
Videa s e-booky
5 videí ukáže, jak při podnikání nechybovat. Přestaňte dělat chyby, kvůli kterým proděláváte!
Chodí do práce od pondělka do pátku, zaměstnavatel jim hlídá příchody a odchody a odpracované hodiny jako ostatním zaměstnancům. Zároveň ale nejsou chráněni zákoníkem práce, jako jiní zaměstnanci. Oni totiž zaměstnanci nejsou. Pracují na živnostenský list – přesto nejsou ani skuteční podnikatelé.
Zaměstnavatel prostřednictvím švarcsystému ušetří na vysokých odvodech ze mzdy a na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnanec zase může – pokud umí trochu „čarovat“ ve svém daňovém přiznání s položkami v kategorii nákladů – trochu ušetřit na daních, které by mu jinak byly strhávány z hrubé mzdy. Ušetří také na odvodech na zdravotní a sociální pojištění – které jsou v porovnání se zaměstnanci nižší. Na druhé straně má tento stav pro takové „zaměstnance“ řadu nevýhod. A svá rizika má i pro zaměstnavatele.
Název tohoto systému „zaměstnávání na IČO“ odkazuje k benešovskému podnikateli Miroslavu Švarcovi, který počátkem 90. let přišel na to, jak ušetřit za povinné odvody za zaměstnance za zdravotní a sociální pojištění.
Ve své továrně všechny zaměstnance propustil, bylo jim zřízeno živnostenské oprávnění a poté s nimi byl uzavřen smluvní vztah na bázi běžné dodavatelské smlouvy. Zaměstnancům platil stejně peněz, odpadly však povinné odvody ze mzdy, které zaměstnavatel odvádí za své zaměstnance státu.
Podnikateli Švarcovi však jeho nápad, jak zlevnit pracovní sílu, aniž by lidem krátil jejich výdělky, nakonec neprošel. Státní instituce jeho právní kličku prohlédly a neuznaly. Za to, že neodváděl státu pojištění a daň ze mzdy svých zaměstnanců mu soud udělil trest tři a půl roku odnětí svobody, z nichž si odseděl devět měsíců.
Na konci roku 1991 pak, aby to snad nenapadlo nikoho zopakovat, schválilo Federální shromáždění ČSFR novelu zákona o zaměstnanosti, která švarcsystém od 1. 1. 1992 zakázala. Zákon totiž stanovil, že všechny právnické i fyzické osoby jsou povinny, až na výjimky, prostřednictvím svých vlastních zaměstnanců zajišťovat plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu jejich činností a k tomuto účelu je zaměstnávat v rámci běžného pracovního poměru podle zákoníku práce.
Švarcsystém však nezmizel a stát zjistil, že jeho prokazování nebude jednoduché. Do všeho vstoupil ještě další, zcela legální fenomén – outsourcing. Tedy stav, kdy si firma na činnosti, které potřebuje ke svému provozu, ale nejsou předmětem jejího podnikání (např. na úklid, péči o počítačovou síť či účetnictví) najímá externí subjekty, místo aby kvůli nim sama zaměstnávala lidi.
Hranice mezi legálním outsourcingem a nelegálním švarcsystémem – tedy mezi skutečným obchodním vztahem dvou podnikatelských subjektů a zastřeným pracovněprávním vztahem – je někdy velmi tenká.
Nápad zlegalizovat švarcsystém, který se několikrát objevil, nikdy neprošel. V roce 2007 sice vypadla se zákoníku práce přímá zmínka o zákazu švarcsystému, to však neznamenalo jeho legalizaci, výslovný zákaz švarcsystému se navíc od roku 2012 opět do zákoníku práce vrací. Podmínky závislé činnosti jsou i dnes přesně definovány v zákoně o zaměstnanosti. Stát tak prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí švarcsystém nadále kontroluje a postihuje.
Přehledné e-booky vás krok po kroku provedou všemi administrativními nástrahami při rozjezdu podnikání. Nezapomenete na nic důležitého.
Online aplikace pro tvorbu podnikatelského plánu, vzory smluv a aplikace pro správu objednávek vám zjednoduší život.
Každý měsíc vám dáme nové číslo e-magu Starting UP + přístup k jeho starším číslům, videím a do databáze podnikatelských nápadů.
Přihlaste svůj e-mail k odběru novinek z oblasti podnikání. Neposíláme žádný spam a můžete se kdykoliv odhlásit.
Jsme vám všude nablízku.
pracuji na HPP a provize jsou mi vypláceny na živnost. Mam klasickou pracovní smlouvu a k tomu smlouvu o obchodním zastoupení. Jedná se také o švarc systém? Firma mi poskytla k dispozici auto, kancelář a mobilní číslo.
děkuji
Děkuji za odpověď.
Tina
chci se zeptat jestli je možné pro jednoho "zaměstnavatele /odběratele" pracovat zároveň jako zaměstnanec a jiné služby dodávat jako dodavatel na živnost.
Děkuji za odpověď
Když se vykonává práce na IČO montáž kuchyní pro různé zákazníky kteří jí platěj prodejci ale živnostník za svou práci fakturuje také prodejci který mu je proplácí ale živnostník nemá dohodnutou pracovní dobu, volno si také určuje sám ani nic jiného a má i vlastní nářadí atd. jedná se o švarcsystém?
Děkuji za odpověď
Pokud firma zapsaná v Praze sídlíci na Vysočině vykonává stavební činnost kterou odvádějí pouze živnostníci (již po několik let ti samí)jedná se o švarcsystém?maj itel firmy dává živnostníkům velmi vysoké pokuty např:5000kč za každý pozdní příchod má na takovéto jednání právo nebo je to protizákoné?
Děkuji za odpověd
ano, toto jednání opravdu na švarc systém vypadá. Pokud firma vyžaduje nějakou pracovní dobu a její nedodržení trestá, jedná se o znak závislé práce. V tomto případě se můžete obrátit na Státní úřad inspekce práce, který švarc systém kontroluje a trestá. Nezbytné je ale říci, že pokutu mohou dostat i samotní živnostníci touto firmou najatí.
Více zde: http://www.ipodnikatel.cz/Pravo/uz-zadne-pochyby-o-tom-co-je-svarcsystem-rozhovor-se-zastupcem-statniho-uradu-inspekce-prace-ktery-svarcsystem-kontroluje-a-tresta.html
Více o dohodách zde: http://www.ipodnikatel.cz/Prijem-zamestnancu/dohody-o-praci-mimo-pracovni-pomer.html
I kdybyste si najal člověka a on Vám poté za svou práci fakturoval, pak se nemusíte obávat švarcsystému, pokud jeho práce pro Vás nebude naplňovat znaky závislé práce: podřízenost zaměstnance, práce v zaměstnavatelem stanovené pracovní době a na jeho pracovišti, výlučný výkon činnosti pro jednoho zaměstnavatele a pod jeho jménem, používání pracovních prostředků zaměstnavatele.