Prevence rizik je jedním ze strategických opatření v rámci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V článku je názorně představen a v přehledných tabulkách demonstrován postup při prevenci rizik (vyhledávání, hodnocení a odstraňování rizik) na pracovišti.
Prevence pracovních rizik
Co je to prevence rizik
Prevencí rizik se rozumí všechna opatření, která mají za cíl předcházet rizikům, snižovat je na přijatelnou úroveň a realizovat účinná preventivní opatření k jejich odstranění.
Podmínkou účinné a účelné prevence rizik je znát rizika vyplývající z vykonávaných činností v rámci podniku a porozumět jejich příčinám. Proto je zaměstnavatel povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat příslušná opatření.
Pro hodnocení rizik a zjištění jejich příčin a zdrojů se používají různé metody, které se od sebe liší mírou objektivity, pracnosti a účelem, ke kterému má hodnocení rizik sloužit. Kterou metodu použít nebo zvolit by mělo být především na zvážení odborně způsobilé osoby nebo specializované firmy, kterou zaměstnavatel pověří vyhodnocením rizik v jeho podniku.
Kdo může provádět vyhodnocení rizik v podniku
Provozujete-li malou firmu s nejvýše 25 zaměstnanci a znáte všechny aspekty jejich pracovních činností a jste odborně způsobilý (viz § 9 z. č. 309/2006 Sb.), můžete vyhodnotit rizika ve své firmě samostatně.
Provozujete-li firmu či větší podnik s 26 – 500 zaměstnanci, můžete zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám nebo jednou nebo více odborně způsobilými osobami (např. bezpečnostním technikem, který získal osvědčení osoby odborně způsobilé v prevenci rizik) nebo specializovanou externí firmou, která disponuje odborně způsobilými zaměstnanci.
Pokud zaměstnáváte více než 500 zaměstnanců, zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jedna nebo více odborně způsobilých osob.
Odborně způsobilou (viz § 9 z. č. 309/2006 Sb.), je osoba, která splňuje následující podmínky
- alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou,
- odborná praxe v délce alespoň 3 let; v délce 2 let, jestliže fyzická osoba dokončila vyšší odborné vzdělání; v délce 1 roku, jestliže fyzická osoba dokončila vysokoškolské vzdělání v bakalářském nebo magisterském studijním programu v oblasti BOZP. Za odbornou praxi se považuje doba činnosti vykonávaná v oboru, ve kterém fyzická osoba bude zajišťovat úkoly v prevenci rizik nebo činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
- doklad o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti (odbornou způsobilost je možno získat v Základním kurzu pro osoby odborně způsobilé v prevenci rizik (akreditovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a schválený Státním úřadem inspekce práce, kurzy pořádají různé vzdělávací organizace např. Výzkumný ústav bezpečnosti práce, Gradua, Institut výchovy bezpečnosti práce, Česká společnost pro jakost apod.).
I přesto, když jako zaměstnavatel (ředitel, jednatel, majitel) pověříte vyhodnocením rizik odborně způsobilou osobu nebo specializovanou externí firmu poskytující služby BOZP, zůstává vyhodnocení rizik výhradně vaší povinností a jen vy máte ze zákona odpovědnost za naplnění zákonných požadavků.
Jak postupovat při vyhledávání a prevenci rizik
K hodnocení rizik na pracovišti se v praxi používají různé metody a postupy, které většinou vycházejí ze znalostí a zkušeností jejich hodnotitelů, případně typu používaného programu pro hodnocení rizik. Neznalý člověk tak snadno dojde k závěru, že se jedná o velice složitou věc. Cílem článku je proto ukázat, že tato problematika není tak složitá, jak se na první pohled jeví.
Účelem provádění hodnocení rizik na pracovišti je vytvořit podklady, které umožní zaměstnavateli stanovit opatření nutná pro ochranu bezpečnosti a zdraví jeho zaměstnanců a které mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je a nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Pro snadnější pochopení popisovaného způsobu identifikace a hodnocení rizik, tzv. bodové metody, je postup v tomto článku pro názornost prezentován na praktickém příkladě (firma Rizika s.r.o.).
Postup pro hodnocení rizik spočívá v provedení následujících kroků
- Vymezení pracovního systému, kde budeme provádět hodnocení rizik.
- Vyhledání (identifikace) nebezpečí.
- Stanovení/ocenění rizik.
- Hodnocení rizik.
- Odstranění/omezení rizik (tzn. přijetí opatření k odstranění nebo omezení rizik).
- Pravidelné hodnocení rizik.
- Projednání zjištěných rizik se zaměstnanci.
Smyslem celého postupu je získat přehled o rizicích v celém pracovním systému (podniku) a to tím, že provedeme hodnocení rizik postupně na jednotlivých pracovištích, pracovních místech a prostorech (uvnitř budovy a v areálu podniku). Dosažené hodnoty pak charakterizují rozložení rizik v celém pracovním systému (podniku) a umožňují vytipovat nejzávažnější rizika, na která by se měl zaměstnavatel soustředit v prvé řadě.
1. Vymezit pracovní systém a zpracovat seznam činností
Zpracovat formou tabulky seznam míst a prostorů v pracovním systému (podnik, provozovna aj.). Pracovní systém zahrnuje všechna zařízení, prostory, technologie, prostředí, zaměstnance a jiné osoby vyskytující se na pracovištích a všechny další vlivy, které je možno předpokládat. Vymezením prostoru rozumíme rozložení pracovního systému do jednotlivých pracovišť, zařízení, prostor a dalších míst, kde bude organizováno hodnocení rizik. Nesmí se zapomenout zahrnout do tohoto seznamu všechny prostory a komunikace včetně sklepních prostor, venkovních komunikací, podnikových vleček, šaten, záchodů, umýváren, prostorů pro odpočinek a jídlo atd.
Na seznam prostorů a pracovních míst navazuje seznam (přehled) činností, které jsou v jednotlivých pracovních prostorech prováděny. Seznam činností může být vypracován samostatně, nebo mohou být pro přehlednost činnosti přiřazeny k jednotlivým prostorám. Nesmí se přitom zapomenout, že na většině pracovišť probíhají v různou dobu různé činnosti, např. přenášení břemen portálovým jeřábem nad pracovištěm, údržba mimo pracovní směnu, úklid po pracovní době, činnost spolupracujícím nebo dodavatelských právnických nebo fyzických osob.
2. Vyhledání (identifikace) nebezpečí
Ke každému pracovnímu místu, případně činnosti, přiřadíme nebezpečí nebo nebezpečnou situaci, která může nastat. Vychází se přitom, například ze zkušenosti hodnotitelů, zaměstnanců, z výsledků šetření pracovních úrazů, nehod, případně z evidence drobných poranění a skoro nehod. Dobrou pomůckou jsou také příklady nebezpečí, nebezpečných situací a nebezpečných událostí uvedené v ČSN EN 1050 (83 30 10).
Poznámka: Tyto příklady je třeba chápat pouze jako informativní, jako určité vodítko, nikoliv jako úplný výčet.
Příklad vyhledávání rizik (Výsledek identifikace nebezpečí na pracovišti v organizaci Rizika s.r.o.)
3. Stanovení a ocenění rizik
Při oceňování rizik posuzujeme závažnost možného poškození a také pravděpodobnost, se kterou může dojít k poškození. Pro každou identifikovanou nebezpečnou situaci stanovíme nejzávažnější reálně možné poškození pomocí čtyř stupňů udávajících závažnost možného poranění (označovanou písmenem „Z“):
Hodnocení stupně závažnosti možného úrazu nebo škody:
Při stanovení pravděpodobnosti (označované písmenem „P“) posuzujeme, zda možnost poranění je:
Výsledná hodnota rizika poškození zdraví (označováno písmenem „R“), které představuje nebezpečné situace, je dána součinem příslušné hodnoty závažnosti a pravděpodobnosti.
R = Z x P (riziko = závažnost x pravděpodobnost)
Uvedený postup umožňuje získat přehled o závažnosti jednotlivých identifikovaných rizik, což je důležité především pro stanovení priorit při přijímání bezpečnostních opatření v organizaci.
4. Hodnocení rizik
Podstata hodnocení rizik spočívá v rozhodnutí, zda riziko můžeme přijmout, a pokud ne, jaká opatření musíme realizovat k odstranění rizik nebo alespoň k jejich omezení na přijatelnou míru. K rozhodování vám pomůže následující tabulka:
Pro větší názornost je vhodné zakreslit rizika vyplývající z jednotlivých nebezpečných situací do tzv. matice rizik. Tento způsob zobrazení umožňuje snadno určit priority, kterým se je třeba přednostně věnovat při účelné prevenci ohrožení zdraví.
Příklad matice rizik pro organizaci Rizika s.r.o.
Součástí pracovních rizik jsou také zdravotní rizika, která vyjadřují míru závažnosti zátěže člověka vystaveného rizikovým faktorům na pracovišti. Vzhledem k jejich specifickému charakteru a požadované odborné znalosti pro jejich hodnocení jsou zahrnuty v právních předpisech týkajících se ochrany veřejného zdraví, konkrétně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona má zaměstnavatel povinnost zdravotní rizika vyhledávat a zpracovávat návrh zařazení prací do kategorií.
Návrh na zařazení prací do kategorií spolu s údaji klíčovými pro hodnocení rizik musí předkládat orgánu ochrany veřejného zdraví, který rozhoduje o zařazení práce do příslušné kategorie a vyhlašuje riziková pracoviště. Zaměstnavatel sám kategorie prací a riziková pracoviště neurčuje ani nevyhlašuje. Rizikovou prací, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku nemocí z povolání nebo jiné nemoci související s prací, je práce zařazena do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.
5. Odstranění / omezení rizik
Účinná prevence poškození zdraví vychází ze znalostí podstaty (charakteru) rizik a jejich závažnosti. Nutnou podmínkou účinné prevence je splnění všech požadavků stanovených právními předpisy a technickými normami. Stanovení opatření k prevenci rizik je výsledkem všech předchozích kroků. Cílem opatření je odstranit rizika u zdroje jejich původu nebo omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno.
Nejúčinnějším způsobem prevence je odstranění rizik, např. změnou technologií pracovního postupu, případně zvýšení vzdálenosti pracovníka od zdroje rizika. Důležité je však nepřipustit, aby se riziko nepřeneslo jinam, kde by jeho důsledky mohly být ještě závažnější. Možné řešení je např. umístit výstražné značky, značení rohů, schodů, umístění zábradlí, vyznačit komunikační cesty apod.
Opatření k odstranění rizika může být přijato také jednorázově pro všechny zdroje, v případech, kdy se riziko vyskytuje u stejných zdrojů na více místech a ze stejných příčin a při stejných podmínkách. Například v jedné výrobní hale pracuje několik vstřikovacích lisů, u kterých jsou zdroje rizik a podmínky práce podobné, stačí tedy přijmout opatření k odstranění rizik pro všechny lisy najednou.
Pokud není možné riziko vyloučit technickým nebo technicko-organizačním opatřením a nebo omezit na přijatelnou úroveň přímo u zdroje, používají se technická opatření kolektivní ochrany. Např. instaluje se bezpečnostní zařízení vypínající pracovní zařízení při vstupu pracovníka do nebezpečného prostoru, odsávací zařízení odstraňující škodliviny z dýchací zóny aj.
V případech, kdy nelze použít ani předchozí opatření nebo kdy i přes jeho použití zůstává zbytkové riziko, navrhneme na základě výsledků analýzy rizik a využíváme prostředky individuální ochrany OOPP (osobní ochranné pracovní prostředky). Současně se zavedou také organizační opatření, která mají za cíl omezit expozici pracovníka danému riziku.
Při přijímání opatření má vždy poslední slovo zaměstnavatel (ředitel, jednatel, majitel). Ten závazným způsobem (příkaz ředitele, směrnice k prevenci rizik apod.) rozhodne o potřebných opatřeních, zodpovědnosti za jejich realizaci a termínu provedení. Z tohoto důvodu je proto důležité, aby měl pro své rozhodování jasné a přehledné podklady, například ve formě přehledných tabulek. Tyto tabulky mohou být vytvořeny od jednoduché formy pomocí tužky a papíru s předtištěnou tabulkou, pomocí textového/tabulkového editoru nebo jako výstup ze specializovaného komerčního programu. Vždy záleží na velikosti organizace, firmy, rozsahu prováděných pracovních činností apod. Rozhodnutí, která forma je pro daný případ nejvhodnější, záleží vždy na dohodě mezi zaměstnavatelem osobou odborně způsobilou, která bude u něj zajišťovat prevenci rizik.
Jakou je třeba mít minimálně dokumentaci
- Rozhodnutí zaměstnavatele, který závazným způsobem (např. příkazem ředitele, směrnicí k prevenci rizik apod.) rozhodne o potřebných opatřeních, zodpovědnosti za jejich realizaci a termínu provedení.
- Přehledná tabulka obsahující seznam pracovišť a činností a na ně navazujících nebezpečných situací včetně potřebných opatřeních, která je nutno přijmout k minimalizaci rizik.
- Prokazatelné potvrzení (písemnou formou), že byli zaměstnanci a vedoucí zaměstnanci proškolení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP včetně informací o rizicích, která se týkají jejich práce a pracoviště a pravidelném ověřování jejich znalostí.
Instituce státní správy, které provádí kontrolu v BOZP
- Oblastní inspektorát práce (OIP) a Státní úřad inspekce práce (SÚIP),
- Orgány ochrany veřejného zdraví: Krajská hygienická stanice (KHS).
Právní předpis, který zaměstnavateli danou povinnost ukládá
- Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále ZP). Tento zákon stanoví v § 102, že každý zaměstnavatel musí vyhledávat, posuzovat a hodnotit rizika možného ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, která mohou při práci nastat a následně musí pro řízení těchto rizik stanovit opatření. Tato opatření mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.
- Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanoví v § 37 kategorizace prací, že každý zaměstnavatel má povinnost předkládat orgánu ochrany veřejného zdraví návrh na zařazení prací do kategorií spolu s údaji klíčovými pro hodnocení zdravotních rizik a opatření přijatá k ochraně jejich zdraví.
Zdroj: Evžen Bílek, BOZPinfo.cz
