Co musí OSVČ vědět o zdravotním pojištění

Kdo je povinen platit zdravotní pojištění? Jak je to s placením zdravotního pojištění v prvním roce podnikání? Co je to maximální a minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění? Kdy jste povinni platit zálohy na zdravotní pojištění?

Zdravotní pojištění podnikatelů

Zdravotní pojištění je v České republice povinné podle zákona pro

  • všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR (bez ohledu na státní občanství),
  • pro osoby, které na území ČR nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo na území ČR a pracovně právní vztah je uzavřen podle právních předpisů ČR.

Ze zdravotního pojištění jsou vyňaty

a) osoby, které nemají na území ČR trvalý pobyt a jsou činní pro zaměstnavatele,

  • kteří požívají diplomatických výhod,
  • kteří nemají sídlo na území ČR.

b) osoby, které pobývají dlouhodobě a nepřetržitě v cizině (nejméně 6 měsíců),  jsou v cizině zdravotně pojištěny a učinily o této skutečnosti u zdravotní pojišťovny písemné prohlášení a neplatí pojistné. (§ 8 odst. 4. Zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění).

Plátci pojistného na zdravotní pojištění

  • zaměstnanci,
  • zaměstnavatelé,
  • osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ),
  • osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP),
  • stát.

Placení zdravotního pojištění při zahájení činnosti OSVČ

Při zahájení samostatné výdělečné činnosti v prvním roce podnikání – hlavní zdroj příjmů se platí zálohy na pojistné v minimální výši a to 13,5 % z vyměřovacího základu. Ten činí 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok o 2 roky předcházející roku, pro který je vyměřovací základ stanovován. 

Pro OSVČ není důležité pamatovat si tento složitý výpočet, výše minimální zálohy je při změně vždy zveřejněna v médiích. Pro rok 2016 je minimální výše zálohy 1 823 Kč.

Pojistné se platí formou záloh, záloha na pojistné je splatná vždy nejpozději do osmého dne následujícího měsíce (např. za leden do 8. února). 

Po ukončení rozhodného období (kalendářního roku) se provádí tzv. zúčtování záloh, tzn. na formuláři Přehledu o příjmech a výdajích se vypočítá roční povinnost pojistného a to na základě dosažených příjmů a výdajů. Odečtou se zaplacené zálohy a výsledkem je případný nedoplatek/přeplatek. 

Osoby, za které je plátcem pojistného stát nebo u nichž nemusí být z jiného důvodu dodržen minimální vyměřovací základ (důchodci, studenti aj.), neplatí v prvním roce zálohu na pojistné. V dalších letech platí zálohu podle skutečných příjmů v prvním roce. 

OSVČ, která je zároveň zaměstnána a zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů (jako hlavní zdroj příjmů by měl být určen ten, kde je dosahováno vyššího příjmu – rozdíl od SSZ, kde je to vymezeno jinak), nemusí podle zákona platit zálohy na pojistné a pojistné zaplatí po podání daňového přiznání podle výše vypočtené v Přehledu o příjmech a výdajích.

U spolupracujících osob se za vyměřovací základ považuje příslušný podíl na společných příjmech.

Přehled o příjmech a výdajích

Podle § 24 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění ve znění pozdějších předpisů, je OSVČ povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za tento kalendářní rok, předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, vyplněný formulář Přehled o svých příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu a o pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu. Tyto údaje přebírá do formuláře ze svého daňového přiznání. Tzn., že OSVČ, která nemá daňového poradce, musí Přehled o svých příjmech a výdajích odevzdat na zdravotní pojišťovnu nejpozději do 30. dubna kalendářního roku.

Pokud OSVČ zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně doložit do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém má povinnost podat daňové přiznání za předchozí kalendářní rok. Tuto povinnost je možno splnit např. předložením kopie plné moci, kterou OSVČ zmocňují daňového poradce ke zpracování daňového přiznání a předkládají ji na finanční úřad. Přehled o svých příjmech a výdajích pak musí OSVČ na zdravotní pojišťovnu podat nejpozději do 31. července kalendářního roku.

Osoby, které nemají povinnost podávat daňové přiznání, podávají Přehled do 8. dubna následujícího roku.

Změní-li se dodatečně údaje uvedené ve výše uvedeném Přehledu, např. proto, že k daňovému přiznání byly podávány změny, je OSVČ povinna ohlásit tyto změny do 8 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděla, všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v daném zdaňovacím období pojištěna, a dlužné pojistné doplatit do 30 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděla.

Minimální a maximální vyměřovací základ

Minimální vyměřovací základ

Roční minimální vyměřovací základ je dvanáctinásobek měsíčního minimálního vyměřovacího základu. Je-li skutečný vyměřovací základ nižší než minimální, je OSVČ povinna zaplatit alespoň minimální pojistné z minimálního vyměřovacího základu, to neplatí při souběhu podnikání se zaměstnáním, nebo s případem, kdy je plátcem pojistného stát (důchodci, studenti aj.). Pro rok 2016 je minimální vyměřovací základ 13 503 Kč. Dvanáctinásobek minimální zálohy je 12 x 1 823 Kč = 21 876 Kč. Při ročním zúčtování (vyplňování přehledu) bude patrné zaokrouhlení měsíční zálohy.

Maximální vyměřovací základ

Maximální vyměřovací základ není stanoven.

Placení zdravotního pojištení v dalších letech podnikání

OSVČ, které ukončily první rok podnikání, platí do kalendářního měsíce, ve kterém podají (nebo mají podat) Přehled o příjmech a výdajích nadále zálohu jako v prvním roce podnikání (pozor, jde o minimální zálohu platnou v daném druhém roce podnikání!). Od měsíce podání Přehledu budou OSVČ platit zálohu ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu (který je 50 % příjmů po odečtení výdajů dosažených v uplynulém roce) děleno počtem měsíců, ve kterých trvala samostatná výdělečná činnost. 

Pojistné za celý rok se vypočítá jako 13,5 % z vyměřovacího základu po podání Přehledu o příjmech a výdajích (to již bude ve 3. roce podnikání do 30. 4. nebo 30. 6.). Po odečtení zaplacených záloh od pojistného vznikne přeplatek/nedoplatek na pojistném.

Zálohy na zdravotní pojištění OSVČ

  • OSVČ – podnikání hlavním zdrojem příjmů – platí zálohy podle výpočtu na Přehledu, alespoň v minimální výši – 13,5 % z vyměřovacího základu (jako hlavní zdroj příjmů by měl být určen vyšší příjem).
  • OSVČ – podnikání vedlejším zdrojem příjmů v souběhu se zaměstnáním – nemusí platit zálohy, pojistné vypočtené v Přehledu doplatí do osmi dnů od podání daňového přiznání.
  • OSVČ – kategorie, za kterou je plátcem pojistného stát (např. důchodce, student, žena na MD…) – nemusí dodržovat minimální vyměřovací základ a minimální zálohu, platí skutečně vypočítané zálohy.
Redakce portálu
Redakce portáluhttps://www.ipodnikatel.cz
Internetový portál iPodnikatel.cz je specializovaný portál zaměřený na začínající podnikatele a ty, kteří chtějí rozvíjet svůj malý nebo střední podnik.

Mohlo by vás zajímat ...

Inzerce