Více co dělat pro případ, že nebudete v podnikání schopni plnit své závazky? Tato situace se označuje jako úpadek (insolvence). V následujícím článku naleznete zásadní informace o insolvenčním řízení.
Úpadek podnikání a insolvenční řízení
Příčiny úpadku
Podnikatel se dostane do úpadku, jestliže má peněžité závazky vůči více věřitelům (nejméně dvěma) po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit.
Podnikatel je v úpadku také v případě jeho předlužení. To označuje situaci, kdy má více věřitelů a souhrn všech jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku.
Problematiku úpadku (insolvence) řeší insolvenční zákon.
Podmínky úpadku
Má se za to, že dlužník se dostal do platební neschopnosti v případě, že
- dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků nebo
- dlužník neplní své závazky po dobu delší tří měsíců po jejich splatnosti nebo
- dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy svého majetku, závazků a zaměstnanců, kterou mu uložil insolvenční soud nebo
- není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek za dlužníkem výkonem rozhodnutí nebo exekucí.
U úpadku se musí jednat o objektivní neschopnost dostát svým závazkům, nikoliv jen o neochotu platit.
Dále je třeba splnit podmínku mnohosti věřitelů – má-li dlužník pouze více pohledávek u jednoho věřitele (tzv. pluralita závazků), podmínka není splněna. Aby se zabránilo účelovému vytváření mnohosti věřitelů převáděním nebo dělením pohledávek, stanoví zákon výslovně, že za dalšího věřitele se nepovažuje osoba, na kterou byla převedena některá z pohledávek navrhovatele insolvenčního řízení proti dlužníku nebo její část v době šesti měsíců před podáním insolvenčního návrhu nebo po zahájení insolvenčního řízení.
Hrozící úpadek
Podnikatel však může podat návrh na insolvenční řízení i v případě, že mu úpadek teprve hrozí. O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.
Návrh na zahájení insolvenčního řízení z důvodu hrozícího úpadku je v tomto případě oprávněn podat pouze dlužník. Užití tohoto institutu představuje pro dlužníka způsob, jak dosáhnout toho, aby mohl včasným zákrokem zachovat svou výrobu a zaměstnanost.
Insolvenční řízení
Insolvenční řízení je soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení. V první fázi insolvenčního řízení rozhodne soud, zda jsou splněny podmínky pro řešení majetkových problémů dlužníka tím, že rozhodne o úpadku. V druhé fázi následně soud rozhodne o způsobu řešení úpadku.
Podle insolvenčního zákona existují tři možná řešení úpadku – konkurs, reorganizace a oddlužení (jen v případě nepodnikající fyzické osoby).
Výběr vhodného způsobu řešení dlužníkova úpadku přitom je vždy motivován co největší mírou uspokojení věřitelů.
Zahájení insolvenčního řízení a způsob řešení úpadku i další rozhodnutí insolvenčního soudu (usnesení o zahájení insolvenčního řízení, usnesení o předběžných opatřeních, rozhodnutí o úpadku, prohlášení o konkursu, usnesení o povolení reorganizace aj.) se zapisují do obchodního rejstříku.
V případě, že je soudem zamítnuto insolvenční řízení pro nedostatek majetku, ruší se společnost bez likvidace.
Zahájení insolvenčního řízení
Insolvenční řízení lze zahájit pouze na návrh dlužníka či věřitele (jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník) a zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh (podepsán úředně ověřeným podpisem či zaručeným elektronickým podpisem) dojde věcně příslušnému soudu.
Nakládání s majetkem během insolvenčního řízení
Po zahájení insolvenčního řízení nesmí dlužník nadále nakládat s majetkovou podstatou podniku a majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Pokud by podnikatel provedl tyto či další právní úkoly, které jsou v rozporu s pravidly insolvečního řízení, jsou vůči věřitelům neúčinné.
Předběžné opatření
Je-li nutné zabránit podnikateli v provádění změn v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může také nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně insolvenční soud stanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve.
Moratorium
Smyslem institutu moratoria je poskytnout dlužníkovi možnost, aby se s věřiteli vyrovnal ještě před proběhnutím celého insolvenčního řízení, a to tím, že po dobu jeho trvání nelze vydat rozhodnutí o úpadku.
Dlužník může u insolvenčního soudu podat návrh na moratorium i před samotným zahájením insolvenčního řízení. Právo na podání návrhu na vyhlášení moratoria nemá obchodní společnost v likvidaci.
Moratorium je účinné od okamžiku zveřejnění rozhodnutí o jeho vyhlášení v insolvenčním rejstříku a po jeho dobu nelze vydat rozhodnutí o úpadku, ale účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení zůstávají zachovány.
Rozhodnutí o úpadku
Je-li zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí, vydává insolvenční soud rozhodnutí o úpadku.
Rozhodnutím o úpadku se
- potvrzuje úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek,
- ustanovuje insolvenční správce,
- stanovuje termín, kterým nastávají účinky rozhodnutí o úpadku,
- vyzývají věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, tak učinili ve stanovené lhůtě,
- vyzývají osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci,
- vyzývají věřitelé, aby insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkově majetku,
- stanovuje místo a termín konání schůze věřitelů a přezkumného jednání,
- ukládá dlužníkovi, aby ve stanovené lhůtě sestavil a odevzdal insolvenčnímu správci seznamy svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů.
V případe insolvence podává úpadce přiznání k dani z příjmů při rozhodnutí o úpadku (a dále dle způsobu řešení úpadku). Povinnost podat daňové přiznání nastává také v řádném termínu po uplynutí zdaňovacího oddodí, v němž došlo k vyřešení úpadku.
Zdroj: V články byly použity informace ze serveru BusinessInfo.cz.
