Daňová evidence, výdaje stanovené paušálem, podvojné účetnictví – jak prokázat příjmy a výdaje OSVČ

... ze série Podnikatelské minimum

Při samostatné výdělečné činnosti má podnikatel několik možností prokazování svých příjmů a výdajů a  tudíž i pro uplatnění postupu pro výpočet všech jeho daňových povinností. Jaké jsou tedy možnosti vedení daňové evidence, jaká je hranice pro vedení podvojného účetnictví či výše paušálu pro odvod daní u OSVČ?

Evidence daní u OSVČ

Podvojné účetnictví

Možnosti volby jsou samozřejmě omezené zákonem, ze zákona mají povinnost vést podvojné účetnictví

Daňová evidence

Daňovou evidenci vede především podnikatel či živnostník, jehož obrat za uplynulý kalendářní rok nepřesáhl 25 miliónů Kč a současně je pro něj uplatnění výdajů paušálem nevýhodné, protože jeho výdaje jsou vyšší než příslušná sazba paušálu u jeho kategorie ze zákona.

Daňová evidence nahradila v minulosti používané jednoduché účetnictví (počínaje rokem 2004) a její forma není striktně stanovena, hlavní podmínkou je ovšem správné zjištění všech povinných daňových odvodů. Je proto důležité správně evidovat:

Daňová evidence se tak může klidně vést pouze v MS Excelu, mnoho podnikatelů používá podobný počítačový program, ve kterém dříve vedli své jednoduché účetnictví.

U daňové evidence, na rozdíl od výdajů stanovených paušálem, je potřeba evidovat všechny výdajové doklady (faktury, výdajové pokladní doklady aj.) pro možnou daňovou kontrolu.

Vedení daňové evidence tak samozřejmě nezbavuje podnikatele vést průkaznou evidenci movitého i nemovitého majetku souvisejícího s jeho podnikatelskou činností. Poplatník je povinen uschovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně stanovená zákonem o správě daní a poplatků.

Výdaje stanovené paušálem

Výdaje paušálem může uplatnit každý. Nelze však přecházet během jednoho roku z jiné evidence (prokazování výdajů), tj. výdaje paušálem se musí vést po celý rok. Největší výhodou stanovení výdajů procentem z příjmů je jejich jednoduchost, pro drobného živnostníka to znamená obrovskou výhodu v ušetřeném čase. Díky paušálu je celá evidence pro daňové potřeby mnohem jednodušší. OSVČ již nemusí vůbec schovávat výdajové doklady a lámat si hlavu, jestli jsou daňově uznatelné či nikoliv. Ze své evidence (ať už písemné či elektronické) si sečte všechny dosažené příjmy (ať už v hotovosti či v příjmu na bankovní účet) a ze součtu spočítá výdaje procentem ze zákona (liší se dle jednotlivých živností).

Evidovat se tak musí pro případnou kontrolu pouze příjmy a pohledávky, dobré je rovněž evidovat sociální a zdravotní pojištění či dlouhodobý majetek.

Drobný živnostník tak nemusí vést účetnictví ani daňovou evidenci, kterou by ve většině případech nebyl schopen sám zvládnout a ušetří za výdaje spojené s touhle agendou. V paušálu jsou ovšem zahrnuty i odpisy či mzdy, čili tento způsob není výhodný pro všechny. Vesměs jej využívají poradci, reklamní pracovníci, soukromí učitelé a další osoby samostatně výdělečně činné, které mají nízké náklady (nižší než je procentní sazba paušálu).

Má-li poplatník více příjmů a u každého je jiná výše paušálu, musí si zvlášť evidovat příslušné příjmy.

Výše paušálů dle podnikatelské činnosti

• 80 % pro osoby podnikající v zemědělství,
• 80 % u osob s příjmy z řemeslných živností,
• 60 % u ostatních živnostníků,
• 40 % u ostatních osob s příjmy ze samostatné výdělečné činnosti (svobodná povolání aj.),
• 30 % z příjmů z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku.

Prameny pro problematiku daní u OSVČ

• Zákon o dani z příjmu v platném znění č. 586/1992 Sb.
• Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví.