Zaměstnanecké benefity – výhody pro zaměstnance i zaměstnavatele |
|
... ze série Podnikatelské minimum ![]() Zavádění zaměstnaneckých benefitů je stále rozšířenější. Není totiž v dnešní hektické době jednoduché si kvalitní zaměstnance udržet. Jste-li schopni svým zaměstnancům nabídnout lepší benefity než konkurence, máte vyhráno.
Benefity pro zaměstnancePrvním důvodem poskytování zaměstnaneckých benefitů je snaha udržet si kvalitní zaměstnance. Jednak by mohli přejít ke konkurenci, kdy hledání jejich náhradníků pro zaměstnavatele znamená další finanční i časové nároky. Druhým důvodem je spokojenost zaměstnanců, která vede k větší motivaci, pocitu sounáležitosti s firmou a také k lepšímu výkonu. Spokojený zaměstnanec nejen lépe a více pracuje, ale také vytváří ve firmě dobrou atmosféru a nechce odejít ke konkurenci.
Výhody benefitů pro zaměstnavateleDaňové hlediskoČasto se z těchto benefitů neodvádí daň z příjmu ani odvody sociálního a zdravotního pojištění. Proto nestojí odměňování zaměstnavatele tolik peněz, přínosná hodnota pro zaměstnance má mnohem vyšší cenu. Praktický přínosPokud budou pracovníci často chodit do posilovny, do bazénu nebo když mají více času na odpočinek, jsou pak zdravější a firma nedoplácí na jejich absenci. Nedochází tak ke starostem, jak nemocného pracovníka nahradit, kde sehnat brigádníka nebo v případě využití vlastních zdrojů, nedochází k jejich přetěžování. Výhodné je také například i zajištění závodního stravování. Dojde ke zkrácení doby cesty na oběd a nedochází tak ke zbytečným prostojům, které si pak zaměstnanci musí většinou nahrazovat prodloužením pracovní doby. Budování dobrého jména firmySpokojení zaměstnanci dělají firmě dobrou reklamu, získáte tak snadněji nové klienty či kvalitní zaměstnance. Také vaše značka se bude lépe rozšiřovat. Je stará známá věc, že lidé si předávají dobré zkušenosti, možná pomalu ale spolehlivě.
Typy zaměstnaneckých benefitůPěněžní benefityExistují dva základní typy benefitů, které firmy nabízejí svým zaměstnancům. Prvním typem jsou benefity poskytované peněžní formou popř. poukázek nebo věcí, které ušetří zaměstnanci peníze. To je také hlavní přínos těchto zaměstnaneckých odměn. Tento typ je nejčastěji používaný.
Nepeněžní benefityMnohem větší hodnotu pro zaměstnance však mohou mít nepeněžní benefity. Jejich finanční hodnota se nedá přesně určit, protože se většinou jednou o volnou pracovní dobu nebo určitý typ nadstandardní dovolené.
I menší firma může nabídnout benefityO firemních benefitech se však nejčastěji hovoří v souvislosti s velkými společnostmi. I malá či střední firma ale může zavedením některých zaměstnaneckých výhod mnoho získat.
Volno navíc potěší každéhoMalé firmy mají možnost udělat ze své „velikosti“ výhodu. Personální otázky jsou v menším kolektivu přehlednější, než ve firmách se stovkami zaměstnanců. Díky tomu je snazší zavést benefity jako je pružná pracovní doba, možnost práce z domova (home-office) či placené volno během nemoci (sick days). „Obecně stále stoupá oblíbenost benefitů, které umožňují větší rovnováhu mezi soukromým a pracovním životem,“ konstatuje Křížek. Vedle zmíněné pružné pracovní doby či možnosti pracovat někdy z domova zaměstnanci velmi oceňují také týden dovolené navíc.
Stravné či na chalupu firemním vozemMezi nejžádanější benefity patří podle společnosti Robert Half dlouhodobě také stravenky a možnost využívat služební automobil k soukromým účelům. Budoucnost stravenek je v současné době poněkud nejistá, protože součástí vládního návrhu daňové reformy je i zrušení jejich zvýhodnění. Zatím ale stále platí, že zaměstnavatel může až 55 % z hodnoty každé stravenky zařadit do daňově uznatelných nákladů. Zbylých 45 % hradí zaměstnanci ze své výplaty. Majiteli firmy tento systém umožňuje zvýšit příjem zaměstnanců s nižšími náklady, než jaké by musel vydat v případě zvýšení hrubé mzdy o stejnou částku. Zaměstnancům se zvýší reálný příjem a zároveň ušetří na sociálním a zdravotním pojištění. Zavést ve firmě stravenky přitom obnáší jen vybrat si jednu z firem, které je nabízejí, a uzavřít s ní smlouvu. Poskytnutí firemního auta k soukromým účelům už obě strany něco stojí. Podle zákona se toto zapůjčení totiž projevuje na příjmu zaměstnance tak, jako by každý měsíc získal jedno procento z ceny, za kterou firma vůz pořídila. Pro příklad – poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci k služebním i soukromým účelům vůz za 300 tisíc korun, tak se zaměstnancova hrubá mzda každý měsíc zvýší o tři tisíce. Tím samozřejmě vzroste i vyměřovací základ pro výpočet měsíční zálohy na daně a pro sociální a zdravotní pojištění. (rbl) 19 Říjen 2011 Tags: Sdílet článek |










