Kontrola plnění pracovních povinností zaměstnanců

Kontrola zaměstnanců

Podle zákoníku práce zaměstnanec nesmí užívat pro svou osobní potřebu počítač a telefon (případně další výrobní a pracovní prostředky jemu svěřené) bez souhlasu zaměstnavatele. Ten je pak ze zákona oprávněn dodržování tohoto zákazu kontrolovat přiměřeným způsobem.

Přiměřený způsob kontroly

Za přiměřený způsob kontroly se považuje kontrola, která se zaměřuje na to, zda zaměstnanec plní všechny stanovené pracovní úkoly řádně a včas. To by mělo být základní hledisko. Proto by měl zaměstnavatel zaměstnance především dostatečně pracovně vytížit, aby neměl čas na vedlejší činnosti.

Zaměstnavatel ale nesmí při kontrole narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách. Tím se myslí otevřené a skryté sledování, odposlech a záznam jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo listovních zásilek adresovaných zaměstnanci. Pokud je tato kontrola na pracovišti zavedená, musí být o ní zaměstnanec informován.

Dovolené a nedovolené způsoby kontroly

Kde jsou hranice přiměřené a nepřiměřené kontroly lze těžko přesně určit. Rozhodující slovo v této oblasti bude mít vždy pro konkrétní případ stanovisko soudu. Protože „přiměřená“ kontrola se dá v jednotlivých případech vyložit různě, záleží vždy na okolnostech.

Obecně se za přiměřené považuje kontrola doby strávené na internetu, místo pohybu a činnosti na počítači, čísla příchozích nebo odchozích hovorů i faxových spojení, obsah paměti svěřeného počítače a externích nosičů dat, obsah firemní e-mailové schránky.

Naopak za nepřiměřené a tedy nepřípustné se obvykle označuje sledování obsahu chatu na ICQ či Skypu, sledování soukromé e-mailové korespondence v soukromé e-mailové schránce. Také sledování zaměstnanců kamerami se považuje za překročení přípustné meze, mimo případy, kdy je to nutné z povahy vykonávané práce (monitorované prodejny apod.).

Zaměstnanec musí být o monitoringu informován

Zákon s určitými způsoby monitoringu zaměstnance spojuje povinnost jej předem informovat, když říká: "Jestliže je u zaměstnavatele dán závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje zavedení kontrolních mechanismů, je zaměstnavatel povinen přímo informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění".

Jedná se o tyto kontrolní mechanismy: otevřené nebo skryté sledování, odposlech a záznam telefonických hovorů, kontrola elektronické pošty nebo kontrola listovních zásilek adresovaných zaměstnanci. Závažný důvod je dán např. v případě, že zaměstnanec disponuje finančními prostředky zaměstnavatele nebo má přístup k obchodnímu tajemství apod.

Zaměstnavatel je povinen informovat o tom, že bude osobně na počítači svěřeném zaměstnanci či vzdáleným přístupem kontrolovat firemní e-mailovou poštu zaměstnance, a také v jakém rozsahu.

Zákon hovoří o tom, že musí být dán "závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele", ale pokud komunikace s klienty a zákazníky, obchodními partnery probíhá e-mailovou formou, pak musí mít zaměstnavatel vždy přístup do firemní e-mailové schránky všech zaměstnanců.

U soukromé schránky by mohl zaměstnavatel zjišťovat pouze, jak dlouho se v této schránce zaměstnanec zdržel, nikdy její obsah.

Tresty pro zaměstnavatele

Pokud zaměstnavatel neoprávněně kontroluje zaměstnance, zaměstnanec se v takovém případě může bránit tím, že upozorní zaměstnavatele na protizákonný postup. Dále se pak může domáhat podle zákoníku práce náhrady škody. Každopádně prokazování škody vzniklé v důsledku neoprávněného monitoringu nebude jednoduché.

Při porušení pracovněprávních předpisů hrozí zaměstnavateli uložení pokuty oblastním inspektorátem práce. V krajním případě může úmyslné jednání zaměstnavatele sledujícího soukromou e-mailovou korespondenci v soukromé e-mailové schránce zaměstnance dokonce znamenat hrozbu trestního stíhání pro porušování tajemství dopravovaných zpráv.

Tresty pro zaměstnance

Okamžité zrušení pracovního poměru by však mělo být podloženo dlouhodobým trávením pracovní doby soukromými aktivitami zaměstnance nebo vznikem závažné škody zaměstnavateli (např. nesplnění důležitého pracovního úkolu v důsledku surfování a vznik přímé škody zaměstnavateli - povinnost hradit smluvní pokutu zákazníkovi v důsledku porušení povinností z obchodní smlouvy).

Pracovní řád

Ve většině případů zaměstnanci používající při práci internet mají osobní potřebu nahlédnout např. do své e-mailové schránky nebo zjistit si nezbytné informace. Je tedy na zaměstnavateli, do jaké míry umožní svým zaměstnancům přístup na internet k uspokojení osobních potřeb.

Souhlas zaměstnavatele k tomuto sice postačí ústní, lze však doporučit, aby, pokud zaměstnavatel chce projevit svou benevolenci, do pracovního řádu či smlouvy zakomponoval pravidla užívání internetu.

Závěrem o kontrole zamětnanců