Podnikání při zaměstnání

Podnikání jako vedlejší výdělečná činnost (podnikání při zaměstnání)

Lidé volí podnikání jako vedlejší činnost většinou když si chtějí přivydělat ke svému platu nebo když chtějí začít podnikat, ale bojí se opustit jistotu svého zaměstnání, dokud si neověří správnost svého rozhodnutí. 

Co je nutné zvážit, než zahájíte podnikání při zaměstnání?

Informování zaměstnavatele a obor podnikání při zaměstnání

Není vaší povinností nahlásit začátek podnikání stávajícímu zaměstnavateli. To však neplatí v případě, kdy budete chtít podnikat ve stejném oboru jako váš zaměstnavatel. Zde naopak zákoník práce přikazuje vyžádat si předchozí písemný souhlas zaměstnavatele.

Výjimku dále tvoří zaměstnanci Policie ČR, ministerstev, soudů, Armády ČR a dalších státních institucí, kteří musí mít souhlas zaměstnavatele pro podnikání v jakémkoli oboru.

Organizace času a prodnikání při zaměstnání

Než se do podnikání při zaměstnání pustíte zvažte, kolik svého volného času jste ochotni podnikání obětovat. Zaměstnavatel jistě nebude tolerovat vaše podnikatelské aktivity v pracovní době, proto je třeba si stanovit, kolik času denně věnujete svému podnikání. Konzultujte toto rozhodnutí se svou rodinou a blízkými. Vaše rozhodnutí se jich bezesporu dotkne a i oni by měli předem vědět, jaká změna je čeká a být na ni připraveni.

Jak začátek podnikání změní váš dosavadní život.

Využívání technických prostředků zaměstnavatele

Podle příslušných ustanovení zákoníku práce nesmíte bez souhlasu zaměstnavatele používat počítače, telefony a další technické prostředky ke svým soukromým účelům. Jakým způsobem by měl zaměstnavatel svůj souhlas vyjádřit, už zákon neříká. Ve větších firmách bývá tato záležitost ošetřena vnitřním předpisem, v menších firmách většinou ústní dohodou s majitelem firmy.

Zahájení podnikání při zamětnání

I když bude podnikání vaší vedlejší činností, je vaší povinností zaregistrovat se na živnostenském úřadě a vyřídit si živnostenské oprávnění.

Pokud bude vaše výdělečná činnost zpočátku spíše nahodilá, doporučujeme spíše než živnostenského oprávnění využít dohody o provedení práce, kterou uzavřete s vaším zákazníkem. Ta je sice omezena 300 hodinami ročně, ale na ověření úspěšnosti vašeho podnikatelského nápadu by tento rozsah mohl stačit. Ušetříte si také nutnost registrace na příslušných úřadech. Až když si ověříte, že má vaše podnikání budoucnost, můžete požádat o živnostenské oprávnění.

Sociální zabezpečení a podnikání při zaměstnání

Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Pokud chcete, aby byla vaše podnikatelská činnost považována za vedlejší, je nutné tuto skutečnost nahlásit na vaší zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. Tato skutečnost je velmi důležitá pro stanovení výše záloh.

U vedlejší samostatné výdělečné činnosti placení závisí na výši dosažených příjmů po odpočtu výdajů v kalendářním roce, za který se pojistné platí (tzv. rozhodné částce). Pokud  této částky nedosáhnete, nemáte ze zákona povinnost platit pojistné. Více se o pojistném na sociální zabezpečení dozvíte v rubrice Sociální zabazpečení nebo ve speciálním modulu v rámci e-learningového kurzu Základy podnikání on-line.

Daňové přiznání podnikatele při zaměstnání

I při podnikání "na vedlejšák" musíte plnit povinnosti jako každý jiný podnikatel. Patří sem i každoroční odevzdání daňového přiznání na finančním úřadě. Je na vašem rozhodnutí, jakým způsobem budete uplatňovat své výdaje - u drobných podnikatelů to nejčastěji bývá paušální sazba, která se liší u jednotlivých druhů živností. .

Výši sazeb i další informace týkající se odevzdání daňového přiznání najdete v článku Daňová evidence, výdaje stanovené paušálem, podvojné účetnictví – jak prokázat příjmy a výdaje OSVČ

Nenašli jste v tomto článku informace, které jste hledali? Napište nám do komentáře, co vám v článku chybí, anebo položte váš dotaz v diskusním fóru. Děkujeme.