Zdravotní pojištění podnikatelů v otázkách a odpovědích |
|
... ze série Podnikatelské minimum  Vyznat se v platné legislativě týkající se zdravotního pojištění podnikatelů není snadné, proto vám na stránkách portálu iPodnikatel.cz přinášíme přepis rozhovoru s odborníkem na zdravotní pojištění, který v rámci problematiky zdravotního pojištění podnikatelů postihuje všechny podstatné aspekty.
Zdravotní pojištění OSVČIng. Jaromír Kovařík je zaměstnancem VZP ČR na územním pracovišti ve Zlíně, kde vede oddělení pojistného a služeb klientům. Také se specializuje na oblast Evropské unie.
Jak je to se zdravotním pojištěním u OSVČ? Musí ho platit či ne?Veřejné zdravotní pojištění se řídí zákonem č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a zákonem č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Má-li pojištěnec současně více příjmů, odvádí pojistné ze všech těchto příjmů. OSVČ platí vždy zdravotní pojištění. OSVČ platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného.
Je rozdíl v placení pojištění, pokud je podnikání jako hlavní nebo vedlejší činnost?Ano, je zde rozdíl v placení záloh a doplatku pojistného. Osoba zahajující samostatnou výdělečnou činnost hradí v prvním kalendářním roce této činnosti měsíční zálohy na pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší. Pokud za osobu zahajující samostatnou výdělečnou činnost je plátcem pojistného i stát, není tato osoba povinna v prvním kalendářním roce této činnosti platit zálohy na pojistné; pojistné zaplatí formou doplatku. Ve druhém roce a v následujících letech výkonu samostatné výdělečné činnosti se výše zálohy na pojistné stanoví procentní sazbou uvedenou v § 2 zák. č. 592/1992 Sb. z měsíčního vyměřovacího základu. OSVČ, která je současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů, není povinna platit zálohy na pojistné; pojistné zaplatí do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok.
Jak je to v případě osoby spolupracující nebo sdružení podnikatelů?Spolupracující osoba má stejné povinnosti a práva jako OSVČ. To stejné platí pro sdružení podnikatelů. Dle zákona za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení se u spolupracující osoby a u osoby samostatně výdělečně činné, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost se spolupracující osobou (spolupracujícími osobami), považuje její podíl na společných příjmech; u osoby samostatně výdělečně činné, která je současně též spolupracující osobou, též její podíl na společných příjmech.
Pojistné se vypočítává z vyměřovacího základu, jak ho zjistím a jak ho vypočítám?Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je od roku 2006 50 % příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. OSVČ je povinna odvést pojistné z vyměřovacího základu podle věty první, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu. Je-li vyměřovací základ podle věty první nižší než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy (§ 3 odst. 15 věta třetí zák. č. 592/1992 Sb.); maximálním vyměřovacím základem je částka ve výši 72násobku průměrné mzdy.
Jakým způsobem se zdravotní pojištění platí? Jaké jsou možnosti úhrady, lze to i přes internet banking?Zdravotní pojištění je možné hradit hotovostně na pobočce VZP ČR, bezhotovostně samostatným příkazem, trvalým příkazem z banky nebo složenkou na poště. Příkaz k úhradě je možné zadat i přes internet banking, je nutné však znát správné číslo účtu VZP ČR. Toto číslo zjistíte na stránkách Všeobecné zdravotní pojišťovny – pobočka dle místa trvalého pobytu pojištěnce.
Co se stane, když podnikatel nestihne pojistné zaplatit?Nebylo-li pojistné nebo záloha na pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala. Pokud bylo pojistné nebo záloha na pojistné zaplaceno jiné než příslušné zdravotní pojišťovně, popřípadě jinému subjektu, nebo pokud platba byla poukázána pod nesprávným variabilním symbolem, považuje se pojistné nebo záloha na pojistné za nezaplacené ve stanovené lhůtě.
Pokud má podnikatel zaměstnance, jaké mu přibývají povinnosti vůči zdravotní pojišťovně?Zaměstnavatel je povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3 z. 48/1997 Sb.) a jeho ukončení. Dále oznamuje tuto skutečnost
O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci. Při plnění oznamovací povinnosti sděluje zaměstnavatel jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo zaměstnance, případně jiné číslo pojištěnce. Zaměstnavatel je povinen při plnění oznamovací povinnosti sdělit obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo organizace a číslo bankovního účtu, pokud z něj budou provádět platbu pojistného; je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, sděluje též jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. Zaměstnavatel je povinen oznámit zdravotní pojišťovně, které odvádí pojistné, do osmi dnů změnu údajů a dále ukončení své činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace. Zaměstnavatel je povinen nejpozději v den splatnosti pojistného předat každé zdravotní pojišťovně, u které jsou pojištěni jeho zaměstnanci, přehled o platbách pojistného, který obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, celkovou výši pojistného vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny a počet zaměstnanců, na které se údaje vztahují. Zaměstnavatel je dále povinen vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného. Na žádost příslušné zdravotní pojišťovny je povinen předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného včetně rodného čísla každého zaměstnance. Skutečnosti je zaměstnavatel povinen doložit.
Jaké události a změny musí podnikatel zdravotní pojišťovně nahlásit?Všeobecně je možné říci, že pojištěnec má dvě lhůty k oznámení změny. Je to 8 denní a 30 denní lhůta. 30 denní lhůta se vztahuje k povinnosti oznámit změnu jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla. Na ostatní povinnosti se vztahuje 8 denní lhůta
Lhůta se začíná počítat ode dne kdy ke změně skutečnosti došlo.
Lze někde na internetu najít potřebné formuláře ke zdravotnímu pojištění?Všechny formuláře, jak pro fyzické osoby tak pro zaměstnavatele, jsou dostupné na internetových stránkách VPZ.
Jsou nějaké rozdíly v povinnostech OSVČ k různým zdravotním pojišťovnám?Všechny zdravotní pojišťovny se musí řídit zákonem č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a zákonem č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. OSVČ má stejné povinnosti a práva ke každé pojišťovně v ČR, to platí i opačně.
S jakými problémy se OSVČ nejčastěji potýkají co se týče zdravotního pojištění? Najdou někde souhrn základních informací?Základní problémy jsou v neinformovanosti. Pojištěnci se neinformují a pak se domnívají, že mají pravdu, a že pojišťovna je chce poškodit. Když se problém řeší až vznikl tak je pozdě. VZP ČR a pojištěnci se musí řídit zákony o veřejném zdravotním pojištění. Další problém je v placení nesprávně výše zálohy na zdravotní pojištění. Zdravotní pojišťovna nemá povinnost pojištěnce informovat o změně výše zálohy. Záloha se dle zákona mění každoročně. Základní informace je možné získat osobně na každé pobočce VZP ČR a samozřejmě na internetových stránkách VZP ČR.
14 Únor 2011 Sdílet článek |
