Všichni zaměstnanci a OSVČ s vyššími příjmy odvádějí i v roce 2015 takzvanou solidární daň. Ta za loňský rok činí 7 % z příjmu nad 1 277 328 Kč.
Solidární daň se platí z částky nad 48násobek průměrné mzdy. Pro rok 2015 činila průměrná mzda 26 611 Kč, proto se solidární daň za rok 2015 platí z hrubé mzdy ze zaměstnání nebo dílčího základu daně ze samostatné výdělečné činnosti z částky nad 1 277 328 Kč. Solidární dani nepodléhají příjmy z kapitálového majetku, pronájmu nebo ostatních příjmů, platí se pouze z nadlimitního příjmu ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. „Lidé, kteří v roce 2015 prodali pozemek, byt či dům nebo měli příjmy z kapitálového majetku, solidární daň neplatí. Pokud ale nesplnili zákonné podmínky pro osvobození tohoto příjmu od daně z příjmu fyzických osob, budou z něj muset odvést právě daň z příjmu fyzických osob,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Hraniční je příjem 1 277 328 Kč
Za rok 2015 se solidární daň vypočítává z příjmu nad částku 1 277 328 Kč. Na druhou stranu se však pouze do částky 1 277 328 Kč odvádí pojistné na sociální zabezpečení. Zdravotní pojištění se odvádí z celého příjmu a není pro něj za rok 2015 stanoven žádný strop. Maximální částka pojistného na sociální zabezpečení zaplacená za rok 2015 zaměstnancem činí 83 026 Kč (6,5 % z 1 277 328 Kč), zaměstnavatelem pak 319 332 Kč (25 % z 1 277 328 Kč). Osoby samostatně výdělečně činné mohou za rok 2015 na pojistném na sociální zabezpečení zaplatit nanejvýše částku 372 980 Kč (29,2 % z 1 277 328 Kč).
Proč byla solidární daň zavedena?
Solidární daň je legislativou stanovena od roku 2013. Před jejím zavedením docházelo v Česku k daňovému paradoxu v tom ohledu, že efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob byla u nadstandardních příjmů nižší. Jak to bylo možné? Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění se odvádělo pouze do maximálního vyměřovacího základu neboli stropu. Po jeho dosažení již povinné pojistné neodváděl ani zaměstnanec ani zaměstnavatel. Daň z příjmu fyzických osob zaměstnanců se přitom platí z hrubé mzdy zvýšené o pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem. Zaměstnanci s nadstandardním příjmem tak měli z důvodu stropu nižší efektivní daň z příjmu. „V roce 2012 zaplatil zaměstnanec pobírající hrubou roční mzdu ve výši 2 000 000 Kč na dani z příjmu fyzických osob částku 344 835 Kč, efektivní sazba daně z příjmu byla tedy 17,24 %. Naproti tomu zaměstnanec s hrubou roční mzdou 1 000 000 Kč zaplatil na dani z příjmu fyzických osob 176 160 Kč, efektivní sazba tedy činila 17,62 %,“ vypočítává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Zaměstnanci s vysokými příjmy musejí podat daňové přiznání
Za většinu zaměstnanců vyřizuje daňové povinnosti jejich zaměstnavatel prostřednictvím ročního zúčtování daně. Zaměstnanci, kteří mají příjmy z pronájmu, nebo zaměstnanci, kteří si přivydělávají samostatnou výdělečnou činností, však musejí podat daňové přiznání. To se týká rovněž zaměstnanců s nadstandardními příjmy, kteří odvádějí solidární daň. Solidární daň zaměstnanců se vypočítává z hrubé mzdy a nikoliv ze „superhrubé mzdy“. Pro zaměstnance s roční hrubou mzdou za rok 2014 ve výši 2 000 000 Kč činí superhrubá mzda 2 491 304 Kč (hrubá mzda 2 000 000 Kč + zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem ve výši 180 000 Kč + pojistné na sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem činící 311 304 Kč). Solidární daň bude v tomto případě 52 834,88 Kč (2 000 000 Kč − 1 245 216 Kč) x 7 %). U OSVČ se solidární daň počítá z hrubého zisku, tedy z příjmu poníženého o výdaje, a nikoliv pouze z ročních příjmů. Oproti minulému roku však mohou ti zaměstnanci, kteří zároveň podnikají, proti základu daně ze závislé činnosti pro solidární zvýšení daně uplatnit případnou ztrátu z podnikání, a tím si základ daně pro solidární zvýšení daně snížit.
Daňové odpočty solidární daň nesnižují
Výsledná daňová povinnost zaměstnanců a OSVČ s nadstandardními příjmy se skládá ze součtu daně z příjmu a solidární daně. Na výši solidární daně přitom nemají vliv uplatněné daňové odpočty, například odpočet úroků z úvěru na bydlení, kterým je řešena vlastní bytová potřeba, dary, odpočty na penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření či odpočet životního pojištění v zákonném rozsahu. Daňové odpočty snižují pouze základ daně podléhající 15% dani z příjmu fyzických osob, a nikoliv částku, ze které se počítá solidární daň. Z důvodu daňových odpočtů tedy ke snížení solidární daně nedochází.
Praktický příklad
Živnostník pan Veselý má roční příjem za rok 2015 ve výši 6 150 000 Kč a výdaje 3 850 000 Kč. Pan Veselý uplatňuje daňový odpočet zaplacených úroků z úvěru na bydlení ve výši 60 000 Kč, dále pak odpočet doplňkového penzijního spoření ve výši 12 000 Kč a životního pojištění ve výši 12 000 Kč. Je svobodný a bezdětný. Kolik zaplatí na dani z příjmu fyzických osob za rok 2015?
| Položka | Částka |
| Příjem za rok 2015 | 6 150 000 Kč |
| Výdaje za rok 2015 | 3 850 000 Kč |
| Základ daně ze samostatné výdělečné činnosti | 2 300 000 Kč (6 150 000 − 3 850 000) |
| Nezdanitelné položky | 84 000 Kč (60 000 + 12 000 + 12 000) |
| Základ daně snížený o nezdanitelné položky | 2 216 000 Kč (2 300 000 − 84 000) |
| Daň z příjmu | 332 400 Kč (2 216 000 x 15 %) |
| Solidární daň | 71 587 Kč ((2 300 000 − 1 277 328) x 7 %) |
| Celková daň zaokrouhlená na Kč nahoru | 403 987 Kč (332 400 +71 587) |
| Sleva na poplatníka | 24 840 Kč |
| Daň z příjmu po uplatnění slev za rok 2014 | 379 147 Kč (403 987 − 24 840) |
Zdroj: www.mazars.cz
