Platit při nakupování na internetu se dá i jinak než jen dobírkou

Jaké platební kanály mají dnes k dispozici čeští obchodníci na internetu? Které z nich jsou nejefektivnější? Článků na toto téma vyšlo v posledních několika letech nespočet a všechny měly společného jmenovatele – dobírku, jakožto nejrozšířenější způsob platby. Jaká je situace dnes, na to vám odpoví následující řádky.

Možnosti plateb při objednání zboží na internetu

Jak asi správně tušíte, dobírka stále hraje prim, což vzhledem k nadpisu může působit trochu ironicky. Obzvláště, přihlédneme-li k faktu, že dobírka jako taková s internetem nemá mnoho společného a existovala již dlouho před jeho vznikem.

Jaké jsou však další nejčastěji nabízené platební možnosti na českém internetu? Na základě výzkumu, který provedla Asociace pro elektronickou komerci (APEK) bylo zjištěno, že nabídka je poměrně koncentrovaná. Prakticky všichni prodejci nabízejí již zmíněnou dobírku a převod na účet, následují platby na výdejním místě (74 %), platební brány (60 %) a žebříček uzavírají platební a úvěrové karty (okolo 40 %). Pojďme si nyní jednotlivé způsoby blíže představit.

Dobírka

Jak již bylo řečeno v úvodu, dobírka – neboli platba při osobním odběru – je nejrozšířenějším platebním nástrojem v ČR. Tuto skutečnost lze vysvětlit především poměrně konzervativní povahou českých zákazníků, kteří neradi kupují „zajíce v pytli“ a o alternativách - tedy například možnosti platit kartou - kdysi dávno slyšeli negativní reference, které jejich názory ovlivňují dodnes.

Platební karty

Platební kartou platí na českém internetu zhruba 10% zákazníků. Dalšímu rozšíření tohoto způsobu platby ovšem není přáno ani jednou stranou transakčního řetězce. Zatímco obchodník je zatížen poplatky z každé transakce (obvykle 1,9 - 3,5 procenta dle výše obratu), ale případně i poplatky za implementaci, správu systému apod., na straně zákazníka představuje největší bariéru již zmiňovaný konzervativní přístup.

Určitý negativní vliv nepochybně mají také hlavní kartové asociace VISA a MasterCard, které Českou republiku zařadily do tzv. rizikové zóny, což se mimo jiné u zákazníků projevuje tím, že při každé platbě kartou musí zadávat jméno držitele karty, datum expirace a CVV kód.

Platba převodem na bankovní účet

Platba převodem je rozšířena podobně jako platební karty (tedy ± 10%). APEK do kategorie bankovních převodů řadí i internetové platební brány, které lze označit za jakousi nadstavbu internetového bankovnictví a které umožňují pohodlnější a především rychlejší platbu (zákazník je přesměrován na stránky internetového bankovnictví, kde po přihlášení pouze potvrdí předpřipravený platební příkaz). Platební brány jsou ovšem omezeny v jednom zásadním ohledu – smí je používat pouze zákazník, který je klientem dané bankovní instituce.

Za nejrozšířenější platební bránu lze označit ePlatbu, kterou provozuje Raiffeisenbank (název pochází ještě z doby před fúzí s eBankou), vlastní systém ale nabízí také ČSOB, Poštovní spořitelna či Živnostenská banka.

Mobilní platby

Mobilní platby (realizované především formou Premium Rate SMS) jsou u e-shopů rozšířeny minimálně, a to zejména ze dvou důvodů:

Výše plateb je omezena intervalem od 1 do 99 korun (včetně DPH) po předem daných hodnotách.
Obchodník může obdržet jen 30 – 40 % z celé částky, zbytek si strhne mobilní operátor jako poplatek za zprostředkování.

S rozvojem mobilního internetu lze ovšem v této oblasti očekávat poměrně radikální změny. Například slovenský PayPay představil velmi zajímavou kombinaci mobilní platby s mikroplatebními systémy, mobilní platby umožňuje i český PaySec (detailně popsaný níže). Velké plány v oblasti mobilních plateb mají i mobilní operátoři, nechme se proto překvapit, určitě budeme svědky velkých změn.

Mikroplatební systémy/elektronické peněženky

Mikroplatební systémy v podstatě slouží jako virtuální účet, na který zákazník nejdříve musí své peníze převést a až poté s nimi může platit. V ČR zatím moc rozšířeny nejsou, a to především pod vlivem dvou faktorů:

Poměrně divoká historie a vývoj těchto systémů.
Uživatelská (ne)přívětivost – po každé platbě je totiž nutné promyslet, jestli je na účtu dostatek prostředků a případně jej dobít, což nemusí být vždy pohodlné.

Nicméně za pozornost určitě stojí český PaySec, který od svého uvedení v loňském roce získal poměrně značné zastoupení u velkých obchodníků (České dráhy, Student Agency, knihkupectví Neoluxor, internetový obchod Patro.cz, prodejny vstupenek TicketPortal či TicketStream a další) a má tu výhodu, že za ním stojí silné instituce v podobě ČSOB a Poštovní spořitelny.

Rozhodnou-li se obchodníci pro jeho implementaci, budou muset počítat s poplatky za každou příchozí platbu, přičemž jejich výše je určena individuálně na základě kalkulace po vyplnění formuláře.

V porovnání s klasickými platebními kartami jsou ovšem nižší, v průměru činí 1 Kč + 2% z platby (údaj poskytnut telefonními operátory PaySec).

V zahraničí je nejznámějším a nejrozšířenějším mikroplatebním systémem PayPal, který disponuje zásadní konkurenční výhodou, a sice integrací platebních karet. Účet na PayPalu tedy není potřeba nijak dobíjet, ale pouze jej s kartou spárovat. Z tohoto důvodu není jeho srovnání s českým PaySec příliš objektivní.

Jaký bude další vývoj platebních možností na internetu?

Česká republika je v oblasti on-line platebních systémů značně specifická. Žebříčku oblíbenosti u nás dlouhodobě dominuje dobírka, která je však v zemích na západ od nás spíše doplňkovou, a zákazníky zřídka využívanou, možností. U platebních karet je přitom situace opačná – u nás je k placení využívá jen 10 % nakupujících, zatímco v zahraničí jejich podíl dosahuje celých 80 %.

Otázkou tak zůstává, kdy tento trend dorazí i k nám. Pravděpodobně největší překážkou zůstávají dosti limitující poplatky, které v některých případech mohou pohltit celou obchodníkem stanovenou marži.

Výše uvedené ovšem neznamená, že by na českém platebním trhu nedocházelo k inovacím a snahám o alespoň částečné nalomení neochoty zákazníků využít alternativní a modernější způsoby placení. Spíše naopak, loni spuštěný mikroplatební systém PaySec si vede poměrně slušně a jako další důkaz může posloužit příbuzný GoPay.

Zdroj: Petr Havlík (H1.cz)