Běžné zaměstnance bývá často slyšet, jak těžko shání slušnou půjčku. S pracovní smlouvou, která jim poskytuje určité záruky, jsou však na tom stále lépe než OSVČ. Proč tomu tak je a jaké podmínky musí drobní živnostníci v ČR splňovat, aby zvýšili šance získat půjčku?
OSVČ je pro poskytovatele půjček rizikovější zákazník
Zásadní důvod, proč zaměstnanec i s nižšími příjmy získá půjčku spíše než OSVČ, spočívá v dokládání pravidelného příjmu, respektive bonity (tzv. úvěruschopnost).
Běžný zaměstnanec má kromě stabilního příjmu pracovní smlouvu, která jej chrání například před okamžitou výpovědí. V případě výpovědí má zajištěný příjem minimálně na další dva měsíce a za určitých okolností obdrží odstupné. U zaměstnance tak má poskytovatel půjčky výrazně vyšší jistotu, že nedojde k potížím se splácením.
OSVČ takovou ochranu v zákoně nemá. Ukončí-li klient spolupráci, neuhradí mu zákazníci faktury nebo neprodá dost zboží, je bez zisku. OSVČ může o hlavní zdroj příjmů přijít klidně během jediného dne (stačí se podívat na důsledky omezení v souvislosti s virem Covid-19). Ačkoliv má slušné příjmy, pro banku drobný živnostník představuje vždy větší riziko.
Jaké požadavky musí OSVČ žádající o půjčku splňovat?
Aby OSVČ půjčku získal, musí splňovat daleko přísnější požadavky kladené na jeho příjmy, a v některých případech i výdaje (např. hypotéka pro OSVČ). Dostupnost půjčky se odvíjí od výše konkrétní půjčky. Je velký rozdíl v tom, zda živnostník usiluje o 50 tisíc nebo 0,5 milionů korun.
Rozhodující je výše příjmů, které živnostník dokládá prostřednictvím daňového přiznání, což už samo o sobě může představovat hlavní problém. Například začínající podnikatel nemá žádné daňové přiznání a tudíž nemá, jak svůj příjem doložit. Půjčku nemusí získat i přesto, že se jeho podnik slibně rozjíždí a potřebuje peníze na koupi zařízení, aby byl schopen splnit rostoucí množství objednávek.
Za druhé daňové přiznání nereflektuje skutečné příjmy OSVČ. To platí zejména v případě, kdy uplatňuje tzv. daňový paušál. Jeho výdaje tak vypadají vyšší, než ve skutečnosti jsou. Jenomže pro poskytovatele půjčky, zejména banky, je údaj na oficiálním dokumentu důležitější než reálný pohyb financí na bankovním účtu.
Jaké typy půjčky pro OSVČ existují?
Při výběru půjčky má OSVČ několik možností. Nejlépe a nejvýhodněji vychází nejen pro OSVČ bankovní půjčky. Následují nebankovní půjčky, které mívají určité “mouchy”.
Bankovní půjčky pro OSVČ
Nejčastěji OSVČ žádají o běžnou spotřebitelskou půjčku zvlášť tehdy, když peníze potřebují na soukromé účely. Spotřebitelská půjčka se ale hodí také na nákup pracovního vybavení, jako je například notebook. K nákupu automobilu se zase nejčastěji užívá finanční leasing. Pokud banka příjmy vyplývající z daňového přiznání uzná za dostatečné, peníze může mít na účtu raz dva.
Banky však nabízí přímo podnikatelské půjčky, které jsou určené zejména na další rozvoj a rozšíření podnikání. V tomto případě kromě daňového přiznání dle výše půjčky až za dvě daňová období bývají požadovány další dokumenty (podnikatelský plán, analýza trhu apod.). Pokud OSVČ splní podmínky, půjčka je jeho.
Nebankovní půjčky pro OSVČ bez registru a dokládání příjmů
Hůře jsou na tom živnostníci, kteří buď nemají, jak doložit příjem nebo je jejich příjem dle daňového přiznání posouzen jako nedostatečný. Jako řešení se nabízí nebankovní půjčky. Nabídka půjček je velmi pestrá, podmínky různorodé a šance na získání půjčky tak výrazně vyšší.
Stačí si vybrat správného nebankovního poskytovatele půjček. Mnozí ani nepožadují daňové přiznání a stačí jim výpisy z bankovního účtu za posledních tři až šest měsíců. To však není jen tak. Některé nebankovní půjčky opravdu mohou být snáze dostupné a není nutné dokládat příjem, za půjčku však OSVČ zaplatí mnohem více. Úrokové sazby bývají vyšší a všeobecně je doporučeno důkladně se seznámit s podmínkami půjčky.
