Neoprávněným podnikání se rozumí provozování živnosti bez příslušného živnostenského oprávnění pro tento typ živnosti. Přečtěte si, jak je živnostenský úřad oprávněn trestat přestupky proti živnostenskému zákonu.
Neoprávněné podnikání – kontrola a pokuty živnostenského úřadu
Živnostenskou kontrolu podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, provádějí v rámci své působnosti živnostenské úřady, které sledují, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené živnostenským zákonem, ustanoveními zvláštních právních předpisů vztahujícími se na živnostenské podnikání, poskytování služeb podle §69a a na podmínky provozování živnosti uložené v koncesní listině.
Živnostenský úřad může na základě vykonané kontroly uložit podnikateli povinnost odstranit v přiměřené lhůtě nedostatky zjištěné při provozování živnosti. Proti rozhodnutí živnostenského úřadu může podnikatel podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, odvolání však nemá odkladné účinky.
Přestupky proti živnostenskému zákonu
Správní delikty podle živnostenského zákona v prvním stupni projednávají obecní živnostenské úřady. Pokuty vybírá živnostenský úřad a je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost živnostenského úřadu.
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že např.:
- neoznámí, že hodlá pokračovat v provozování živnosti, nebo neprodleně neustanoví odpovědného zástupce, nebo jako osoba, která nabyla majetkového práva vztahujícího se k provozování živnosti, pokračuje v provozování živnosti po skončení řízení o dědictví bez oznámení živnostenskému úřadu,
- předloží nepravdivé čestné prohlášení o bezúhonnosti,
- provozuje činnost, která je:
a) živností volnou, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění,
b) předmětem živnosti řemeslné nebo vázané, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění, nebo
c) předmětem živnosti koncesované, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění.
Za přestupek lze uložit pokutu
- do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
- do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
- do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a),
- do 750 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b),
- do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. c).
Za přestupek podle odstavce 1 lze v blokovém řízení uložit pokutu do 5 000 Kč; přestupky podle odstavců 2 a 3 nelze projednat v blokovém řízení.
Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že např. provozuje činnost, která je:
a) živností volnou, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění,
b) předmětem živnosti řemeslné nebo vázané, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění, nebo
c) předmětem živnosti koncesované, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění.
Za správní delikt se uloží pokuta
- do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),
- do 750 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),
- do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c).
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
Při určení výměry pokuty právnické osobě bude přihlédnuto k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
Kde hledat více informací
Více o správních deliktech právnické nebo podnikající fyzické osoby se dočtete přímo v živnostenském zákonu (část 5).
