Příběh investora: Jak jsem chtěl finančně podpořit začínající podnikatele

Často slýchám stesky začínajících podnikatelů, že by mohli rozjet své skvelé podnikání ale nemůžou sehnat peníze. Já mám zcela opačný problém. Mám peníze a hledal jsem podnikatele, do jehož podniku by se dalo investovat. Chci se tedy s vámi podělit o své zkušenosti „z druhé strany“.

Zveřejnil jsem svoji nabídku na investici v Burze nápadů a kapitálu na portálu iPodnikatel.cz. Moje nabídka nebyla nijak konkrétní, hledal jsem prostě zajímavou investorskou příležitost. Během pár dnů se mi ozvalo několik zájemců, se kterými jsem začal komunikovat a zjišťovat podrobnosti.

Příběh první

Nejprve jsem navštívil firmu, která již nějakou dobu fungovala a její majitel chtěl 1,5 milionu, za který mi nabízel 20% podíl ve firmě. Firma byla poměrně malá a kromě výrobního stroje neměla žádný „oficiální“ majetek. Na můj dotaz, zda je nabízený podíl adekvátní, mi majitel firmy odpověděl, že do firmy vložil už 5 milionů. Bohužel už mi nedokázal říct, jak se tyto vložené prostředky promítly do zvýšení hodnoty firmy.

Pravidlo č. 1 – Investora nezajímá, kolik jste do firmy vložili vy, ale její účetní hodnota a hodnota pro zákazníka.

Investici chtěl použít na skladovací prostory, aby mohl své zboží vyvážet do Evropy. Výrobu měl údajně zajištěnou, kapacita stroje byla dostatečná. Zeptal jsem se, zda provedl průzkum trhu, zda má vyřešeny distribuční kanály a zajištěn odbyt. Neměl.

Pravidlo č. 2 – Nejdříve zjistěte, zda jste schopni své výrobky prodat, jak je prodáte a komu a potom teprve výrobu. Opačným postupem vám hrozí, že si pouze naplníte sklady.

Nicméně nápad to byl celkem zajímavý, tak jsem chtěl ještě vědět, jakým způsobem si představuje investici do skladovacích prostor. Ukázalo se, že chce přebudovat část svého rodinného domu a upravit hospodářské prostory. (Mimochodem měsíční produkce firmy by se vešla i do menší garáže).

Pravidlo č. 3 – Investor nebude dávat své peníze do vašeho soukromého majetku.

Příběh druhý

Další zájemce měl skvěle připravenou prezentaci, podnikatelský záměr, videa aj. – kdyby nabízel zboží a ne investici, určitě bych koupil. Požadoval 12 milionů a nabízel mi tiché společenství. Nic by nevyráběl, jenom obchodoval. Peníze by použil na zaplavení trhu, ale konkrétní plány neměl. Na otázku jaké vlastní prostředky do podniku vloží, odpověděl „Žádné.“

Pravidlo č. 4 – Nevkládáte-li do podnikání žádné vlastní prostředky, investor neuvěří, že svému podnikatelskému plánu a schopnostem věříte.

Příběh třetí

Následovala návštěva podniku, jehož majitelé chtěli vyrábět betonové tvárnice. V pronajaté výrobní hale však chyběly přípojky elektřiny a vody, chyběla příjezdová cesta. Investice by tak opět znamenala pouze zhodnocení cizího majetku.

Odbyt pro tento typ výrobků se dá zajistit pouze v omezeném prostoru. Doprava na větší vzdálenost zboží prodražuje a hrozí tak ztráta konkurenceschopnosti. Výrobní linka byla schopna vyrobit za den více než 20 tis. tvárnic a majitelé netušili, kde by pro tento objem výroby našli v daném prostoru odbyt. Takže opět ukázkové porušení pravidla č. 2 – „nejdřív řešte odbyt, potom teprve výrobu“.

Podnikatelé (a nejen ti začínající) často vynakládají peníze neúčelně. Nakoupí stroje, vybavení a až když jim peníze dojdou, hledají investora, který by jim finančně pomohl. To už ale často bývá pozdě, vždycky je lépe hledat investora na začátku a kromě finanční pomoci využít i jeho rady.

Pravidlo č. 5 – Nežádejte o investici, když jste na dně, to už ji nedostanete.

Ponaučení pro podnikatele hledající investici

Snad vám tyto moje zkušenosti pomůžou zamyslet se nad tím, zda i vy při své snaze přesvědčit investory neděláte některou z uvedených chyb. Uvědomte si, že investor je sice ochoten podstoupit nějaké riziko, ale do špatně připraveného projektu, který nebude znamenat zhodnocení jeho investice, s vámi určitě nepůjde.