Hříchy z mládí zapsané v rejstříku trestů mohou mít neblahý dopad na možnost začít podnikat. Bezúhonnost je jednou ze základních podmínek pro provozování živnosti, ale podnikat můžete v jistých případech, i když nemáte čistý trestní rejstřík. Přečtěte si podrobnosti.
Jak založit živnost, když nemáte čistý trestní rejstřík
Všeobecné podmínky pro založení živnosti
Obecné podmínky pro provozování živnosti fyzickou osobou jsou stanoveny v § 6 živnostenského zákona.
Založit živnost je podle nich oprávněn každý zájemce o podnikání, který:
- dosáhl věku 18 let,
- je způsobilý k právním úkonům,
- je bezúhonný,
- nemá daňové nedoplatky u finančního úřadu ani nedoplatky na sociální a zdravotní pojištění.
Na oprávněnost k založení živnosti se ale vztahují i zvláštní podmínky, které jsou spojeny s odbornou způsobilostí k provozování daného typu živnosti.
Zvláštní podmínky pro založení živnosti jsou definovány pro každý druh živnosti zvlášť.
Bezúhonnost podle živnostenského zákona
Bezúhonnost jako jedna ze všeobecných podmínek, které musí fyzický osoba splnit, aby mohla založit a provozovat živnost, má zajistit, aby živnostenští podnikatelé měli určité morální a občanské kvality, díky kterým budou mít důvěru u svých obchodních partnerů a zákazníků. Bezúhonnost je v živnostenském zákonu definována negativně – je v něm vymezeno, kdo bezúhonný není.
Za bezúhonného se pro účely živnostenského zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen:
- pro trestný čin spáchaný úmyslně, ať již samostatně nebo v souběhu s jinými trestnými činy, a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku,
- pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže skutková postata trestného činu souvisí s podnikáním (v tomto případě není podstatné, zda byl udělen podmíněný nebo nepodmíněný trest, podstatné je, že byl uznán vinným),
- pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikáním, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.
Pokud se na vás nevztahuje ani jedna z výše uvedených podmínek, jste pro účely živnostenského podnikání považováni za bezúhonné a můžete tedy za splnění dalších podmínek začít podnikat.
Jak je definován úmyslný trestný čin?
Úmyslný trestný čin je definován v § 4 trestního zákona. Za úmyslný trestný čin zákon považuje ten čin, kdy jeho pachatel chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit chráněný zájem (úmysl přímý) nebo pachatel věděl, že svým jednáním může porušení nebo ohrožení chráněného zájmu způsobit (úmysl nepřímý).
Co je to nedbalostní jednání?
Za nedbalostní jednání pak označuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, v paragrafu číslo 5 takové jednání, jehož pachatel věděl, že může porušit nebo ohrozit chráněný zájem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že takové porušení nebo ohrožení svým jednáním nezpůsobí (nedbalost vědomá), anebo jednání pachatele který nevěděl, že může porušení nebo ohrožení chráněného zájmu způsobit, ale vzhledem ke všem okolnostem a ke svým osobním poměrům to vědět mohl a měl (nedbalost nevědomá).
Které jsou trestné činy související s podnikáním?
Trestné činy, které souvisejí s podnikáním, mohou být různé povahy.
Nejčastěji může jít o tyto činy:
- proti hospodářské soustavě,
- proti hospodářské kázni,
- daňové,
- proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, vynálezech,
- proti autorskému právu,
- proti právům k databázi,
- proti pořádku nevěcech veřejných (podplácení, přijímání úplatku, padělání a pozměňování veřejné listiny apod.),
- proti majetku (financování podnikatelských aktivit, pojištění, konkurzní řízení apod.).
Tyto trestné činy mohou souviset s každou živností a jejich spáchání bude vždy znamenat nedostatek podmínky bezúhonnosti, pokud byly spáchány úmyslně.
Samozřejmě existuje dlouhý výčet dalších trestných činů, které mohou mít neblahý účinek na možnost provozování konkrétních živnostenských oborů.
Obecně by se dalo říct, že trestným činem spojeným s podnikáním může být jakýkoliv trestný čin, který má souvislost s podnikatelskými aktivitami pachatele.
Zahlazení odsouzení – možnost jak podnikat i po spáchání trestného činu
Institut zahlazení odsouzení umožňuje po splnění zákonem stanovených podmínek v § 60, § 60a a § 70 trestního zákona výmaz trestního záznamu z rejstříku trestů (na odsouzeného se hledí, jako by nebyl odsouzen).
Zahlazení odsouzení je možné v případě:
- podmíněného odsouzení, kdy se odsouzený ve zkušební době osvědčil a po uplynutí této zkušební doby bylo jeho odsouzení ze zákona zahlazeno,
- všech druhů trestů, kdy zahlazení je vázáno na uplynutí určité – v trestním zákoně přesně stanovené – doby, ve které vedl odsouzený po výkonu trestu řádný život.
Požadované doby jsou různě dlouhé podle toho, o jak závažný trestný čin šlo. Žádost o zahlazení může podat sám odsouzený.
Jak doložit bezúhonnost
Bezúhonnost se dokládá výpisem z Rejstříku trestů. Ten si opatří živnostenský úřad sám.
Kdo posuzuje bezúhonnost
Vaši bezúhonnost bude posuzovat obecní živnostenský úřad, u kterého ohlásíte živnost, vždy se přistupuje ke každému případu individuálně. Pokud jste tedy byli odsouzeni a chcete začít podnikat, zajděte si na živnostenský úřad s odsuzujícím rozsudkem a zeptejte se přímo na váš konkrétní případ.
Rozhodnutí živnostenského úřadu je věcí správního uvážení, a proto nelze namítat, že je rozhodnutí ŽÚ o vaší bezúhonnosti špatné.
Zdroj: S., Štěpánová: Zakládáme a provozujeme živnost.
