Často se nás v diskuzi ptáte na různé otázky spojené s živnostenským podnikáním, a to ať už založením živnosti, tak praktickou stránkou podnikání na živnost. Vybrali jsem proto ty nejčastější dotazy a nyní vám je předkládáme komplexně zpracované v jednom jediném článku.
Příležitostný příjem
Občas si přivydělávám výpomocí pro známého, za kterou mi platí. Porušuji zákon, když na to nemám živnostenské oprávnění?
Zde záleží na tom, zda-li se jedná o příležitostné aktivity. V případě, že ano a vy si prostřednictvím těchto příležitostných výdělečných aktivit vyděláte méně než 30 tisíc korun za rok (je třeba si vše evidovat), jsou osvobozeny od daně a vy tak nemáte vůči úřadům žádné povinnosti (ani zakládat živnost), pokud tuto hranici přesáhnou, je vaší povinností podat daňové přiznání z příjmu fyzických osob. Více informací o příležitostném příjmu
Pokud ale vaše výdělečné aktivity naplňují definici podnikání – tzn. jedná se o soustavnou činnost vykonávanou za účelem dosažení příjmu, máte povinnost si pro ně zřídit živnostenské oprávnění, jinak může být vaše činnost označena za neoprávněné podnikání, za které hrozí vysoké sankce. Podrobněji o sankcích za neoprávněné podnikání
Podnikání jako vedlejší činnost
Můžu jako invalidní důchodce podnikat?
Pobírání invalidního důchodu podnikání formálně nepřekáží. Skutečnost, že podnikáte přes určitý handicap, stát naopak zohledňuje a umožňuje vám uplatnit zvláštní slevu na dani, jejíž výše se odvíjí od stupně invalidního důchodu. Samostatná výdělečná činnost je u invalidních důchodců posuzována jako vedlejší příjem. To znamená, že nemáte povinnost automaticky platit minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění.
Jsem žena na mateřské – můžu začít podnikat?
Zde je třeba rozlišovat pojmy, které se často v neformální komunikaci zaměňují, a to peněžitá pomoc v mateřství (mateřská dovolená) a rodičovský příspěvek (rodičovská dovolená).
Mateřskou dovolenou nastupuje výhradně matka dítěte a trvá v případě jednoho dítěte 28 týdnů, v případě dvou a více dětí pak 37 týdnů. Rodičovská dovolená bezprostředně navazuje na mateřskou dovolenou a nastoupit na ní může jak matka, tak otec. V obou životních situacích podnikat můžete, ovšem každá z nich má ve spojitosti s podnikáním svá specifická pravidla.
V době pobírání peněžité pomoci v mateřství (na mateřské dovolené) nesmíte osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, jinak o příspěvek přijdete. Pokud ale žena na mateřské vykonává výdělečnou činnost například prostřednictvím svých zaměstnanců, nemusí podnikání přerušit a může v něm prostřednictvím svých zaměstnanců pokračovat, aniž by přišla o nárok na výplaty peněžité pomoci v mateřství.
U rodičovské dovolené platí, že jestliže si rodič na rodičovské dovolené zajistí péči o své dítě jinou zletilou osobou, tak může pobírat rodičovský příspěvek a současně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, aniž by na výplatu tohoto příspěvku ztratil nárok. Blíže o problematice podnikání na rodičovské dovolené
Studuji vysokou školu a chtěl bych si začít přivydělávat podnikáním? Je to možné?
Za předpokladu, že splníte podmínky pro získání oprávnění provozovat živnost, můžete začít podnikat i při studiu. Jako podnikající student budete požívat určitých výhod a to především v platbách za sociální a zdravotní pojištění. Podrobněji o těchto úlevách a celkové problematice podnikání při studiu
Je povoleno podnikat při pobírání starobního důchodu?
Ano, je to však zvláštní situace – v něčem výhodná, v něčem už méně. Za jistých předpokladů (výše příjmů) se nemusíte obávat ani toho, že byste o svůj starobní důchod přišli. Když ale vaše příjmy převýší stanovenou hranici, dopadne na vás povinnost zdanit veškeré své příjmy (z podnikání i starobního důchodu). Na druhé straně máte stále oproti jiným podnikatelům řadu výhod – především v oblasti plateb zdravotního a sociálního pojištění. Více informací o podnikání v důchodu
Švarc systém
Zaměstnavatel po mě žádá, abych si vyřídil živnostenské oprávnění a začal pracovat na něj. Je to legální?
Není, toto jednání, pro které se vžilo označení švarc systém, je zakázáno, protože zaměstnavatel nemusí za takového „zaměstnance na živnostenské oprávnění“ odvádět daň ze mzdy ani platby na sociální a zdravotní pojištění. Pokuty za takové jednání jsou vysoké – a to na obou stranách. U zaměstnavatele je to 250 tis. až 10 milionů korun. Kromě toho mohou přistiženému podnikateli úřady zpětně doměřit daně a odvody na pojistné a k tomu připočíst také penále. Postih hrozí i samotnému pracovníkovi, a to až do výše 100 tis. korun. Bližší informace o švarc systému
Obávám se toho, aby moje podnikání nebylo označeno za švarc systém. Co mě ochrání?
Ochrání vás to, že budete se svými zákazníky udržovat vztahy založené čistě na obchodní, a nikoliv zaměstnanecké, bázi. Pokud bude vaše podnikatelská činnost směrem k zákazníkovi vykazovat znaky zaměstnaneckého vztahu, kterými jsou: podřízenost zaměstnance, práce v zaměstnavatelem stanovené pracovní době a na jeho pracovišti, výlučný výkon činnosti pro jednoho zaměstnavatele a používání pracovních prostředků zaměstnavatele, může být vaše činnost klasifikována jako švarc systém. Vždy však záleží na posouzení konkrétní situace.
Ohlášení živnosti
Jak zjistím, do které živnosti spadá činnost, kterou chci jako podnikatel provozovat?
Nejdříve je nutné, abyste si sami pro sebe přesně vymezili, v čem konkrétně bude vaše podnikání spočívat. Sepište si na papír všechny činnosti, které plánujete vykonávat – pro ty bude nutné získat živnostenské oprávnění.
Živnostenský zákon rozlišuje 4 druhy živností podle toho, jaké podmínky musíte pro jejich provozování splnit. Jde o živnost volnou, živnosti vázané, živnosti řemeslné a živnosti koncesované. Máte-li ujasněno, co bude přesně předmět vašeho budoucího podnikání, je třeba jej přiřadit k jednomu z výše vyjmenovaného typu živností. S tím vám pomohou seznamy jednotlivých živností. Seznamy živností
Co vše musím udělat, abych dostal živnostenské oprávnění a mohl začít podnikat?
Pakliže máte zvolen obor budoucí podnikatelské činnosti dle druhu živnosti a splňujete jak všeobecné, tak zvláštní podmínky pro získání živnostenského oprávnění k provozování tohoto typu živnosti je třeba, abyste se dostavil na živnostenský úřad a zde si živnostenské oprávnění vyřídil. Podrobněji o postupu pro založení živnosti
Jaký je poplatek za ohlášení živnosti?
Za ohlášení živnosti při vstupu do podnikání vám živnostenský úřad naúčtuje správní poplatek 1 000,- Kč. Při dalším ohlášení živnosti činí správní poplatek 500,- Kč, a to i v případě, že bylo ohlášeno více živností současně – poplatek se vybírá jen jeden.
Podmínky pro založení živnosti
Musím při ohlášení živnosti předložit výpis z rejstříku trestů?
Výpis z rejstříku trestů podnikatel živnostenskému úřadu při ohlášení živnosti předkládat nemusí. Úřad si opatří výpis z evidence Rejstříku trestů sám.
Znamená každý záznam v rejstříku trestů automaticky ztrátu bezúhonnosti podnikatele a tím nemožnost získat oprávnění k podnikání?
Ne, neznamená. Podnikatel může mít záznam v rejstříku trestů (byl pravomocně odsouzen za trestný čin), a přesto to nemusí znamenat ztrátu bezúhonnosti. Záleží na tom, za jaký trestný čin došlo k pravomocnému odsouzení, zda byl spáchán úmyslně či z nedbalosti, případně zda má spáchaný trestný čin souvislost s podnikáním nebo s předmětem podnikání, který je předmětem ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi. Z tohoto důvodu je nutné přistupovat ke každému případu individuálně. Vaši bezúhonnost bude posuzovat obecní živnostenský úřad, u kterého ohlásíte živnost.
Ještě mi nebylo osmnáct, můžu začít podnikat?
Plnoletost je základní podmínkou pro získání živnostenského oprávnění. Nicméně v paragrafu 12 ŽZ je ustanovena výjimka, která říká, že pokud z důvodů nedostatečného věku nemá zájemce o podnikání plnou způsobilost k právním úkonům, může živnost provozovat prostřednictvím odpovědného zástupce, kterého ustanoví zákonný zástupce, a to pouze se souhlasem soudu. Souhlas soudu se musí vztahovat jak k provozování živnosti, tak k výběru odpovědného zástupce. Živnost ohlásí (nebo požádá o vydání koncese) jménem zastoupeného (neplnoletého zájemce o podnikání) zákonný zástupce. Neplnoletý podnikatel pak provozuje živnost svým jménem a na svůj účet. Další všeobecné podmínky pro získání živnosti
Mohu podnikat, i když mám jen základní vzdělání?
Ano můžete, ale jen v těch činnostech, které spadají pod živnosti, které se neřídí zvláštními podmínkami provozování živnosti. Těmi se rozumí odborná způsobilost dokládaná u živností řemeslných, vázaných a koncesovaných. Zbývá tedy živnost volná, na kterou se nevztahuje žádná odborná způsobilost. Více o požadavcích na odbornou způsobilost při založení živnosti
V případě, že vámi plánované činnosti spadají do živností řemeslných, vázaných nebo koncesovaných, existuje pro vás možnost provozovat je prostřednictvím odpovědného zástupce, který požadavky na odbornou způsobilost naplňuje.
Jak se dá získat živnostenské oprávnění, pokud sám nesplňuji odbornou způsobilost vyžadovanou živnostenským zákonem pro můj obor podnikání?
Pokud osobně nesplňujete požadavky na odbornou způsobilost k provozování živnosti – kvalifikaci, praxi popřípadě zvláštní způsobilost, můžete provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce, který splňuje podmínky stanovené živnostenským zákonem pro danou živnost. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a dodržování zákonných předpisů. Je k podnikateli ve smluvním vztahu. Bližší informace o tom, co je třeba k získání odpovědného zástupce
Přihlášení na úřadech
Kde všude se musím přihlásit po vydání živnostenského oprávnění?
Podnikatelé mohou od 1. 8. 2006 oznámit zahájení podnikatelské činnosti (ohlásit živnost), včetně údajů pro všechny instituce, tj. registrace pro daňové účely, plnění oznamovací povinnosti a dalších povinností vůči České správě sociálního zabezpečení, úřadům práce a zdravotním pojišťovnám přímo na živnostenském úřadě a to prostřednictvím podání Jednotného registračního formuláře (JRF).
Pokud jste registraci neprovedli pomocí JRF, je nutné osobně jít a zajistit registraci na Finančním úřadě, zdravotní pojišťovně a Okresní správě sociálního zabezpečení. Více informací o registraci na úřadech
Změny během podnikání
Vyřídil jsem si živnostenské oprávnění, ale podnikat jsem zatím nezačal, stále jsem v zaměstnaneckém poměru. Musím někde nahlásit, že jsem nezačal podnikat?
Pokud jste skutečně nezahájili žádnou podnikatelskou činnost a povinné odvody za vás odvádí zaměstnavatel, hlásit na živnostenském úřadu to nemusíte. Je však vhodné alespoň zavolat na finanční úřad a zdravotní pojišťovnu a oznámit jim to neformální cestou.
Podnikám a nedávno jsem se přestěhoval trvalým pobytem na jinou adresu, plynou z toho pro mě nějaké oznamovací povinnosti?
Podnikatel je povinen živnostenskému úřadu oznámit všechny změny týkající se údajů, které jsou vyžadovány pro ohlášení živnosti (tedy i změnu adresy trvalého bydliště), a předložit doklady o nich do 15 dnů ode dne jejich vzniku.
To neplatí, pokud jde o změny již zapsané do obchodního rejstříku, v informačním systému evidence obyvatel, informačním systému cizinců nebo v základních registrech. Pokud je tedy změna bydliště řádně oznámena v systému evidence obyvatel nebo v jiném z výše vyjmenovaných registrů, nemusíte ji už samostatně oznamovat živnostenskému úřadu. Ten si zjistí již evidovanou změnu sám a provede aktualizaci údaje o bydlišti i v živnostenském rejstříku.
Od července roku 2012 vstoupila v platnost novela Živnostenského zákona, která říká, že podnikatel není povinen oznamovat změny, které jsou zapsané v základních registrech, v obchodním rejstříku, v informačním systému evidence obyvatel, anebo v informačním systému cizinců.
Pokud budete potřebovat aktuální výpis z živnostenského rejstříku s novým údajem, na vyžádání vám jej úřad vystaví.
Je ale třeba upozornit, že pokud jste měli na původní adrese bydliště hlášeno i místo podnikání a toto místo podnikání také měníte (např. na novou adresu bydliště), tuto změnu již musíte oznámit, neboť o ní se živnostenský úřad už sám dozvědět nemůže.
Hlásit změnu ŽÚ nemusíte pouze v případě, že jste během ohlášení živnosti uvedli požadavek na automatickou změnu adresy místa podnikání při budoucí změně adresy bydliště. Bližší informace o místu podnikání
Místo podnikání a provozovna
Musí mít podnikatel vždy označené místo podnikání nebo sídlo?
Je nezbytné, aby měl každý podnikatel v evidenci vedeno místo podnikání (u fyzických osob) nebo sídlo (u právnických osob). V případě podnikatele-fyzické osoby, jehož místo podnikání se liší od bydliště, musí podnikatel označit objekt, v němž má místo podnikání, svým jménem a příjmením a identifikačním číslem.
Pokud je adresa bydliště podnikatele-fyzické osoby a místa podnikání shodná, označení na objektu být nemusí. Další nezbytné informace o místě podnikání
Jakým způsobem se označuje provozovna?
Provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou (názvem právnické osoby) nebo jménem a příjmením podnikatele, identifikačním číslem osoby (IČ). Na specifické typy provozoven se z hlediska jejich označování vztahují i další povinnosti. Více o povinnosti označit provozovnu
Hodlám ukončit činnost v provozovně, co musím udělat?
Plánované ukončení činnosti v provozovně je nutné oznámit živnostenskému úřadu v předstihu. Kromě údajů, kterými byly provozovna označena a plánovaného data ukončení činnosti je podnikatel povinen oznámit živnostenskému úřadu, na jaké adrese lze vypořádat jeho případné závazky. Podnikatel je dále povinen ohlásit každou změnu adresy pro vypořádání závazků po dobu 4 let ode dne ukončení činnosti v provozovně.
Vydávání dokladů
Je prodejce v obchodě vždy povinen vydat zákazníkovi automaticky doklad o prodeji zboží?
Vydávat doklady o prodeji zboží nebo služeb podnikatel automaticky nemusí. Musí je však vydat na žádost zákazníka. Právo získat doklad o koupi zboží nebo služby nesmí prodejce zákazníkům žádným způsobem odepírat.
Stanoví nějaký předpis, jak by měly být označeny faktury, objednávky apod.? Jaké údaje bych v nich měl uvádět?
Každý podnikatel je povinen na všech dokumentech (objednávkách, fakturách, smlouvách apod.) uvádět následující údaje: obchodní jméno firmy (u právnické osoby) nebo jméno a příjmení (u fyzické osoby), adresu sídla (u PO) nebo místa podnikání (a FO) a identifikační číslo. Stejná povinnost platí i pro informace zpřístupňované veřejnosti prostřednictvím firemních webových stránek, na kterých podnikatel představuje svůj podnik, obchod, výrobky či služby. Tyto informace je vhodné mít např. i na razítku.
Kam musím zajít kvůli výpisu ze živnostenského rejstříku?
Výpis ze živnostenského rejstříku vám vydá jakýkoli živnostenský úřad na území České republiky. Více o Živnostenském rejstříku a informacích, které se zdo něj zapisují
Čím prokazuje podnikatel, že má oprávnění podnikat?
Jako doklad o živnostenském oprávnění k podnikání slouží výpis z živnostenského rejstříku, který vám po vyžádání vydá kterýkoliv obecní živnostenský úřad.
Přerušení a zrušení živnosti
Dá se provozování živnosti dočasně přerušit? I zpětně?
Ano, ale nikoliv zpětně, protože živnostenský zákon povoluje podnikateli oznámit svůj úmysl o přerušení provozování živnosti jen předem. Podnikatel není povinen oznámit svůj úmysl o přerušení provozování živnosti živnostenskému úřadu, avšak výhodou dobrovolného oznámení je, že v době přerušení provozování živnosti je podnikatel zbaven některých povinností (např. v době přerušení živnosti není povinen splňovat podmínky odborné nebo jiné způsobilosti).
V oznámení o přerušení provozování živnosti musíte uvést i konkrétní datum ukončení přerušení provozování živnosti. Podání oznámení není zpoplatněno. Doba přerušení provozování živnosti není omezena (dříve bylo možné přerušit maximálně na dobu 2 let). Provozování živnosti je přerušeno dnem doručení oznámení o přerušení provozování živnosti nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení.
Pokračování v provozování živnosti před uplynutím doby, na kterou byla živnost přerušena, je možné na základě předem podaného písemného oznámení živnostenskému úřadu.
Jakým způsobem se žádá o zrušení živnostenského oprávnění?
Žádost o zrušení živnostenského oprávnění se podává v písemné formě živnostenskému úřadu. Pokud splníte všechny náležitosti žádosti o zrušení oprávnění, živnostenský úřad vydá rozhodnutí bezodkladně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení žádosti. Za zrušení živnostenského oprávnění se neplatí.
Je živnost zrušená dnem podání žádosti?
Živnost je zrušená a oprávnění provozovat živnost zaniká nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění, pokud nebylo v žádosti uvedeno datum pozdější. Po převzetí rozhodnutí začne účastníkům řízení běžet patnáctidenní lhůta pro odvolání a teprve následující den po uplynutí této lhůty, kdy se již žádný účastník nemůže odvolat, nabývá rozhodnutí právní moci. Lhůtu je možné zkrátit tím, že se účastník řízení vzdá práva na odvolání, což lze učinit i v den převzetí rozhodnutí. Pokud je žadatel jediným účastníkem řízení, nabývá rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění právní moci tímto dnem a oprávnění zaniká.
