Povinnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), které vyplývají z platných právních předpisů, pro mnohé podnikatele znamenají velké starosti. Přinášíme zde proto článek, který vám orientaci v oblasti BOZP při podnikání usnadní.
Problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) je v praktickém pojetí soubor opatření (technických, organizačních, výchovných), která při správné aplikaci nebo realizaci vytvoří podmínky k tomu, aby se pravděpodobnost ohrožení nebo poškození lidského zdraví snížila na minimum.
Nedodržování požadavků právních předpisů v této oblasti může mít nejen likvidační následky pro podnikatele v důsledku kontrol a následných pokut, ale i celoživotní nepříjemné pocity, pokud následkem vašeho nedbalého jednání a nedodržování těchto předpisů dojde u vašich pracovníků k vážným zdravotním následkům.
Opatření ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je potřeba plánovat již při přípravě podnikatelského plánu, protože se mohou projevit do finanční náročnosti vašeho podnikání, např. v podobě nákupu ochranných pomůcek, protihlukových opatření, odsávacích zařízení apod.
Ochrana zdraví z hlediska práva
Právo na zajištění ochrany zdraví vychází z legislativních předpisů nejvyšší právní síly. Jedná se především o Listinu základních práv a svobod, která byla vyhlášena usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. V tomto ústavním zákoně je v článcích 28, 29 a 31 deklarováno právo každého člověka na uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu zdraví. Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají dále právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky.
Dále podle § 11 občanského zákoníku má každá fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví. Občanský zákoník také v paragrafech 415 až 450 řeší odpovědnost za vznik škody na zdraví či majetku.
Často se otázky bezpečnosti práce spojují pouze s pracovněprávními vztahy, avšak podle výše uvedeného je zjevné, že ochrana zdraví a života je základní ústavním právem každého občana. Každá osoba má také za povinnost chovat se tak, aby nezpůsobila škodu jiné osobě. V pracovněprávních vztazích je pak problematika BOZP již řešena v konkrétních požadavcích souvisejících právě s výkonem jednotlivých druhů prácí, což je ale pouze rozvinutí výše uvedených práv a povinností.
Právní předpisy v oblasti BOZP
Bližší podmínky při zajišťování bezpečnosti při práci vychází ze směrnic Evropského společenství (např. směrnice 89/391) a mezinárodních smluv (např. úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 120, 155 a 161), které byly zakomponovány do právního řádu České republiky, tj. národních zákonů a jejich prováděcích předpisů.
V České republice je od roku 1965 stěžejním předpisem v oblasti BOZP zákoník práce. Jedná se především o část pátou, kde jsou uvedeny požadavky kladené jak na zaměstnavatele tak i na zaměstnance.
Dalším stěžejním předpisem je zákon č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který zavedl mimo jiné i funkci koordinátora BOZP na stavbách. Kromě těchto dvou hlavních předpisů existuje několik desítek dalších zákonů a prováděcích předpisů, které ukládají povinnosti na úseku BOZPa dále technické normy. Ačkoli dnes technické normy (ČSN – tzv. česká soustava norem) nejsou právně závazné, přesto podle § 349 zákoníku práce, jsou zezávazněny všechny technické normy, které upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.
Problematika BOZP je poměrně komplikovaná a zharmonizovat vaše podnikání s legislativními požadavky není jednoduché.
V této situaci má každý podnikatel dvě možnosti – využít služeb specializovaných firem (pozor, nezbavujete se tím odpovědnosti, můžete však ušetřit čas a budete mít jistotu, že z hlediska BOZP a PO je ve vašem podniku vše v pořádku), které zajistí zpracování potřebných dokumentů, anebo se do obstarávání činností v oblasti BOZP pustit sám (lze doporučit pouze u menších firem).
Na koho se předpisy v oblasti BOZP vztahují
V pracovněprávních vztazích je podle § 101 zákoníku práce za zajištění bezpečnosti práce odpovědný zaměstnavatel, přičemž péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají.
Pokud někdo pracuje jako OSVČ, pak se na něj vztahuje ustanovení části druhé zákona č. 309/2006 Sb., která řeší požadavky na zajištění BOZP při činnostech nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy.
Podnikatelé bez zaměstnanců (OSVČ)
Živnostníci, resp. osoby samostatně výdělečně činné, mají situaci z hlediska BOZP jednodušší. Za dodržování BOZP odpovídají pouze sami sobě. Nicméně nejsou zbaveni povinnosti dodržovat požadavky předpisů z BOZP (Zákoník práce, zákon. č. 309/2006, o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zákon 455/1991 Sb. živnostenský zákon, Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, aj.).
Obecně lze doporučit, aby každá OSVČ postupovala na svém pracovišti vůči sobě tak, jako kdyby měla zaměstnance. Postupy v oblasti BOZP platné pro zaměstnance spolehlivě ochrání i tuto OSVČ.
Podnikatelé se zaměstnanci (zaměstnavatelé)
Zaměstnavatel musí z hlediska BOZP a PO zajistit na pracovištích firmy bezpečnost a ochranu zdraví při práci s ohledem na rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců. Každý zaměstnavatel je plně odpovědný za dodržování legislativních požadavků v této oblasti.
Každý zaměstnavatel je povinen zaregistrovat se k zákonnému pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu pro případ pracovního úrazu nebo nemoci z povolání u zaměstnance. V současnosti toto pojištění obstarávají dvě komerční pojišťovny – Kooperativa, a.s. a Česká pojišťovna a.s. Výši pojistného a způsob placení upravuje vyhláškou Ministerstvo financí ČR č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
Zdroj: V článku byly použity informace ze serveru BOZPinfo.cz.
