málokdy už je prezentována druhá stránka věci, a to ta, která jasně vypovídá o tom, že nákup nového elektromobilu není zrovna tím nejvíce finančně výhodným rozhodnutím. Alespoň prozatím.
Ztráta hodnoty v důsledku rychlého vývoje
Největším problémem akumulátory poháněných aut je paradoxně to, co jim i nejvíce napomáhá – a to sice rychlý technologický vývoj. Pokud byste si nyní například chtěli pořídit elektroauto, tak nemáte vůbec žádnou garanci toho, že za 5 let nebude v porovnání s elektroauty té doby pouze kusem prakticky bezcenného šrotu s nízkým nájezdem a pomalým dobíjením.
S tím úzce souvisí i nejasná prodejní cena elektromobilů, ty díky rychlému technologickému vývoji ztrácejí na hodnotě opravdu citelně. Kdo by si totiž dobrovolně pořídil vůz s trojnásobně nižším dojezdem a pouze o trochu nižší cenovkou? Tato situace je pak v různých částech světa ještě umocňována dotacemi na elektroauta, které pokřivují jejich reálnou hodnotu. Až tedy budete při koupit nového elektromobilu rozhodovat nad příplatkem za pěkná alu kola, tak již nemusíte. Pravděpodobně proděláte násobně více.
Dobrou zprávou pro elektromobily je ale to, že tento stav nebude samozřejmě trvat donekonečna, už kolem roku 2030 se očekává zpomalení vývoje a ustálení cen bazarových elektroaut.
Nepraktičnost používání elektromobilů
Zatímco před několika lety, kdy se začalo s masovějším rozšiřováním elektromobility se dala nepraktičnost každodenního používání elektřinou poháněných aut tolerovat, tak nyní už nikoliv. Jednoduše řečeno pořízením elektroauta si i v dnešní době stále zaděláváte na spoustu problémů.
Od toho, že si budete muset vždy důkladně plánovat delší trasy, abyste dojeli do cíle, aniž by vám došla šťáva, až po to, že dobití elektromobilu v domácích podmínkách vám může zabrat klidně i více než jeden celý den. Nemluvě o tom, že rozšíření dobíjecích stanic není stále ještě adekvátní tomu, že se o elektromobilitě mluví jakožto o nástupci klasických pohonů.
Velký problém o kterém se nemluví je rezervovaný příkon. Na tuto problematiku naráží téměř každý autoservis, který se zajímá o servis elektro automobilů. Nutnost vyššího počtu nabíječek vyžaduje poměrně značný garantovaný příkon, na který není daná oblast připravená. Ve chvíli, kdy dojde na masové zavádění nabíječek vyjde tento problém na zřetel. Jednoduše nebude dostatek rezervovaného příkonu.
