Pokud si chcete založit „cestovku“, můžete brzy narazit na problémy vycházející z legislativního vymezení pojmů cestovní kancelář a cestovní agentura. Nejsou to samé a i požadavky na jejich založení a provoz se značně liší. Uděláme v tom pořádek.
Rozdíl mezi cestovní kanceláří a cestovní agenturou
Rozdíl mezi cestovní kanceláří a cestovní agenturou spočívá v rozsahu činností, které mohou vykonávat.
Cestovní kancelář
Cestovní kancelář provozuje svou činnost na základě živnostenského oprávnění s předmětem podnikání „provozování cestovní kanceláře“.
Obsahová náplň této živnosti je stanovena v příloze č. 3 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů a dále v § 2 zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů.
Cestovní kancelář je na základě živnostenského oprávnění s předmětem podnikání „provozování cestovní kanceláře“ oprávněna zejména:
- organizovat, nabízet a prodávat zájezdy,
- nabízet a prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu,
- organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat jiné cestovní kanceláři za účelem jejího dalšího podnikání,
- zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu pro jinou cestovní kancelář nebo cestovní agenturu, případně pro jiné osoby (dopravce, pořadatele kulturních, společenských a sportovních akcí apod.),
- zprostředkovávat prodej zájezdu pro jinou cestovní kancelář; cestovní smlouva v těchto případech musí být uzavřena jménem cestovní kanceláře, pro kterou je zájezd zprostředkováván,
- prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty.
Cestovní agentura
Cestovní agentura oproti tomu vykonává svou činnost na základě živnostenského oprávnění s předmětem podnikání „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ – obor činnosti „provozování cestovní agentury a průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu“.
Obsahová náplň této živnosti, resp. oboru živnosti volné je stanovena v bodu č. 71 přílohy č. 4 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů a dále v § 3 zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů.
Souhrnně lze říci, že cestovní agentura může na základě zmíněného živnostenského oprávnění:
- nabízet a prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu,
- organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat jiné cestovní kanceláři za účelem jejího dalšího podnikání,
- zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu pro jinou cestovní kancelář nebo cestovní agenturu, případně pro jiné osoby (dopravce, pořadatele kulturních, společenských a sportovních akcí apod.),
- zprostředkovávat prodej zájezdu pro jinou cestovní kancelář definovanou v § 2 odst. 1 zákona o cestovním ruchu; cestovní smlouva v těchto případech musí být uzavřena jménem cestovní kanceláře, pro kterou je zájezd zprostředkováván,
- prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty.
Z výše uvedeného plyne, že základní rozdíl mezi cestovní kanceláří a cestovní agenturou spočívá v tom, že cestovní agentura nemůže organizovat, nabízet nebo prodávat zájezdy.
Cestovní agentura může klientům zájezd (zážitkový víkend) pouze zprostředkovat od jiné cestovní kanceláře (myšleno cestovní kancelář ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o cestovním ruchu). V tomto případě cestovní smlouva musí být uzavřena jménem pořádající cestovní kanceláře, ne jménem cestovní agentury.
Co je a co není zájezd
Co se rozumí zájezdem je definováno v § 1 odst. 1 a 2 zákona o cestovním ruchu.
Odstavec 1 představuje pozitivní vymezení pojmu zájezd. Podle tohoto ustanovení se zájezdem rozumí předem sestavená kombinace alespoň dvou z následujících služeb, je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za soubornou cenu a je-li služba poskytována po dobu přesahující 24 hodin nebo když zahrnuje ubytování přes noc.
Službou se pak rozumí:
- doprava,
- ubytování,
- jiné služby cestovního ruchu, jež nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu nebo jejichž cena tvoří alespoň 20% souhrnné ceny zájezdu (jinou službou může být např. průvodce, skipas při lyžařském zájezdu, wellness apod.)
Zákon v tomto ustanovení současně říká, že oddělené účtování za jednotlivé položky téhož zájezdu nezprošťuje subjekt závazků podle tohoto zákona. Zjednodušeně řečeno, předem sestavená kombinace alespoň dvou služeb, je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za soubornou cenu, je zájezdem i tehdy, pokud budou jednotlivé služby téhož zájezdu účtovány po jednotlivých položkách.
Odstavec 2 definuje zájezd negativně, tzn. stanovuje, co se za zájezd nepovažuje. Podle tohoto ustanovení není zájezdem kombinace služeb cestovního ruchu:
- prodávaná jinému podnikateli za účelem jeho dalšího podnikání nebo
- jejíž nabídka a prodej nesplňuje znaky živnostenského podnikání (tzn. znaky uvedené v § 2 živnostenského zákona).
Sousloví „předem sestavená kombinace“, které je obsaženo v pozitivním vymezení pojmu zájezd, musí být vykládáno s přihlédnutím ke směrnici Rady č. 90/314/EHS o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy (dostupná zde), neboť prostřednictvím zákona o cestovním ruchu je tato směrnice implementována do českého právního řádu.
Samotný pojem „předem sestavená kombinace“ je ekvivalentem sousloví „předem stanovená kombinace“ („pre-arranged combination“) užitým v čl. 2 odst. 1 směrnice, který vyložil Soudní dvůr ES (ve svém rozhodnutí ve věci Club-Tour Viagens e Turismo SA v Alberto Lobo Gonçalves Garrido, and Club Med Viagens Lda (C-400/00) – dostupný zde) tak, že zahrnuje i kombinaci služeb cestovního ruchu zkombinovaných dohromady na základě přání vyjádřeného spotřebitelem v okamžiku, kdy je uzavírána smlouva mezi podnikatelem a spotřebitelem. Obdobně se vyjádřil i Nejvyšší správní soud ČR ve svém rozhodnutí č.j.: 7 As 27/2010 – 71.
Získání živnostenského oprávnění na provozování „cestovky“
Cestovní agentura
K získání živnostenského oprávnění s předmětem podnikání „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ – obor činnosti „provozování cestovní agentury a průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu“ je třeba splnit pouze všeobecné podmínky pro založení živnosti – věk, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost. Živnost je třeba ohlásit na živnostenském úřadu.
Cestovní kancelář
Kzískání získání živnostenského oprávnění s předmětem podnikání „provozování cestovní kanceláře“ je třeba splňovat zákonem požadovanou odbornou způsobilost pro tuto koncesovanou živnost a požádat živnostenský úřad o vydání koncese. Vydání koncesní listiny pro cestovní kancelář zpravidla trvá dva měsíce, přičemž tato lhůta zahrnuje i lhůtu 30 dnů, v níž je věcně příslušný státní orgán povinen zaslat příslušnému živnostenskému úřadu své stanovisko k žádosti.
Pokud pro získání živnostenského oprávnění s předmětem podnikání „provozování cestovní kanceláře“ nesplňujete zákonem požadovanou odbornou způsobilost, dá se nesplnění této podmínky zhojit ustanovením odpovědného zástupce, který bude splňovat jak všeobecné tak i zvláštní podmínky provozování živnosti podle § 6 a 7 živnostenského zákona.
Pojištění cestovní kaceláře proti úpadku
V této souvislosti je nutné upozornit na specifické povinnosti, které se s provozování živnosti s předmětem podnikání „provozování cestovní kanceláře“ pojí. Zejména se jedná o povinnost sjednání pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. Toto pojištění musí mít podnikatel sjednáno po celou dobu provozování této živnosti. Pojištění lze sjednat u vybraných pojišťoven. Dále jsou to povinnosti stanovené v § 9 a § 1 odst. 3 zákona o cestovním ruchu. Více informací o povinnostech CK.
