I podnikatel může mít nárok na nemocenskou. Má to však několik háčků. Kvůli nim řada podnikatelů veřejného nemocenského pojištění nevyužívá. Nemusí, na rozdíl od zaměstnanců se na něm účastní dobrovolně. Podrobnosti o nemocenském pojištění OSVČ v roce 2016.
Nemocenské pojištění OSVČ 2016
V roce 2006 si dobrovolné nemocenské pojištění platilo zhruba 26 % osob samostatně výdělečně činných. V roce 2010 už to bylo podle údajů České správy sociálního zabezpečení jen 15 %.
V roce 2011 OSVČ, které si nemocenské platí, ještě více ubylo. Důvodem jsou nové podmínky, které už tak pro samostatně výdělečně činné nepříliš výhodný institut nemocenského pojištění ještě více znevýhodnily.
Výsledkem je, že se už dnes téměř nikomu nevyplatí tyto peníze do systému přispívat – pro případ nemoci je pro většinu podnikatelů, živnostníků a „svobodných povolání“ lepší se pojistit v rámci komerčních finančních produktů.
Nemocenské pojištění není zdravotní
Pozor, nemocenské pojištění OSVČ nemá nic společného se zdravotním pojištěním. To je samozřejmě pro všechny povinné ze zákona. Pro člověka s trvalým pobytem na území České republiky vzniká dnem narození a končí okamžikem jeho smrti. V době před dosažením dospělosti, po odchodu do důchodu či v době, kdy člověk pobírá podporu v nezaměstnanosti, za něj platí pojistné stát. Smyslem zdravotního pojištění je úhrada nákladů na zdravotní péči o pojištěnce.
Oproti tomu nemocenské pojištění je určeno na finanční zajištění v době nemoci a spadá do kompetence nikoli zdravotních pojišťoven, ale České správy sociálního zabezpečení. Pro osoby samostatně výdělečně činné je dobrovolné. Vzniká na základě přihlášky (nelze se k němu ale přihlásit zpětně) a zaplacením pojistného na nemocenské pojištění.
Kolik se odvádí na nemocenské pojištění?
Od roku 2011 se sazba pro placení pojistného na nemocenské pojištění pro samostatně výdělečně činné osoby zvýšila z 1, 4 % z měsíčního vyměřovacího základu na 2, 3 %. Dobrovolné nemocenské pojištění musí být zaplaceno každý měsíc včas. Opožděná úhrada znamená zánik nemocenského pojištění. Nemocenské pojištění se platí do 20. dne následujícího měsíce.
Vyměřovací základ pro nemocenské pojištění
Vyměřovací základ pro výpočet pojistného na nemocenské pojištění je pro podnikatele stejný jako ten, který má pro pojistné na důchodové pojištění. Důsledkem tohoto faktu je to, že pokud by podnikatel či podnikatelka chtěli navýšit pojistné na nemocenské pojištění, museli by tím zároveň navýšit i své odvody na důchodové pojištění.
Nemocenské jako způsob navýšení „mateřské“
Nemocenské pojištění OSVČ tak ztratilo svůj půvab pro podstatnou skupinu samostatně výdělečně činných osob, která ho v minulých letech platila a využívala – pro ženy, které se chystaly založit rodinu. Ty mohly včasným navýšením plateb pojistného na nemocenské pojištění nad úroveň, která by odpovídala jejich příjmům, dosáhnout na vysokou „mateřskou“ (správně peněžitou pomoc v mateřství), která je jednou z dávek hrazených v rámci nemocenského pojištění. Pokud by to chtěly udělat dnes, musely by kromě vyšších plateb pojistného na nemocenské pojištění doplácet také velké peníze na důchodové pojištění – tak velké, že by se jim podobný postup ani trochu nevyplatil.
Nemocenské pojištění u vedlejší SVČ
Velkou změnu znamenala úsporná opatření přijatá v rámci nemocenského pojištění od ledna roku 2011 také pro ty, kteří mají své podnikání či jinou samostatně výdělečnou činnost jen jako „vedlejšák“ při běžném zaměstnání či podnikají např. při studiu. Od roku 2011 (doposud) jsou i tito lidé, pokud si platí nemocenské pojištění, považováni z pohledu sociálního pojištění za osoby, pro něž je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů (bez ohledu na to, že z ní mají třeba i zcela minimální výdělky) a musí platit zálohy na sociální pojištění stejně jako OSVČ s hlavní činností.
Co získáte díky nemocenskému pojištění?
Z nemocenského pojištění jsou poskytovány čtyři druhy dávek. Kromě již zmíněné peněžité pomoci v mateřství je to:
- nemocenské (částka vyplácená v době pracovní neschopnosti),
- ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství.
O peněžité pomoci v mateřství již byla řeč, na ošetřovné nemají osoby samostatně výdělečně činné v rámci nemocenského pojištění nárok, stejně jako na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství (ten náleží zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení převedena na jinou práci a z tohoto důvodu dosahuje bez svého zavinění nižšího příjmu než před převedením).
Výše peněžité pomoci v mateřství
Pro OSVČ má smysl uvažovat o placení nemocenského pojištění pouze v souvislosti s nemocenským nebo s peněžitou pomocí v mateřství. Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu. Do vyměřovacího základu pro výpočet peněžité pomoci v mateřství se počítá souhrn hrubých příjmů za posledních 12 měsíců, z kterých podnikatel odváděl nemocenské pojištění v ČR.
Denní vyměřovací základ v roce 2016 se vypočítá jako podíl vyměřovacího základu a počtu dní v daném období (365, resp. 366 dní). Získaný výsledek se ještě dále redukuje. Z částky do první redukční hranice (901 Kč) se počítá v plné výši, od 901 do 1 351 Kč CZK se do denního vyměřovacího základu pro výpočet peněžité pomoci v mateřství započítá jen 60 %, z částky od 1 351 Kč do 2 701 Kč pak už jen 30 % a nad 2 701 Kč (třetí redukční hranice) se už nezapočítává nic.
Výše nemocenské
Nemocenské se platí ve výši 60 % denního vyměřovacího základu. Princip jeho výpočtu je stejný, jako u základu pro výpočet peněžité pomoci v mateřství – jde o podíl vyměřovacího základu pro pojistné a počtu dní v daném období. Stejný je i princip redukce vyměřovacího základu, s tím rozdílem, že v případě nemocenského se z částky do první redukční hranice započítává 90 %, místo 100 %, pak už je redukce stejná (60 % v druhém redukčním pásmu a 30 % ve třetím, na částku nad třetí redukční hranicí se nepřihlíží). Protože je výše pojistného na nemocenské pojištění od letošního roku svázána s výší plateb na důchodové pojištění, a jen málokterému podnikateli se chce na tyto účely odvádět více peněz, než nezbytně musí, nelze očekávat v případě nemoci v rámci nemocenského nějaké velké zabezpečení.
Formuláře nemocenského pojištění OSVČ 2016
Přihláška k dobrovolné účasti na nemocenském pojištění
Odhláška z nemocenského pojištění
Nemocenské pojištění OSVČ – příliš mnoho háčků
Hlavní problém ale není jen v nízkých platbách či redukci denního vyměřovacího základu. Tím nejpodstatnějším háčkem, který dělá z plateb na nemocenské pojištění pro mnoho podnikatelů zcela zbytečně vynaložené peníze je skutečnost, že nárok na plnění nastává až od 22. dne nemoci. To je pro OSVČ i pro zaměstnance stejné – zaměstnancům však po prvních třech dnech nemoci až do 22. dne musí platit nemocenskou zaměstnavatel. Osoba samostatně výdělečně činná tuto možnost nemá. První měsíc tak „marodí“ prakticky téměř bez nároku na jakékoli plnění. A v případě nemoci, která by vyžadovala více než měsíc dlouhou pracovní neschopnost, zase plnění z nemocenského pojištění podnikatele nezachrání – nepokryje jeho výdaje spojené s tím, že se nemůže věnovat své výdělečné činnosti a zároveň musí stále platit všechny své závazky a životní náklady (nájmy, energie, účty za telefon, splátky úvěrů, hypotéky apod.).
Možností, jak nemocenské pojištění využít aspoň trochu výhodně, by mohlo být přihlásit se ve chvíli, kdy podnikatel očekává plánovaný náročnější medicínský zákrok, u něhož ví, že ho na delší dobu upoutá na lůžko. Aby se ale předešlo podobnému spekulativnímu chování, mohou OSVČ čerpat nemocenské dávky až po třech měsících účasti na nemocenském pojištění – tedy až po třech měsících placení pojistného.
