OSVČ a sociální zabezpečení v otázkách a odpovědích

Velmi často vaše otázky směřují k problémům spojeným s placením sociálního a nemocenského pojištění na OSSZ. Proto jsme se rozhodli vybrat z příručky vypracované Českou správou sociálního zabezpečení několik nejčastějších otázek.

7 Jaká je výše zálohy na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění?

U osoby samostatně výdělečně činné, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu podle § 5b odst. 1 zák. č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za tento rok připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného měsíčního vyměřovacího základu přesáhla částku ve výši jedné dvanáctiny maximálního vyměřovacího základu, činí měsíční vyměřovací základ tuto částku.

Minimální výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění činí pro OSVČ vykonávající v roce 2016 hlavní činnost 1 972 Kč. Minimální výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění činí pro OSVČ vykonávající v roce 2015 vedlejší činnost 789 Kč.

Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši určuje osoba samostatně výdělečně činná. Měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

Pojistné z tohoto vyměřovacího základu činí 2,3 %. Nejnižší pojistné na nemocenské pojištění v roce 2016 činí 115 Kč.

 

8 Jaký je způsob placení záloh na pojistné před podáním Přehledu a po jeho podání?

V roce 2016 činí procentní sazba pojistného na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti OSVČ 29, 2% a pojistné na nemocenské pojištění činí 2, 3% z měsíčního vyměřovacího základu.

Pro OSVČ je stanoven minimální měsíční vyměřovací základ až do měsíce, který předchází měsíci podání Přehledu za rok 2015, ve výši dle daňového základu za rok 2014.

V měsíci podání Přehledu a v následujících měsících roku 2016 je měsíční vyměřovací základ stanoven již dle daňového základu za rok 2015.

9 Kdy má být předložen Přehled o příjmech a výdajích

Přehled o příjmech a výdajích je OSVČ povinna předložit nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém je OSVČ povinna podat daňové přiznání. OSVČ, která daňové přiznání není povinna podat, je povinna podat přehled nejpozději do 31. 7. kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost.

10 Jakým způsobem se prokazuje vedlejší samostatná výdělečná činnost?

Podle právní úpravy platné od 1. 1. 2009 je OSVČ považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost, pokud skutečnosti o výkonu vedlejší činnosti oznámí nejpozději s podáním tiskopisu „Přehled“ a doloží povinně dokládané důvody nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl přehled podán.

Pokud OSVČ tyto skutečnosti neoznámí a povinně dokládané důvody nedoloží, je její činnost považována za hlavní s povinností zaplatit pojistné. Zákonné důvody jsou uvedeny v § 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění. Od 1. 1. 2011 může OSVČ vykonávat vedlejší činnost pouze v případě, že není dobrovolně účastna nemocenského pojištění OSVČ.

11 Za jakých podmínek je výkon SVČ hodnocen jako vedlejší samostatná výdělečné činnost?

Podle právní úpravy platné od 1. 1. 2009 se samostatná výdělečná činnost považuje za vedlejší v těch kalendářních měsících, v nichž po celý měsíc byla vykonávána samostatná výdělečná činnost a současně trval/y důvod/y pro výkon vedlejší činnosti.

Zákonné důvody jsou uvedeny v § 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění.

OSVČ musí oznámit důvod pro výkon vedlejší činnosti nejpozději s podáním tiskopisu „Přehled“ a doložit povinně dokládaný důvod nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl přehled podán. V případě, že OSVČ neoznámí důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti a nedoloží povinně dokládaný důvod v uvedených termínech, bude její samostatná výdělečná činnost považována za hlavní. Od 1. 1. 2011 může OSVČ vykonávat vedlejší činnost pouze v případě, že není dobrovolně účastna nemocenského pojištění OSVČ.

Zdroj: ČSSZ – redakčně upraveno a aktualizováno.

Diskuze k článku

Přidat komentář
Tom R zdravím a jak to je kdyz jsem osvč , mam ledvinove kameny tudiz 2 mesice jsem vyrazen z provozu pac je to nejaka ta operace a mraky vysetreni a klid .. Otazka je jestli se v tu dobu musi platit soc a zdrav ( coz je mesicne 4 000 celkem ) ale kde je teda vzit .. diky za odpoved. Tom
27.9.2017 11:42 | Odpovědět
josij proč platit povinne socialku když na nic nemam narok když od roku 1978 pracuji
20.8.2015 14:01 | Odpovědět

ROZJÍŽDÍTE PODNIKÁNÍ?

Balíček Můj iPodnikatel vám s tím pomůže!

Nápady na podnikání

 

Praktické návody

Přehledné e-booky vás krok po kroku provedou všemi administrativními nástrahami při rozjezdu podnikání. Nezapomenete na nic důležitého.

Informace pro podnikatele

 

Užitečné pomůcky

Online aplikace pro tvorbu podnikatelského plánu, vzory smluv a aplikace pro správu objednávek vám zjednoduší život.

Podnikatel prosperuje

 

Spousta inspirace

Každý měsíc vám dáme nové číslo e-magu Starting UP + přístup k jeho starším číslům, videím a do databáze podnikatelských nápadů.

 

Řekněte mi o Můj iPodnikatel víc

Odběr novinek

Přihlaste svůj e-mail k odběru novinek z oblasti podnikání. Neposíláme žádný spam a můžete se kdykoliv odhlásit.

Kontaktujte nás

Napište nám e-mail.

E-mail: info@ipodnikatel.cz

Nebo se s námi spojte přes sociální sítě.

Google+    Twitter     Facebook

Sledujte nás

Jsme vám všude nablízku.