Výše pojistného na sociální zabezpečení

... ze série Podnikatelské minimum

Výše sociálního pojištění
Jaká je výše pojistného na důchodové a nemocenské pojištění? Jak je to při hlavním a jak při vedlejším pracovním poměru? Co je minimální a maximální vyměřovací základ?

Pojistné na sociální zabezpečení

Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

V případě hlavní samostatné výdělečné činnosti je platba pojistného hrazena formou měsíčních záloh a doplatku pojistného na důchodové pojištění a toto pojistné je vždy povinné.

U vedlejší samostatné výdělečné činnosti se postupuje obdobně, ale placení závisí na výši dosažených příjmů po odpočtu výdajů v kalendářním roce, za který se pojistné platí (tzv. rozhodné částce), nebo na tom, zda se OSVČ k účasti na důchodovém pojištění dobrovolně přihlásila. Pokud OSVČ (vedlejší činnost) nedosáhne v předchozím roce rozhodné částky příjmu ze samostatné výdělečné činnosti, není ze zákona účastna důchodového pojištění a není tedy povinna za tento rok doplácet pojistné a taktéž není povinna v běžném roce odvádět zálohy na pojistné důchodového pojištění. Totéž platí, pokud se dobrovolně nepřihlásí.


Vyměřovací základ

Vyměřovacím základem pro pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si OSVČ určí, ne však méně než 50 % daňového základu, a to i v případě, kdy jsou příjmy OSVČ osvobozeny od daně z příjmu. Za daňový základ se u OSVČ, která není povinna podávat daňové přiznání, považuje příjem po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti.

Minimální a maximální vyměřovací základ

Existuje takzvaný minimální a maximální vyměřovací základ. Minimální vyměřovací základ je zdrojem pro výpočet pojistného v případě, že při použití základního pravidla pro stanovení vyměřovacího základu vznikne částka nižší, než je tento minimální vyměřovací základ (například u podnikatele, který hospodaří se ztrátou). Maximální vyměřovací základ je zdrojem pro výpočet pojistného v případě, že při použití základního pravidla pro stanovení vyměřovacího základu vznikne částka vyšší, než je tento maximální vyměřovací základ.

Minimální vyměřovací základ OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí částku stanovenou jako součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu platného v roce 2011 pro výkon hlavní činnosti, tj. 6 185 Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti. To znamená, že minimální roční vyměřovací základ činí 74 220 Kč.

Minimální vyměřovací základ OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost činí částku stanovenou jako součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu platného v roce 2011 pro vedlejší činnost, tj. 2 474 Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti. To znamená, že minimální roční vyměřovací základ činí 29 688 Kč.

V obou výše zmíněných případech se do počtu kalendářních měsíců nezahrnují měsíce, v nichž po celý měsíc měla OSVČ nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ, nebo z něj pobírala peněžitou pomoc v mateřství, nebo vykonávala vojenskou službu.

Těmito měsíci se rozumí i ty, kdy byla činnost vykonávána jen po část měsíce a po tu stejnou dobu trvaly uvedené důvody pro snížení.

Maximálním vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka ve výši sedmdesátidvounásobku průměrné mzdy. Pro rok 2011 je to částka 1 781 280 Kč. Tato částka se měsíčně nesnižuje jako minimální vyměřovací základ.


Výše pojistného na důchodové pojištění OSVČ při zahájení činnosti

Hlavní činnost

OSVČ, která zahájila v roce 2011 hlavní samostatnou výdělečnou činnost, je povinna platit zálohy, a to od měsíce zahájení činnosti.

Minimální výše zálohy na pojistné se stanoví z měsíčního vyměřovacího základu (MVZ), který činí nejméně 25 % průměrné mzdy.

  • v roce 2011 činí minimální měsíční vyměřovací základ částku 6 185 Kč,
  • záloha na pojistné činí 29,2 % měsíčního vyměřovacího základu,
  • vypočtené částky se zaokrouhlují směrem nahoru,
  • nejnižší záloha pojistného na důchodové pojištění OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost v roce 2011 činí 1 807 Kč.

Vedlejší činnost

Minimální výše zálohy na pojistné se stanoví z měsíčního vyměřovacího základu OSVČ, která se pro účely placení záloh na pojistné považuje za OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, činí nejméně 10 % průměrné mzdy.

  • v roce 2011 činí minimální měsíční vyměřovací základ částku 2 474 Kč,
  • nejnižší záloha na pojistné na důchodové pojištění OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v roce 2011 činí 723 Kč.

 

Pojistné na nemocenské pojištění

Pojistné na nemocenské pojištění se nehradí zálohově, ale formou přímých měsíčních plateb odděleně od záloh na důchodové pojištění, tzn. na jiný účet.

Výše pojistného se stanoví

  • procentní sazbou,
  • z vyměřovacího základu (VZ),
  • za rozhodné období.

Výše pojistného se určí procentní sazbou ve výši 2,3 % z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ si stanovuje OSVČ sama a není vázána na daňový základ jako u pojistného na důchodové pojištění. Musí však dodržet výši minimálního vyměřovacího základu.

Nejnižší měsíční pojistné na nemocenské pojištění OSVČ vykonávající hlavní i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v roce 2011 činí 92 Kč.

Sociální pojištění


18 Květen 2011
 


Sdílet článek

 

Přidat komentář

Pravidla, kterými se řídí uživatelé při komentování článků, naleznete v sekci Obchodní podmínky.

Bezpečnostní kód
Obnovit

Banner
Inspirativní videa
Anketa sekce
Co si myslíte o švarc systému?

 
 
Z našeho e-shopu
E-learning Daně a účetnictví
Váš košík je prázdný
Banner
Banner