Historicky se bohužel ukazuje, že velmi dobrou příležitostí ke zbohatnutí na burze jsou válečné konflikty. Ty trhy vnímají vždy negativně a jejich reakce je pokaždé velmi silná, přičemž následně se ukáže, že byla přehnaná. S výjimkou první nebo druhé světové války, které zachvátily velkou část planety, se vždy ukazuje, že válka změní pouze oblibu určitých sektorů. V kapitalismu mají velké společnosti schopnost se velmi rychle přizpůsobit daným podmínkám a nakonec z celé situace dokážou vytěžit zisk.
Ekonomický kontext
Ruská invaze v tomto směru nebude výjimkou. Jediný rozdíl oproti běžnému konfliktu je současný ekonomický kontext. Západní svět byl již před válkou zasažený inflací. V důsledku velkého zadlužení způsobného covidem se měla pomalu uvolněná měnová politika vracet k normálu. Jenomže kvůli vypuknutí války došlo k prudkému nárůstu cen energií, což ještě přililo olej do ohně. Inflace je všude po světě již dvouciferná.
Pokud budou chtít centrální bankéři západního světa alespoň částečně ochránit úspory obyvatel, musejí začít zvedat sazby mnohem rychleji, než původně chtěli. To však zároveň povede k ochlazení ekonomiky a zvyšuje to pravděpodobnost velké recese. Současné riziko na akciovém trhu je obrovské a již dnes se odráží v cenách akcií. Pojďme se však podívat, jak akcie na celý konflikt reagovaly.
Pád na indexech
Technologický index Nasdaq 100 reagoval samozřejmě negativně. Na konci února, tedy po zahájení invaze na Ukrajinu, se dostal pod hranici 13 500 bodů. Poté v důsledku směsi obav z války, inflace a zvedání sazeb klesl 14. března dokonce pod 13 000. Avšak i přes množství negativních zpráv se index rychle zmátořil a na konci března se již dostal nad 15 000 bodů. V dubnu se mu nedaří, protože znovu zamířil k hodnotám okolo 14 000. Nasdaq 100 tak od začátku roku ztratil 14 %. Z tohoto pohledu si vedl mnohem lépe průmyslový Dow Jones, který od začátku roku generoval 5 % ztrátu investorům, kteří si vybrali tento nástroj. Obdobný průběh jako u Nasdaq 100 bychom mohli pozorovat i na evropských indexech, které se liší jen velikostí ztráty. Francouzský CAC 40 od začátku roku odepsal 7,8 % a německý Dax dokonce 10,8 %.
Pokud k těmto číslům připočteme současnou desetiprocentní inflaci, bylo investování do akcií velmi ztrátové. Jedinou výjimku představuje index Saúdské Arábie Tadawul All Share, který od začátku roku přidal přes 20 %. Tento růst současnou inflaci velmi dobře vykompenzoval. Důvod je jasný. Ruská invaze přinesla tlak na růst cen ropy, která v momentě největší krize dosahovala 130 dolarů za barel. Saúdskoarabská ropná společnost Aramco rostla od začátku roku stejným tempem a přidala taktéž slušných 22 %.
Konec lehkého investování
Už při letmém pohledu na tato čísla vidíme, že lehkému investování na burze je konec. Situace z období 2021 až 2022 se nebude opakovat. Po výprodejích akcií na světových trzích loni v březnu z důvodu koronaviru stačilo nakoupit jakýkoliv index a ten rostl prakticky sám od sebe. Nyní to bude jiné. Při nákupu akcií bude potřeba být mnohem selektivnější než dosud. Investice do ETF, který kopíruje burzovní index, nebude dobrou volbou.
Také ze srovnání mezi Dow Jonesem a Nasdaq 100 vyplývá, že silně růstové tituly to budou mít těžké. Jednak má v současnosti většina technologických firem vysoké zadlužení a negeneruje dostatečné velké zisky. Utažení měnové politiky se nebude týkat jen státu, ale i mnoho firem si bude muset půjčovat za těžších podmínek. Vedle toho také kvůli dražším penězům nebudou banky a finanční instituce moci tak lehce investovat na burze. Dobrou otázkou tedy je, zda se nyní vyplatí do akcií vůbec investovat?
Není alternativa pro akcie
Dobrou zprávou je alespoň to, že s ohledem na současnou situaci mohl být propad trhů ještě daleko horší. To se však nestalo. Jejich dobrá odolnost je způsobená tím, že i přes všechna jejich rizika k akciím neexistuje alternativa. Americké desetileté dluhopisy nyní nabízejí zhodnocení 2,8 %. To při současné inflaci 8,5 % v zemi na kladný investiční výnos nestačí. Dokud budou dluhopisy pro investory znamenat reálnou ztrátu, budou akcie jedinou příležitostí, jak aspoň minimálně porazit inflaci.
Bitcoin coby rezervní hodnota pro zlé časy?
Ruská invaze pomohla bitcoinu, kterému se od začátku roku nedařilo. Na konci února posílil z hodnoty okolo 38 000 na 43 000 dolarů během jednoho týdne. Díky tomu zastavil svůj propad a nyní se obchoduje za cenu okolo 40 000 dolarů. Kurz Bitcoinu rostl díky spekulaci na zájem bohatších Rusů, kteří v jeho koupi viděli způsob, jak uchránit svoje peníze. Neřeší totiž problém evropských sankcí. Díky tomu, že peníze neleží v nějaké bance, k nim mají Rusové přístup kdekoliv na světě. Což dnes v případě účtů vedených v bankách není jisté. Stejně tak mají nákupem bitcoinu možnost ztratit se z ruského státního dohledu nad zahraničními devizami.
Rusko si bude velmi dobře hlídat účty vlastních občanů vedených v zahraničních měnách, protože právě přístup k devízám je klíčem v ekonomické válce. Bitcoin se stal populární nejenom v Rusku, ale ve všech zemích, kde je velmi slabá měna a vysoká inflace jako Turecko nebo řada afrických států.
Problémem bitcoinu jsou však sami nakupující. Málokdo ho dnes vnímá jako investici do nové technologie a spíše si jeho nákupem pořizuje americké dolary. Tento únik kapitálu se nebude líbit státníkům zemí, kde takovíto občané žijí. Bitcoin se tak může stát obětí vlastního úspěchu, protože státní autority mohou usilovat o zákaz jeho používání.
