Komanditní společnost je typem obchodní společnosti, jejímž prostřednictvím se lze zapojit do podnikatelského světa. Přestože tato forma podnikání není příliš častá, přinášíme vám pro úplnost článek popisující postup pro její založení.
Komanditní společnost
Komanditní společnost upravuje Zákon o obchodních korporacích jako společnost, v níž alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (dále jen „komanditista“) a alespoň jeden společník neomezeně (dále jen „komplementář“). Ačkoliv jsou komplementáři i komanditisté považováni za společníky, jejich postavení se významně liší, jak si ukážeme níže.
Název komanditní společnosti musí obsahovat označení „komanditní společnost“, postačí však zkratka „kom. spol.“ nebo „k. s.“.
Komanditní společnost patří mezi základní formy obchodní společnosti, kterou lze zahájit podnikatelskou činnost. Přestože komanditní společnost není tolik rozšířenou formou podnikání, jako je tomu například u společnosti s ručením omezeným, může mít pro podnikatele výhody.
Výhody a nevýhody komanditní společnosti
Komanditní společnost je výhodná zejména pro začínající podnikatele, kteří nechtějí zakládat společnost sami a zároveň nedisponují počátečním kapitálem. Vkladovou povinnost má pouze jeden typ společníků, a to komanditista, minimální výše vkladu přitom není zákonem stanovena. Druhý typ společníků, komplementáři, vůči vznikající komanditní společnosti vkladovou povinnost nemají.
Komplementář má více práv při obchodním vedení společnosti a komanditista se mu musí v této oblasti přizpůsobit, protože jeho pravomoce ve vedení společnosti jsou minimální.
Zisk a ztráta se dělí mezi společnost a komplementáře. Neurčí-li společenská smlouva jiné dělení, dělí se zisk a ztráta mezi společnost a komplementáře na polovinu, kdy komplementáři si část zisku a ztráty rozdělí podle § 112 Zákona o obchodních korporacích. Část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění rozdělí mezi komanditisty v poměru jejich podílů.
Za dluhy společnosti pak ručí komanditista s ostatními společníky společně a nerozdílně, v případě komanditisty ale jen do výše svého nesplaceného vkladu podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Nevýhodou tedy je, že zatímco komanditisté po splacení vkladu neručí za závazky společnosti, komplementáři jako statutární orgán společnosti ručí za závazky společnosti neomezeně, tedy celým svým majetkem. Podnikatelské riziko tedy přenáší komplementáři na sebe.
Zákon o obchodních korporacích (ZOK) zavedl u komanditních společností termín komanditní suma, kterou lze popsat jako částku, do jejíž výše ručí komanditisté za dluhy společnosti. Pokud této možnosti komanditní společnost využije, musí být tato suma určena společenskou smlouvou a nemůže být nižší, než kolik činí vklad komanditisty. Dále ZOK určuje, že komanditní suma se snižuje v rozsahu, ve kterém komanditista splnil svoji vkladovou povinnost.
Zvláštností u komanditní společnosti je i způsob zdanění zisku. Zatímco komplementáři svůj podíl zdaňují jako fyzické osoby, druhá polovina připadající společnosti se zdaňuje sazbou pro právnické osoby. Po zdanění se čistý zisk může rozdělit mezi komanditisty. Každý podíl potom podléhá srážkové dani.
Založení komanditní společnosti
Komanditní společnost se zakládá společenskou smlouvou stejně jako například společnost s ručením omezeným. Protože se jedná o osobní společnost, není zde ale vyžadována forma notářského zápisu jak ou společností kapitálových. Formálně si tedy společenskou smlouvu můžete sepsat sami. Společenská smlouva je ale velice důležitou smlouvou upravující práva a povinnosti mezi společníky, navíc komanditní společnost je hybridní společností s prvky společnosti kapitálové i osobní. Samotný vztah komplementářů a komanditistů je natolik složitý, že se může stát zdrojem budoucích sporů mezi společníky. Zvláště v tomto případě je tedy doporučováno společenskou smlouvu sepsat notářskou formou, i když není ze zákona vyžadována.
Obsahem společenské smlouvy by měl být:
- název a sídlo firmy
- určení společníků (právnických a fyzických osob vstupujících do společnosti)
- předmět podnikatelské činnosti
- rozlišení komanditistů a komplementářů
- výše vkladu (u komanditistů)
- komanditní suma
Podnikatelské oprávnění
Komplementáři komanditní společnosti, která je založena za účelem podnikání, musí ještě před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku požádat o vydání živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění. V případě, že činnost společnosti může být podle zvláštních předpisů vykonávaná jenom fyzickými osobami s oprávněním, zapíše se tato činnost do předmětu podnikání společnosti, jen když společnost prokáže, že tato činnost bude vykonávána pomocí osob, které jsou k tomu oprávněny.
Návrh na zápis do obchodního rejstříku
Návrh na zápis nové komanditní společnosti do obchodního rejstříku podávají všichni společníci společně, tzn. komplementáři i komanditisté.
Návrh lze podat v listinné podobě, nebo elektronicky. Pokud je návrh podáván v listinné podobě, musí být jejich podpisy ověřeny. V případě elektronického podání musí být návrh podepsán elektronickým podpisem nebo zaslán prostřednictvím datové schránky osoby, která návrh na zápis podává.
Společníci mohou zmocnit k vyhotovení a podání návrhu na zápis i někoho jiného, např. advokáta. V tomto případě musí být úředně ověřena pravost podpisů společníků na plné moci.
Samotná společnost pak vznikne dnem zápisu do obchodního rejstříku.
