Sociální podnikání – ani ryba ani rak

Sociální podnikání

Vytvořit hodnotu a za ni dostat férovou cenu

Sociální podniky dokazují, že společenského přínosu se dá dosáhnout i přirozeně, na rozdíl od často násilím implementovaných CSR (corporate social responsibility) strategií do byznys sektoru.

CSR – společenská odpovědnost firem

Společenská odpovědnost firem označuje způsob dobrovolného jednání podniku, který přispívá ke zvyšování důvěryhodnosti podniku v očích zákazníků, obchodních partnerů i společnosti jako celku. Společensky odpovědné firmy staví na první místo dodržování postupů, které mu přikazují legislativní předpisy, a své komerční cíle, nad jejich rámec ale dlouhodobě uplatňují odpovědné, etické chování vůči svému okolí – společnosti, ve které působí. Nejčastěji se firmy z pohledu CSR věnují aktivitám rámci ochrany životního prostředí, vzdělávání a kultury. Povětšinou se však jejich pomoc zplošťuje do finanční roviny, kdy přispívají na společensky výhodné projekty např. neziskových organizací.

(Ne)příznivé legislativní vzduchoprázdno

Sociální podnikání v Česku je jednou z oblastí, kde trend předstihl zákonodárce. Sociální podniky se rodí jako houby po dešti v lese, kde panuje anarchie. V českém právu doposud totiž neexistuje ukotvení pojmu sociální podnikání.

Nicméně už v roce 2009 byla založena Tematická síť pro sociální ekonomiku TESSEA, což je názorová platforma sdružující podnikatelské i nepodnikatelské subjekty, které spojuje společný zájem prosazovat sociální podnikání do povědomí laické i odborné veřejnosti. O tři roky později naformulovala definici sociálního podnikání takto:

Sociální podnikání jsou podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. Hraje důležitou roli v místním rozvoji a často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Zisk je z větší části použit pro další rozvoj sociálního podniku. Pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku i zvýšení veřejného prospěchu.

Ve světě je pojem sociální podnik chápán velmi široce – od čisté charity až po tvrdé podnikání, jehož zisk je použit ve prospěch sociálně potřebného cíle. I míra státní regulace se liší. Obava, že legislativní uchopení sociálního podnikání dá na frak sociální myšlence jako takové, že ji sváže až příliš pevnými pravidly a mnoho kvalitních myšlenek tak nebude mít šanci spatřit světlo světa, se může jevit jako reálná. Otázkou je, k jakému vzoru se čeští legislativci přikloní. Odpověď´d na ni bychom měli získat v příštím roce. Už nebo až?!...

Pokračování článku o sociálním podnikání čtěte ZDARMA
v e-magu Starting Up: