Rozhodnutí o právní formě podnikání ovlivňuje konkrétní situace každého začínajícího podnikatele jako je například výše počátečního kapitálu, pevnost rozhodnutí přijmout zodpovědnost za riziko spojené s podnikáním, případně počet osob, které se chtějí do podnikání společně pustit. Faktorů, které rozhodují o výběru právní formy podnikání je však mnohem více. V následujícím článku poukážeme na ty faktory, které byste neměli zapomenout zvážit při výběru právní formy podnikání.
Kritéria pro rozhodování o právní formě podnikání
Mezi kritéria, podle kterých se dá zodpovědně rozhodnout o právní formě podnikání patří
- rozsah plánovaných podnikatelských činností,
Výběr právní formy podnikání jednoznačně závisí na rozsahu předpokládaných podnikatelských aktivit. Z pozice živnostníka lze pohodlně vykonávat jen několik málo odlišných druhů činností, pakliže tedy plánujete mít rozsáhlé portfolio služeb či produktů, zvolte raději některou z obchodních společností. Zvolená právní forma má vyhovovat typu podnikatelské činnosti, kterou se hodláte zabývat.
- počet zakladatelů či účastníků podnikání,
Pokud se do podnikání pouštíte jako jednotlivec, je pro vás vhodnější založení živnosti. V případě více zakladatelů se dá uvažovat primárně o založení nějakého typu obchodní společnosti (k.s. a v.o.s. si vyžaduje minimálně dva zakládající členy, s.r.o zakládá 1-50 osob, u a.s. je počet zakládajících osob neomezený).
- administrativní náročnost založení podniku,
Administrativní náročnost založení podniku je jedním z hlavních kritérií pro výběr právní formy podnikání. U živnostenského podnikání je třeba získat pouze povolení k provozování vybrané podnikatelské činnosti (tzv. živnostenské oprávnění). U obchodních společností k tomu přibývá navíc především sepsání zakladatelské smlouvy a zápis do Obchodního rejstříku.
- potřeba základního kapitálu,
Každá právní forma podnikání si klade jiné požadavky na počáteční kapitál, který musíte investovat do založení podniku. Nejméně nákladná je živnost, u které není zákonem určena výše základního kapitálu a platí se pouze za ohlášení živnosti či získání koncese. U obchodních společností začíná základní kapitál na nule (v.o.s.) či několika tisících Kč (k.s.) a dosahuje až výše 2 mil. Kč, které spolkne založení akciové společnosti. Od roku 2014 se dá založit s.r.o. již s 1 korunovým kapitálem.
- finanční možnosti zakladatele(ů) podniku a přístup ke zdrojům,
Tento faktor je úzce spjat jednak s vyčíslením nároků na základní kapitál podniku a v druhé řadě také z rozsahem plánovaných podnikatelských aktivit. Podnikatel-živnostník má jen velmi omezený přístup k cizím finančním zdrojům a tak své, rozsahem omezené, podnikání dotuje z vlastních zdrojů. Lepší přístup k cizím zdrojům mají jednoznačně obchodní společnosti, které mohou k jejich získání využít různých prostředků – vklady do základního jmění společnosti, rizikový kapitál, akvizice majetku, fúze, tiché společenství apod.
- způsob a rozsah ručení za závazky podniku,
Pokud jde o ručení, je v relativní nevýhodě živnostenské podnikání, neboť podnikatel-živnostník ručí za závazky své podnikatelské činnosti neomezeně, a to dokonce i svým soukromým majetkem. Také společníci ve veřejné obchodní společnosti ručí za závazky společnosti celým svým majetkem společně a nerozdílně. Podobně je tomu i u komanditní společnosti, kde ručí svým majetkem komplementář (komandista ručí jen do výše svého nesplaceného vkladu). U ostatních obchodních společností (s.r.o. a a.s.) je ručení společníků omezeno výší jejich majetkového podílu ve společnosti.
- oprávnění k řízení podniku,
Toto kritérium je protikladem k předchozímu (ručení za závazky podniku) – čím více ručí živnostník osobně ze své závazky (což se zdálo jako relativní nevýhoda), tím více má rozhodovacích pravomocí na svém podnikání. U obchodních společností je pak vymezení pravomocí předmětem společenské smlouvy, kterou se společnost zakládá.
- podíl na zisku,
Zvažujete-li výběr vhodné právní formy pro vaše podnikání, je moudré přihlédnout také k účasti na zisku. Při živnostenském podnikání připadá veškerý zisk po zdanění přímo podnikateli, protože je zpravidla jediným účastníkem podnikání. U obchodních společností, které zakládá více osob je situace přirozeně opačná, o zisk se dělí všichni společníci a to buď rovným dílem, podle společenské smlouvy nebo dle výše kapitálového vkladu do společnosti.
- účetní povinnosti podniku.
Posledním významným faktorem jsou účetní povinnosti podniku.
Ty se liší s rozsahem podnikatelských činností – u živnosti, kde je portfolio činností úzké, se vede nejčastěji pouze daňová evidence nebo se příjmy a výdaje vykazují paušálem, jen zřídka se vede podvojné účetnictví, které je naopak povinností pro obchodní společnosti. U společnosti s ručením omezeným pak mohou vzniknout povinnosti provést auditovanou účetní závěru, k ní si akciová společnost přibírá ještě povinnost vydat výroční zprávu.
Výhody a nevýhody právních forem podnikání
Podnikání formou živnosti (FO) – výhody
Největší výhodu podnikání formou živnostenského oprávnění pocítíte již při samotném zahájení podnikání – založení živnosti je při splnění zákonem určených podmínek pro vydání živnostenského oprávnění velmi jednoduché a rychlé, navíc bez povinnosti vkládat do podnikání základní kapitál. Finanční náročnost zahájení živnostenského podnikání je mnohem menší než u založení právnické osoby.
Další nesporná výhoda podnikání na živnost je přímé řízení a absolutní kontrola podnikatele-živnostníka nad celým svým podnikáním, které zpravidla provozuje pouze prostřednictvím své vlastní osoby. Za obrovskou výhodu se dá také považovat nižší administrativní zátěž u podnikání formou živnosti, a to především v oblasti účetnictví.
Podnikání formou živnosti (FO) – nevýhody
Jak nevýhodu můžete během podnikání na živnost zaznamenat nižší schopnost získat cizí kapitál pro rozvoj podnikání – svůj rozvoj budete muset financovat z vlastních zdrojů. Problematické se může také jevit ručení za závazky celým svým majetkem. Při uzavírání obchodních smluv jsou podnikatelé-živnostníci přímo osobně subjektem právních vztahů, dopady takových vztahů se pak týkají osoby podnikatele, nikoli pouze jeho podnikatelské činnosti.
Za nevýhodu se dá mimo jiné považovat taktéž zátěž z hlediska povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění, které musí každá FO odvádět osobně státu.
Podnikání formou obchodní společnosti (PO) – výhody
Výhodou podnikání formou obchodní společnosti je snazší přístup k cizím finančním zdrojům. U právnických osob vstupuje do obchodních vztahů pouze společnost, nikoliv osobně společníci, kteří obchodní společnost tvoří – závazky z uzavřených smluvních vztahů tak na ně osobně nedopadají.
Podnikání formou obchodní společnosti (PO) – nevýhody
Značnou nevýhodou v podnikání právnických osob mohou být názorové neshody společníků ve společnosti, což může v kritických případech vést až k zániku společnosti.
Za nevýhodu je také považována vkladová povinnosti u některých typů obchodních společností, která ubírá finanční zdroje, které by jinak mohly být použity na faktické zahájení nebo rozvoj podnikání.
- Přečtěte si i podrobné informace o jednotlivých právních formách podnikání.
