Příběh ženy, která řešila ztrátu zaměstnání podnikáním: „Nechtělo se mi jen sedět doma a brečet, že jsem k ničemu!“

Sen mít čajovnu se jí zrodil v hlavě už na střední škole. Zálibu v dobrých čajích a bylinkách v ní probudila babička. „To prostředí mne vždy fascinovalo, ten klid a pohoda co tam vládnou“, říká Miroslava Kuchařová. Poslední kapkou byla ztráta zaměstnání. Její čajovna/kavárna Pohoda je důkazem, že sny se plní, i když se třeba životní situace nejeví dobře.

Miroslava Kuchařová: čajovna/kavárna Pohoda

Po ukončení střední školy Miroslava Kuchařová vystřídala, jak už tomu tak bývá, několik zaměstnání. V žádném z nich ale nebyla spokojená a stále měla myšlenky na to začít dělat něco svého. „Nu, a protože mi v posledním zaměstnání neprodloužili smlouvu a ocitla jsem se na úřadě práce, tak jsem vážně začala uvažovat o možnosti čajovny ve městě kde žiji,“ prozrazuje. Ten poslední impuls však přišel od někoho jiného. „Znám se s paní starostkou, která mi vlastně nápad čajovny i vnukla. Původně jsem měla mít podnik trochu na jiné adrese, ale nakonec vyšlo místo hned u městského muzea,“ pokračuje Miroslava ve vzpomínání na začátky svého podnikání.

„Byla jsem si vědoma toho, do čeho se řítím, ale chtěla jsem zkusit být samostatná a dělat něco, co mne bude bavit a naplňovat,“ doplňuje. I porota zasedající v Rozjezdech roku v Ústeckém kraji její vášeň pro podnikání ocenila.

Dnes se její čajovně/kavárně Pohoda daří dobře, ale začátky nebyly snadné. Jak říká: „Překážek není nikdy dost … nikdy nejde nic hladce, anebo tak, jak si představujete.“ Jako nikdo, kdo začíná podnikat, se nevyhnula běhání po úřadech. Její začátky byly trpčí ještě v tom, že co jí na jednom úřadě schválili, na druhém jí to samé hodili zpět. Takže úřední byrokracii si užila dosyta.

To ale nebyla zdaleka největší překážka, kterou cestou potkala. „Následně nastane boj o zákazníka, který nikdy neustává. V létě se musíte připravit na to, že vaše tržby mohou klesnout i o polovinu. A tak bojujete s tím, co zaplatit dříve a kde vzít finance na zásoby … vlastně stále s něčím bojujete. Někdy si člověk připadá, že je to boj marný, ale hlavní je nevzdávat to. Průměrný podnik získává klientelu až dva roky a po tuto dobu jsou to jen samé překážky,“ shrnuje Miroslava Kuchařová své zkušenosti.

 

Naštěstí si ale našla svou přidanou hodnotu, kterou se jí daří zákazníky lákat na svou stranu. Zákazníci pro ni nejsou jen kusy, ale ke každému svému zákazníkovi přistupuje individuálně. „Zakládám si na tom, aby komukoliv, kdo sem přijde, tu bylo dobře a vždy se snažím k zákazníkovi přistupovat tak, jak by se to líbilo mně samotné. Snažím se mu dát znát, že právě ON je důležitý. Bavím se s ním, konverzuji a často vtipkuji. Mám trvalý úsměv a to jim dodává sílu a energii,“ prozrazuje svůj recept na spokojené zákazníky.

Protože si ale vybrala obor, ve kterém se projevuje sezónnost, musí se otáčet, aby si zajistila dost zákazníků v každé roční době. „V létě nabízím smoothie, ledové nápoje a limonády. Snažím se přizpůsobit poptávce a dát lidem přesně to, co chtějí,“ uvádí jako příklad a pokračuje: „snažím se stále vymýšlet něco nového, ať jsou to různé akce jako dámský klub, povídání o Keltech, setkání fanoušků různých seriálů, nebo třeba povídání o bylinkách a různé kurzy.“

Vymyslet něco nového je samo o sobě složité, další kámen úrazu nastává podle Miroslavy v momentu, kdy se to snažíte prodat: „Osvědčila se mi šeptanda, ale bohužel to trvá dlouho a tak se připojily letáčky a články v novinách.“

Z vyprávění Miroslavy Kuchařové, majitelky čajovny/kavárny Pohoda, čiší nadšení pro věc a boj se všemi riziky, které podnikání přináší, které by mělo být mantrou všech začínajících podnikatelů: „Musíte mít jistotu, že do toho chcete jít a potom samotné vypořádání s riziky bude pro vás jednodušší. Musíte se smířit i s tím, že po dobu, kdy budete svůj podnik rozjíždět, nebudete mít třeba pro sebe žádný plat, a proto si musíte být naprosto jisti, že svůj život můžete uzpůsobit i takto. Musíte mít kolem sebe lidi, kteří vám věří a drží palce. To vás mnohdy drží nad vodou a díky tomu neupadáte do depresí, že to nejde tak, jak jste si představovali…“.

Její nejbližší cíl je možnost zakoupení kávy a sypaných čajů domů. Velkým cílem je mít podniků plných Pohody více. „A tak se snažím budovat si jméno, na které lidi budou zvyklí a časem třeba budu mít to štěstí a podaří se mi vybudovat síť podniků, ve kterých lidem bude prostě dobře,“ prozrazuje své plány, v jejichž naplňování ji prozatím brzdí nedostatek financí.  „Každý zákazník, který odchází, mi říká jak je to tu prima, bohužel jich stále není dost na to, abych mohla realizovat další plány,“ doplňuje. A my přejeme, aby to šlo jen lépe a lépe.

Další inspirativní příběhy

Diskuze k článku

Přidat komentář
V diskuzi není žádný příspěvek. Vložte první komentář.

Odběr novinek

Přihlaste svůj e-mail k odběru novinek z oblasti podnikání. Neposíláme žádný spam a můžete se kdykoliv odhlásit.

Kontaktujte nás

Napište nám e-mail.

E-mail: info@ipodnikatel.cz

Nebo se s námi spojte přes sociální sítě.

Google+    Twitter     Facebook

Sledujte nás

Jsme vám všude nablízku.