Příběh podnikatele, jehož koníček se stal podnikáním: Automobilka Kaipan

Malá Česká republika je známá jako velký výrobce aut – v přepočtu na jednoho obyvatele dokonce největším v Evropě. Své výrobní závody tu má hned několik velkých automobilek – kromě tradiční Škodovky v Mladé Boleslavi...

„Garážový“ vývoj

Kořeny jeho malé automobilky sahají už do roku 1992, kdy dal svému snažení ohledně vývoje vlastního automobilu inspirovaného Lotusem 7 oficiální punc – zařídil si živnostenský list na výrobu a vývoj automobilů. Dokonce našel mezi svými kamarády pár podobných „šílenců“, kteří mu zcela nezištně se stavbou auta pomáhali. V té době však stále ještě neměl v úmyslu zakládat „továrnu na auta“. „Chtěli jsme udělat tak pět, možná sedm kusů. Nechápali jsme to moc jako podnikání, bylo to spíš tak, že si parta kamarádů ve volném čase dávala dohromady auta podle svých představ,“ vypráví. Pět let pak trval vývoj prototypu Kaipana a jeho postupné schvalování.

Řešení nedostatku financí

Firma (či její zárodek) v té době negenerovala žádné zisky, naopak dost prostředků spotřebovávala. Peníze sháněl Michal Hradský, jak se dalo. „Na úvěr u banky jsme mohli zapomenout – neměli jsme žádný majetek, kterým bychom ručili a když jsme ukázali naše hospodářské výsledky, jen si v bance ťukali na čelo,“ usmívá se Hradský. Využíval toho, že byl vždy mužem mnoha profesí. „Vzal jsem nějaké stavební zakázky a z toho, co jsem vydělal, jsem pak zaplatil lidi, kteří mi pomáhali. Nebo jsem si zahrál v reklamě a z výdělku jsem nakoupil potřebný materiál,“ popisuje své podnikatelské začátky.

 

Dlouhá cesta k malým ziskům

V roce 1997 pak bylo vysněné čtyřkolé „dítě“ Michala Hradského jménem Kaipan 47 konečně schváleno a od ministerstva dopravy získal i povolení na jeho sériovou výrobu. A továrna na auta jménem Kaipan začala produkovat zhruba dvacítku aut ročně. Jméno firmy a značku svých aut Michal Hradský „koupil“ od kamaráda. „Seděli jsme s přáteli a bavili se o tom, jaké by mohlo být. Jednoho napadlo slovo Kaipan, které nic neznamená. Ptal jsem se, za kolik mi název prodá, podíval se na dvojku bílého vína před sebou a řekl: „Třeba za tohle víno.“ Tak jsem to zaplatil,“ vypráví s úsměvem.

Maličká továrna na auta v té době sídlila v Praze – stěhovala se z jedněch pronajatých prostor do druhých. „Stěhovali jsem se asi šestkrát,“ vzpomíná Michal Hradský. Mezitím stačila firma i dál rozvíjet výrobu. V roce 2001 začali v Kaipanu s vývojem a testováním nového modelu s motorem Audi 1.8 Turbo. Vůz získal označení Kaipan 57 a postupně nahradil původní „čtyřicet sedmičku“. Ta se v současné době pro český trh už nevyrábí.

V roce 2003 pak přišel důležitý zlom v dalším rozvoji firmy. Pronajaté prostory v Praze už přestávaly stačit. „Měli jsme od úřadu pronajatou malou dílničku o rozloze nějakých 270 čtverečních metrů a už jsme se tam nemohli vejít. Navíc jsme se potýkali s lidskou nepřejícností a závistí – neustále hrozilo, že si na nás někdo z okolí začne stěžovat, třeba že děláme moc velký hluk, a my pak dostaneme výpověď a budeme se muset zase stěhovat. Nebo třeba, že jakmile se nám začne trochu dařit, hned nám zvýší nájemné,“ vysvětluje Michal Hradský, proč nakonec firmu přesunul z Prahy pryč. „V té době už jsme věděli, že chceme auta vyrábět dál, ale v těchto podmínkách už to není možné. Chtěli jsme si najít něco vlastního – v Praze je ale hrozně draho a velký objekt za málo peněz tam nenajdete. A my jsme moc peněz neměli,“ doplňuje. Na internetu pak našli nabídku zchátralé tovární haly ve Smržovce, které se obec chtěla zbavit a dlouho marně hledala kupce. „Přišli jsme na místní úřad a po zkušenostech z Prahy, kde se na nás pořád škaredili úředníci, pro nás bylo příjemným překvapením, když jsme zjistili, že tady se na nás usmívají. Hory tu máme hned u nosu a do Prahy je to odtud hodinu cesty autem - je to stejné, jako když jedu z Vršovic do Dejvic,“ říká Hradský o přesunu na venkov s továrnou i se svou rodinou. Přestěhování z Prahy do o zhruba sto kilometrů vzdálené Smržovky se ale neobešlo beze změn ve složení personálu. „Původně sem s námi odešli všichni zaměstnanci, po čase se ale někteří vrátili do Prahy,“ potvrzuje Hradský. „Paradoxně tu zůstali z původního kádru všichni pražáci, do Prahy se vraceli ti, co byli původně odjinud. Bylo to ale celkem pochopitelné – byli to kluci, kteří přišli hledat štěstí do Prahy z jižních Čech – a my je najednou taháme z Prahy na sever,“ usmívá se. V současné době má továrna na auta osm zaměstnanců.

Diskuze k článku

Přidat komentář
V diskuzi není žádný příspěvek. Vložte první komentář.

Odběr novinek

Přihlaste svůj e-mail k odběru novinek z oblasti podnikání. Neposíláme žádný spam a můžete se kdykoliv odhlásit.

Kontaktujte nás

Napište nám e-mail.

E-mail: info@ipodnikatel.cz

Nebo se s námi spojte přes sociální sítě.

Google+    Twitter     Facebook

Sledujte nás

Jsme vám všude nablízku.