Nekalá soutěž je vymezena novým občanským zákoníkem jako jednání v hospodářské soutěži, která je v rozporu s dobrými mravy a současně může přivodit újmu jiným podnikatelům na trhu nebo spotřebitelům. Mezi nejčastější formy nekalé soutěže patří klamavá reklama, klamavé označení zboží či služeb, vyvolávání nebezpečí záměny, podplácení či srovnávací reklama.
Co je to nekalá soutěž
Občanský zákoník vymezuje v §2976 nekalou soutěž jako jednání v hospodářském styku, které naplňuje současně tyto dva znaky:
- Je v rozporu s dobrými mravy.
- Je způsobilá přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům.
Zároveň takové jednání zákon výslovně zakazuje.
Ochrana proti nekalé soutěži
Osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží porušena nebo ohrožena, mohou uplatnit zákonem stanovené právní prostředky ochrany. Většinou se jedná o spotřebitele, za které mohou jednat právnické osoby oprávněné chránit jejich zájmy.
Nejčastější formy nekalé soutěže
Klamavá reklama (§2977)
Jedná se o vyvolání mylné představy o výrobcích nebo službách, jejich výjimečných vlastnostech či kvalitě, o určitém podniku. Smyslem je získat prospěch v soutěži s jinými soutěžiteli nebo na úkor spotřebitelů.
Klamavé označení zboží a služeb (§2978)
Klamavé označení zboží nebo služby je takové označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že jím označené zboží nebo služba pocházejí z určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce, anebo že vykazují zvláštní charakteristický znak nebo zvláštní jakost. Jedná se například o reklamu, která pod sloganem superceny uvádí cenu bez DPH, ale ve skutečnosti ji většina spotřebitelů stejně zaplatí.
Vyvolávání nebezpečí záměny (§2981)
V tomto smyslu můžeme rozeznat tři druhy protiprávního jednání:
- Užití obchodní firmy nebo názvu osoby nebo zvláštního označení podniku, i když jsou už tyto atributy oprávněně užívány jiným soutěžitelem.
- Užití zvláštních označení podniku, výrobků, výkonů nebo obchodních materiálů podniku, které v zákaznických kruzích platí pro určitý podnik jako typický.
- Napodobení cizích výrobků, jejich obalů nebo výkonů.
Parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele (§2982)
Nejčastěji vyskytujícím se jednáním je parazitování na pověsti podniku, jeho výrobků či služeb.
Podplácení (§2983)
Podstatou podplácení je nabídka (požádání, příslib), poskytnutí či přijetí prospěchu s cílem získat na úkor jiných soutěžitelů přednost nebo jinou neoprávněnou výhodu v soutěži.
Zlehčování (§2984)
O zlehčování se jedná tehdy, když soutěžitel uvede nebo rozšiřuje o jiném soutěžiteli zlehčující údaje. Jedná se o údaje, které jsou způsobilé poškodit zájmy tohoto soutěžitele. Může jít o nepravdivé i pravdivé.
Porušování obchodního tajemství (§2985)
Porušením obchodního tajemství je podle obchodního zákoníku jednání, kdy vyjednávající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní nebo využije obchodní tajemství.
Ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí (§2987)
Hlavním prvkem ohrožování zdraví a životního prostředí je to, že soutěžitel zkresluje podmínky hospodářské soutěže tím, že provozuje výrobu, uvádí na trh výrobky nebo provádí výkony ohrožující zájmy zdraví nebo životního prostředí chráněné zákonem.
Srovnávací reklama
Takzvaná srovnávací reklama je u nás povolena už od 1. ledna 2001 novelou českého obchodního zákoníku, v Evropské unii se smělo srovnávat ještě o tři roky dříve. O srovnávací reklamě hovoříme, pokud přímo či nepřímo označujeme konkurenta, jeho služby či výrobky. Zákon však pro tento typ reklamy předepisuje určité podmínky.
Srovnávací reklama nesmí podle zákona klamat, musí srovnávat jen zboží nebo služby určené k témuž účelu a porovnávat smí jen podstatné a ověřitelné znaky. Cena mezi ně patřit může, ale srovnávat ji jako jediné kritérium připouští zákon spíš jen výjimečně – srovnávání totiž musí dodržet všechny výše uvedené podmínky. Nadále platí, že zákon zakazuje konkurenta zlehčovat nebo uvádět při srovnávání neúplné údaje.
Co lze v reklamě srovnávat
- zboží nebo služby určené ke stejnému účelu,
- jen podstatné znaky, které lze ověřit,
- lze srovnávat i cenu.
V Česku se tento typ reklamy prosazoval poměrně pomalu. Částečně jistě i z obav, jak budou sporné případy posuzovat soudy. K jejímu postupnému rozšíření přispěla do značné míry přeplněnost celoplošných televizí reklamou v posledních letech. To přinutilo zadavatele hledat jiné cesty, jak spotřebitele oslovit.
Známé srovnávací reklamy v ČR
Mezi známé případy srovnávací reklamy se staly aktivity mobilních operátorů. Vodafone nasazoval svým konkurentům parohy, aby poukázal na údajnou nesolidnost jejich nabídek. T-Mobile naproti tomu představil kampaň, v níž pánové „Vodník“ a „Kyslík“ sdělovali veřejnosti, že „na síti už nezáleží“. Poštovní spořitelna vyslala živé hlídky před pobočky České spořitelny, aby po zavírací době vyzývaly kolemjdoucí ke zřízení účtu u Poštovní, kde je ještě otevřeno.
