Pracovně-lékařská péče (smluvní lékař)

Pracovně-lékařskou péčí se rozumí prevence a ochrana zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevence úrazů. Jejím cílem je udržení dlouhodobé práceschopnosti zaměstnanců.

Lékařská péče o zaměstnance

Základním předpokladem poskytování kvalitní odborné spolupráce je znalost konkrétních pracovních podmínek, za kterých je práce podle pracovní smlouvy vykonávána, a znalost zdravotního stavu zaměstnance. Důraz je kladen především na konzultační a poradenskou činnost pro zaměstnavatele a zaměstnance a jejich zástupce a dohled nad pracovními podmínkami.

Poskytovatelé pracovně-lékařské péče mohou být na smluvním základě státní nebo nestátní zdravotnická zařízení. Jedná se o soukromá zdravotnická zařízení, jejichž zřizovateli i provozovateli jsou praktičtí lékaři pro dospělé nebo lékaři se specializací z pracovního lékařství (dříve hygiena práce a nemoci z povolání), kliniky a oddělení pracovního lékařství nebo nemocí z povolání, zdravotní ústavy zřízené podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Smlouva o poskytování pracovně-lékařské péče

Za účelem plnění povinností v oblasti BOZP, které souvisejí s ochranou zdraví při práci, uzavírá zaměstnavatel, se zdravotnickým zařízením oprávněným poskytovat pracovně-lékařskou péči smlouvu o poskytování této péče. Konkrétní rozsah jednotlivých činností je stanoven ve smlouvě s ohledem na konkrétní potřeby a rizika pracovních podmínek při výkonu práce.

Smluvní zajištění musí pokrývat celý rozsah pracovně-lékařské péče (odborná poradenská činnost pro zaměstnavatele, zaměstnance a zástupce zaměstnanců, dohled na podmínky výkonu práce a dalšími zařízeními jako je sociální zázemí zaměstnanců, jídelny a ubytovny spravované zaměstnavatelem, hodnocení zdravotního stavu včetně provádění lékařských preventivních prohlídek zaměstnanců a posuzování zdravotní způsobilosti k práci v konkrétních podmínkách zaměstnavatele, podíl na zajištění první pomoci a zdravotní výchově zaměstnanců).

Částečné zajištění pracovně-lékařské péče lze připustit pouze v případě, kdy zaměstnavatel prokáže, že zdravotnické zařízení nebylo ochotno přistoupit na zajištění pracovně-lékařské péče v plném rozsahu a tento rozsah nebo úplné zajištění nebylo možné doplnit nebo zajistit ani ve spolupráci s dalším nebo jiným odborně způsobilým zdravotnickým zařízením.

V případě, kdy zaměstnavatel prokáže, že při zajištění pracovně-lékařské péče nebyl vůbec úspěšný, neboť příslušná zdravotnická zařízení jeho žádosti nevyhověla, je nezbytné, aby částečné zajištění obsahovalo průběžné provádění preventivních prohlídek a posouzení zdravotní způsobilosti k práci, a to ve spolupráci s registrujícím praktickým lékařem pro dospělé zvoleným zaměstnancem.

Financování pracovně-lékařské péče

Dohled na zdraví zaměstnanců ve vztahu k práci nesmí být pro ně spojen se ztrátou na výdělku; musí být bezplatný a konat se pokud možno v pracovní době.

V návaznosti na uvedené pracovně-lékařskou péči hradí

zdravotní pojišťovna zaměstnance, pokud tak stanoví zákon a zdravotnické zařízení má s příslušnou zdravotní pojišťovnou smlouvu na požadovaný rozsah zdravotní péče,
zaměstnavatel v rozsahu stanoveném zákoníkem práce a zákonem o ochraně veřejného zdraví a klinické zdravotní výkony nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a též výkony příslušnou zdravotní pojišťovnou neuhrazené.

Zákon nestanoví výslovnou povinnost uhradit náklady související s provedením vstupní prohlídky u osoby ucházející se o zaměstnání u konkrétního zaměstnavatele. Pokud tyto náklady podnikající osoba uhradí a osoba se stává jejím zaměstnancem, jedná se o náklady/výdaje podle zákona o daních z příjmů.

Dozor v oblasti pracovně-lékařské péče a sankce

Státní odborný dozor nad plněním povinnosti zaměstnavatele zajistit tuto péči pro své zaměstnance vykonávají Krajské hygienické stanice .

Pokud zaměstnavatel neprokáže splnění povinnosti, příslušná krajská hygienická stanice mu uloží sankci

do výše dvou miliónů korun - za nesplnění nebo porušení povinností v oblasti pracovně-lékařské péče (nesplnění povinnosti zajistit tuto péči a poskytovat zařízením vykonávajícím tuto péči informace nutné k ochraně zdraví při práci),
do výše tří miliónů korun – pokud došlo nesplněním povinností k poškození zdraví fyzických osob nebo vzniku nebo hrozbě epidemie,
do výše sto tisíc korun za uvedení nepravdivých údajů a informací a za ztěžování nebo maření výkonu státního zdravotního dozoru.

Zdroj: V článku byly použity informace ze serveru BOZPinfo.cz.