Daňové ráje se staly trnem v oku států a organizací po celém světě. V posledních letech bylo přijato mnoho opatření, po kterých počet tzv. offshore firem přestal růst a začal naopak klesat. Jaká je ale realita podnikání v daňových rájích?
Daňové ráje nejsou ničím novým
Daně, cla a poplatky jsou tu tak dlouho jako lidská civilizace samotná. Jednotlivé státy a města si přitom vždy výší těchto plateb konkurovaly.
Skutečný rozmach daňových rájů tak, jak je známe dnes, by se však datoval spíše do roku 1848, kdy došlo ke vzniku Švýcarské federace (do té doby bylo Švýcarsko konfederací). V té době započal rozmach světově proslulého švýcarského bankovnictví.
Jeho hlavním benefitem opravdu nebyly výhodné kurzy měn. Typické pro něj spíše bylo absolutní udržení bankovního tajemství. Současně platí, že ve Švýcarsku jsou daňové sazby dlouhodobě nižší, než je ve většině zemí Evropy obvyklé.
To sice neznamená, že Švýcarsko tímto přístupem sledovalo něco nekalého, nicméně nízké zdanění zahraniční firmy přirozeně láká, a právě utajování informací je jedním ze základních předpokladů, které otevírají cestu praní špinavých peněz a daňovým únikům.
Další rozmach zažily daňové ráje v 60. letech s nástupem globalizace. V Evropě švýcarský model postupně přejaly další státy jako Lucembursko či Lichtenštejnsko, Kypr či Malta. Cestou daňových rájů se vydalo i mnoho karibských a tichomořských zemí a ostrovů.
Vrchol slávy na přelomu tisíciletí
Pravděpodobného vrcholu popularity dosáhly daňové ráje na konci devadesátých let minulého století. Veřejnosti, státům i konkurenčním firmám již došla trpělivost se společnostmi, které ze své činnosti neplatí daně a ohýbají daňovou legislativu. Obírají tak místní veřejné rozpočty o potřebné finance a vytváří neférové konkurenční prostředí.
V posledních letech byla jednotlivými státy i nadnárodními organizacemi přijata celá řada opatření, která měla za cíl zamezit praní špinavých peněz, daňovým únikům a dalším nekalým praktikám. A počty firem v daňových rájích dnes skutečně klesají, alespoň v případě firem původem z Česka.
Je všechno tak růžové, jak to dnes vypadá?
Je však otázkou, zda se hlavní problém podařilo vyřešit. Dle mnoha úniků tajných informací se totiž zdá, že být v daňových rájích se stále vyplatí, pokud si to můžete dovolit. Vlivní lidé z byznysu i politiky tak v daňových rájích stále působí a aktivně se zde placení daní ve svých domovských zemích vyhýbají. A dochází tedy spíše k odlivu menších firem, které si nemohou dovolit drahý právní servis.
Na druhou stranu je otázkou, zda si země jako Nizozemsko zaslouží zařazení mezi daňové ráje. Zdanění zde totiž rozhodně nijak výrazně příznivější není a země nemá ani problém v oblasti sdílení informací. Firmy sem láká spíše kvalitní legislativa a stabilní podnikatelské prostředí, podobně je na tom dnes i zmíněné Švýcarsko.
