Lidský život je pomíjivý, nikdo z nás nežije věčně. Přežít nás ale mohou výsledky našeho úsilí – od postaveného domu až po prosperující firmu. Že se smrtí podnikatele nemusí nutně zemřít i jeho podnikání dokazují dnes stále úspěšné firmy a značky, jež přežily své zakladatele o několik generací a stále patří k významným hráčům ve svém oboru – Baťa, Ford, Škoda, Jeep, Coca-Cola. Mnoho firem či živností ale stojí a padá s osobou svého zakladatele. A s jeho smrtí přichází i jejich konec. Co dělat, pokud chcete pokračovat v podnikání po úmrtí podnikatele, se dozvíte, když budete číst dál.
Pokračování v podnikání po úmrtí podnikatele
Když zemře živnostník
V případě, že člověk podniká jako fyzická osoba a není zapsán do obchodního rejstříku, dá se říct, že pokud zemře, jeho podnikání jako takové zaniká. Člověk, který podniká pouze na základě živnostenského oprávnění není firma, byť by měl velké obraty, zaměstnával pár desítek zaměstnanců a měl pobočky po celé republice.
Jeho dědici samozřejmě zdědí jeho dluhy či nevypořádané příjmy z podnikání, majetek, který k podnikání využíval (výrobní haly, administrativní prostory, zařízení aj.), mohou zdědit i práva k registrovaným ochranným známkám, pod nimiž výrobky a služby podnikatele byly známy na trhu. Mohou dokonce v podnikání svého předka po vypořádání dědického řízení s využitím zděděných peněz, prostor a materiálu pokračovat dál a vzít si na pomoc i původní zaměstnance – a nějakou dobu dokonce mohou podnikat pod původním živnostenským listem. Ale jen dočasně.
Pokračování v živnosti
Když živnostník zemře, musí ti, kdo mají dědický nárok (tj. dědicové ze závati, dědicové ze zákona, případně pozůstalý manžel nebo partner, i když není dědicem, je-li spoluvlastníkem majetku používaného k provozování živnosti) a chtějí v provozování živnosti pokračovat, přijít do tří měsíců od úmrtí zůstavitele přijít na živnostenský úřad, oznámit úmrtí a od úředníků dostanou oprávnění používat v průběhu pozůstalostního řízení zůstavitelovo živnostenské oprávnění, aby mohli disponovat s bankovními účty a penězi zemřelého a vypořádat závazky z podnikání. Pokud nejde o živnost volnou, ale vázanou na splnění speciálních podmínek (např. dosažení určité kvalifikace v daném oboru) a nabyvatel tyto podmínky nesplňuje, musí ustanovit odpovědného zástupce.
Od července roku 2012 vstoupila v platnost novela Živnostenského zákona, která v paragrafu 13 umožňuje pokračovat v provozování živnosti po úmrtí podnikatele také správci dědictví, případně insolvenčnímu správci, ustanovenému soudem.
Když je pozůstalostní řízení uzavřeno a dědic chce v živnosti pokračovat dál, musí tento úmysl oznámit do jednoho měsíce od konce pozůstalostního řízení živnostenskému úřadu. Od něj dostane průkaz živnostenského oprávnění, kde zůstává původní IČO a ke jménu zůstavitele přibude jméno dědice, který v provozování živnosti pokračuje. Ten tak může navázat na podnikání svého předchůdce i v rámci už uzavřených platných smluvních vztahů.
Podnikat na základě průkazu živnostenského oprávnění však může jen půl roku, pak už musí pokračovat dál na své vlastní živnostenské oprávnění – a tím pádem jako nový podnikatelský subjekt. Nelze převzít jméno „firmy“, protože živnostník podle zákona žádnou firmou není. Jeho podnikání je svázáno zcela s jeho osobou, podniká na své jméno, pokud zemře, fyzická osoba coby podnikatelský subjekt zaniká též.
Zápis v rejstříku jako ochrana obchodního jména firmy
Jiná situace je u subjektů, které jsou zapsány v obchodním rejstříku – ať už jde o fyzické či právnické osoby. Vzniká tak totiž pomyslný obal pro dané podnikání – obchodní firma. Tento abstraktní pojem z čistě právního hlediska zahrnuje pouze název podniku, pod nímž podnik působí. Pod obchodní firmou (která nahradila od roku 2001 v obchodním zákoníku dříve používaný termín obchodní jméno) ale daný podnik také vstupuje do smluvních vztahů a činí veškeré právní úkony. Pod touto identifikační značkou tak jsou zahrnuty i veškeré závazky podniku, povolení potřebná k danému podnikání, smlouvy s dodavateli a odběrateli – zkrátka vše, co k danému podnikání patří. Byť jde o fyzickou osobu se jménem a příjmením zakladatele.
Souhlas musí být
Pokud je zapsána v obchodním rejstříku, je i fyzická osoba obchodní firmou a vztahují se na ni příslušná pravidla. A pak je možné, aby po smrti podnikatele dostali dědici jeho firmu se vším všudy a mohli pokračovat v podnikání na základě stávajících smluv a povolení. A dokonce pod stejným jménem.
Protože ale v případě fyzické osoby tvoří název obchodní firmy jménoa příjmení podnikatele a není možné, aby pod tímto jménem podnikal někdo úplně jiný, je nutné ke jménu obchodní firmy přidat dodatek, který uvádí věc na pravou míru (např. Josef Halíř – synové).
Podstatnou podmínkou k tomu, aby mohla být taková fyzická osoba převedena na dědice a ti pod ní mohli začít sami podnikat, je souhlas zakladatele. Ten musí být učiněn výslovně – nejlépe písemně pro případ potřeby pozdějšího dokazování. Může být zmíněn například v závěti. Pokud tento souhlas zůstavitel nevyslovil, ani ho nezapsal do závěti, je možné jej nahradit souhlasem dědice, který bude ochoten firmu převzít. Pokud je však dědiců více, musí souhlas s pokračováním podnikání pod původní obchodní firmou vyslovit všichni dědicové – jinak ho nelze umožnit. Pokud ale zemřelý podnikatel do závěti výslovně napsal, že si nepřeje, aby dědici pokračovali dál v podnikání pod jeho obchodní firmou, musí dědici tento nesouhlas akceptovat a pokud chtějí podnikat, založit k tomu účelu novou obchodní firmu.
Když se dědí právnická osoba
V případě právnické osoby se smrtí některého ze společníků stává předmětem dědictví jeho obchodní podíl – pokud to umožňuje společenská smlouva. V takovém případě přechází podíl na dědice už ve chvíli, kdy dojde k úmrtí původního společníka. V případě více dědiců se všichni stávají majiteli společného obchodního podílu. Pokud dědic o podíl nestojí, může ho odmítnout jedině spolu s celým dědictvím – pokud chce získat dědictví, jehož součástí je obchodní podíl ve firmě, musí akceptovat i nabytí tohoto obchodního podílu. Zrušení své účasti v podniku se pak může domáhat rozhodnutím soudu, který musí přihlédnout k jeho osobním důvodům, návrh ale musí být podán do tří měsíců od chvíle, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o dědictví.
Pokud společenská smlouva podniku dědění podílu neumožňuje, obchodní podíl se uvolňuje a může být převeden na stávající společníky nebo i na třetí subjekt, popřípadě je možné o něj snížit výši základního kapitálu firmy. Dědic má však právo na vypořádání tohoto podílu. V případě, že má společnost jediného podílníka a ten zemře, přechází jeho podíl na dědice vždy, bez ohledu na společenskou smlouvu – aby se nestalo, že po smrti majitele společnost zůstane bez podílníků.
