Začít podnikat na živnost nebo založit obchodní společnost aneb Jak vybrat vhodnou právní formu podnikání?

... ze série Podnikatelské minimum

Jak vybrat vhodnou právní formu podnikání

Kritéria pro rozhodování o právní formě podnikání

Mezi kritéria, podle kterých se dá zodpovědně rozhodnout o právní formě podnikání patří

• rozsah plánovaných podnikatelských činností,

Výběr právní formy podnikání jednoznačně závisí na rozsahu předpokládaných podnikatelských aktivit. Z pozice živnostníka lze pohodlně vykonávat jen několik málo odlišných druhů činností, pakliže tedy plánujete mít rozsáhlé portfolio služeb či produktů, zvolte raději některou z obchodních společností. Zvolená právní forma má vyhovovat typu podnikatelské činnosti, kterou se hodláte zabývat.

• počet zakladatelů či účastníků podnikání,

Pokud se do podnikání pouštíte jako jednotlivec, je pro vás vhodnější založení živnosti. V případě více zakladatelů se dá uvažovat primárně o založení nějakého typu obchodní společnosti (k.s. a v.o.s. si vyžaduje minimálně dva zakládající členy, s.r.o zakládá1-50 osob, u a.s. je počet zakládajících osob neomezený).

• administrativní náročnost založení podniku,

Administrativní náročnost založení podniku je jedním z hlavních kritérií pro výběr právní formy podnikání. U živnostenského podnikání je třeba získat pouze povolení k provozování vybrané podnikatelské činnosti (tzv. živnostenské oprávnění). U obchodních společností k tomu přibývá navíc především sepsání zakladatelské smlouvy a zápis do Obchodního rejstříku.

• potřeba základního kapitálu,

Každá právní forma podnikání si klade jiné požadavky na počáteční kapitál, který musíte investovat do založení podniku. Nejméně nákladná je živnost, u které není zákonem určena výše základního kapitálu a platí se pouze za ohlášení živnosti či získání koncese. U obchodních společností začíná základní kapitál na nule (v.o.s.) či několika tisících Kč (k.s.), vzrůstá k hranici 200 tis Kč (u s.r.o.) a dosahuje až výše 2 mil. Kč, které spolkne založení akciové společnosti.

• finanční možnosti zakladatele(ů) podniku a přístup ke zdrojům,

Tento faktor je úzce spjat jednak s vyčíslením nároků na základní kapitál podniku a v druhé řadě také z rozsahem plánovaných podnikatelských aktivit. Podnikatel-živnostník má jen velmi omezený přístup k cizím finančním zdrojům a tak své, rozsahem omezené, podnikání dotuje z vlastních zdrojů. Lepší přístup k cizím zdrojům mají jednoznačně obchodní společnosti, které mohou k jejich získání využít různých prostředků – vklady do základního jmění společnosti, rizikový kapitál, akvizice majetku, fúze, tiché společenství apod.

• způsob a rozsah ručení za závazky podniku,

Pokud jde o ručení, je v relativní nevýhodě živnostenské podnikání, neboť podnikatel-živnostník ručí za závazky své podnikatelské činnosti neomezeně, a to dokonce i svým soukromým majetkem. Také společníci ve veřejné obchodní společnosti ručí za závazky společnosti celým svým majetkem společně a nerozdílně. Podobně je tomu i u komanditní společnosti, kde ručí svým majetkem komplementář (komandista ručí jen do výše svého nesplaceného vkladu). U ostatních obchodních společností (s.r.o. a a.s.) je ručení společníků omezeno výší jejich majetkového podílu ve společnosti.

• oprávnění k řízení podniku,

Toto kritérium je protikladem k předchozímu (ručení za závazky podniku) – čím více ručí živnostník osobně ze své závazky (což se zdálo jako relativní nevýhoda), tím více má rozhodovacích pravomocí na svém podnikání. U obchodních společností je pak vymezení pravomocí předmětem společenské smlouvy, kterou se společnost zakládá.

• podíl na zisku,

Zvažujete-li výběr vhodné právní formy pro vaše podnikání, je moudré přihlédnout také k účasti na zisku. Při živnostenském podnikání připadá veškerý zisk po zdanění přímo podnikateli, protože je zpravidla jediným účastníkem podnikání. U obchodních společností, které zakládá více osob je situace přirozeně opačná, o zisk se dělí všichni společníci a to buď rovným dílem, podle společenské smlouvy nebo dle výše kapitálového vkladu do společnosti.

• účetní povinnosti podniku.

Přehled právních forem podnikání podle jednotlivých parametrů

Pomocníkem při rozhodování o volbě právní formy podnikání pro vás podnikatelský záměr vám může být také následující tabulka, která stručně charakterizuje nejběžnější formy podnikání z pohledu nejdůležitějších parametrů, které rozhodují o výběru vhodné formy podnikání.

Kliknutím tabulku zvětšíte na celou obrazovku.

Výhody a nevýhody právních forem podnikání

Podnikání formou živnosti (FO) – výhody

Největší výhodu podnikání formou živnostenského oprávnění pocítíte již při samotném zahájení podnikání – založení živnosti je při splnění zákonem určených podmínek pro vydání živnostenského oprávnění velmi jednoduché a rychlé, navíc bez povinnosti vkládat do podnikání základní kapitál. Finanční náročnost zahájení živnostenského podnikání je mnohem menší než u založení právnické osoby. Další nesporná výhoda podnikání na živnost je přímé řízení a absolutní kontrola podnikatele-živnostníka nad celým svým podnikáním, které zpravidla provozuje pouze prostřednictvím své vlastní osoby. Za obrovskou výhodu se dá také považovat nižší administrativní zátěž u podnikání formou živnosti, a to především v oblasti účetnictví.

Podnikání formou živnosti (FO) – nevýhody

Jak nevýhodu můžete během podnikání na živnost zaznamenat nižší schopnost získat cizí kapitál pro rozvoj podnikání – svůj rozvoj budete muset financovat z vlastních zdrojů. Problematické se může také jevit ručení za závazky celým svým majetkem. Při uzavírání obchodních smluv jsou podnikatelé-živnostníci přímo osobně subjektem právních vztahů, dopady takových vztahů se pak týkají osoby podnikatele, nikoli pouze jeho podnikatelské činnosti. Za nevýhodu se dá mimo jiné považovat taktéž zátěž z hlediska povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění, které musí každá FO odvádět osobně státu.

Podnikání formou obchodní společnosti (PO) – výhody

Výhodou podnikání formou obchodní společnosti je snazší přístup k cizím finančním zdrojům. U právnických osob vstupuje do obchodních vztahů pouze společnost, nikoliv osobně společníci, kteří obchodní společnost tvoří – závazky z uzavřených smluvních vztahů tak na ně osobně nedopadají.

Podnikání formou obchodní společnosti (PO) – nevýhody

Značnou nevýhodou v podnikání právnických osob mohou být názorové neshody společníků ve společnosti, což může v kritických případech vést až k zániku společnosti. Za nevýhodu je také považována vkladová povinnosti u některých typů obchodních společností, která ubírá finanční zdroje, které by jinak mohly být použity na faktické zahájení nebo rozvoj podnikání.

Přečtěte si i podrobné informace o jednotlivých právních formách podnikání.

Nenašli jste v tomto článku informace, které jste hledali? Napište nám do komentáře, co vám v článku chybí, anebo položte váš dotaz v diskusním fóru. Děkujeme.