Požární ochrana a povinnosti podnikatele

Požární ochrana

Začlenění provozovaných činností do kategorií

Právnické a podnikající fyzické osoby (podnikatelé) - bez ohledu na to, zda se jedná o služby nebo výrobní činnosti - mají za povinnost provést nebo zajistit provedení začlenění činností  požární ochrany do kategorií, podle míry požárního nebezpečí.

Jedná se o následující kategorie

Jedná se o náročný a odborný, technický i právní úkon, který musí provádět

Podnikatelé pro tuto činnost mohou použít své odborně způsobilé zaměstnance, popř. tento úkon zajistí dodavatelským způsobem.

Na podkladě provedeného začlenění činností do kategorií rozhodne technik požární ochrany nebo odborně způsobilá osoba o tom, zda se provede

Dokumentace požární ochrany

Rozsah dokumentace PO a další povinnosti (například lhůty prováděných kontrol - preventivních požárních prohlídek) stanoví podnikatel v Organizační směrnici k PO.

Podnikatelé, jejichž činnosti jsou zařazeny do kategorie zvýšeného nebo vysokého požárního nebezpečí musí pak plnit další stanovené úkoly v PO, které musí být zpracovány v dokumentaci požární ochrany (například požární poplachové směrnice, požární řád, požární evakuační plán, řád ohlašovny požárů atd.). Více informací naleznete ve Vyhlášce 246/2001 Sb. o požární prevenci. O obsahu a rozsahu dokumentace rozhodne odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany.

Provádění kontrol

Pravidelné kontroly dodržování předpisů o požární ochraně se zabezpečují formou preventivních požárních prohlídek (viz níže) a prověřováním dokladů o plnění povinností stanovených předpisy o požární ochraně. Předmětem preventivních požárních prohlídek je vždy zjišťování stavu zabezpečení požární ochrany u právnických osob a podnikajících fyzických osob, způsobu dodržování podmínek požární bezpečnosti a prověřování dokladů o plnění povinností stanovených předpisy o požární ochraně. Cílem preventivních požárních prohlídek je odstranění zjištěných závad a odchylek od žádoucího stavu (tzv. požární závady).

Lhůty k odstranění zjištěných požárních závad navrhuje osoba provádějící preventivní požární prohlídku. Preventivní požární prohlídky se provádějí

Uvedené lhůty preventivních požárních prohlídek mohou být zkráceny schváleným posouzením požárního nebezpečí nebo dokumentací požární ochrany zpracovanou na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (v Organizační směrnici).

Činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí

Podnikatelé, jejichž činnost je zařazena do kategorie bez zvýšeného požárního nebezpečí, nemusí mít dokumentaci požární ochrany zpracovanou. Také například nepodléhají ani povinnosti zajišťovat školení zaměstnanců o požární ochraně.

V objektech a zařízeních, kde je provozována činnost bez zvýšeného požárního nebezpečí, se preventivní požární prohlídky provádějí nejméně jednou za rok v provozech, ve kterých se na pracovištích pravidelně vyskytují současně nejméně 3 osoby v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu k provozovateli nebo veřejnost, popřípadě v dalších objektech nebo zařízeních, pokud tak určí provozovatelé těchto činností. Obecné povinnosti vyplývají ze stavebního zákona i předpisů o požární ochraně.

Obecné povinnosti vyplývající ze stavebního zákona i předpisů o požární ochraně

Objekty (stavby) musí být užívány v souladu se schváleným kolaudačním rozhodnutím ve stavebním řízení, jinak řečeno - objekty mohou být užívány jen k účelům ke kterým jsou stavebně určeny. Každý, kdo chce použít objekt k podnikání, musí znát z projektové dokumentace k jakému účelu je stavba určena. Pro potřeby požární ochrany nás k tomuto účelu bude nejvíce zajímat požárně bezpečnostní řešení (dříve technická zpráva požární ochrany), schválené ve stavebním řízení. V požárně bezpečnostním řešení je posouzena požární bezpečnost celé stavby, jednotlivě pro všechny místnosti, rozdělení na jednotlivé požární úseky, únikové cesty atd. V požárně bezpečnostním řešení se také stanovuje množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení objektu věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními.

Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení věcnými prostředky požární ochrany (například hasicí přístroje) a požárně bezpečnostními zařízeními (například vnitřní požární vodovod, elektrická požární signalizace, požární evakuační výtah, nouzové světlo apod.) může být rozšířeno (např. na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí nebo stanovení podmínek požární bezpečnosti).

Pro uživatele stavby (ať je či není podnikatelem) je požárně bezpečnostní řešení stavby velmi důležité a také závazné. Každý uživatel před dalším rozhodnutím, že změní účel užívání stavby, může tak učinit jen na základě stanovených podmínek ve stavebním zákoně, zpravidla opět na základě stavebního řízení o změně v užívání stavby.

V této souvislosti je potřeba upozornit na pronajímání prostor, je potřeba si vždy ověřit, zda prostory jsou zkolaudovány pro činnost, kterou hodláte v těchto prostorech provozovat.

Odpovědnost za plnění úkolů v zajišťování požární ochrany

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti.

Za plnění povinností na úseku požární ochrany odpovídá

Provozuje-li činnost v prostorách více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která užívají společně, vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak.

Obdobný případ nastane, pokud podnikatel provozuje svoji činnost v pronajatých prostorách a vlastník objektu zde nepodniká. Vezmeme-li v úvahu, že činnost podnikatele - nájemce není zařazena do kategorie se zvýšeným požárním nebezpečím, ale přitom je provozována v pronajatém nebytovém prostoru v budově se zvýšeným požárním nebezpečím, rozhodně bude nutné s pronajímatelem dohodnout nějaká pravidla pro plnění povinností na úseku PO. Je vhodné se chránit smlouvou, ve které bude stanoveno, které úkoly a dokumentaci splní pronajímatel a co zpracuje a bude plnit sám nájemce. Nebude-li tak nebude učiněno, může to mít pro další podnikatelskou činnost katastrofální důsledky. Pokud by v provozovně zahynul zákazník nebo zaměstnanec, vyšetřovatel by se nejdříve ptal na to, zda byl zpracován požární evakuační plán a zda s ním byli zaměstnanci řádně seznámeni. Nevadí, když tento plán zpracuje pronajímatel, ale nájemce musí například splnit povinnost seznámení s evakuačním plánem v rámci školení o PO.

Součástí smlouvy musí být i určení osoby odpovědné za plnění povinností na úseku požární ochrany.

Preventivní požární hlídka

Zákon o požární ochraně ukládá podnikatelům zřídit preventivní požární hlídku, jestliže jsou provozovateli činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím.

Tato povinnost se však neuplatňuje bezvýhradně. K tomu, aby povinnost vůbec vznikla, je nutné, aby se jednalo o činnosti provozované v prostorách s nejméně třemi zaměstnanci. Tito zaměstnanci by se v prostoru měli vyskytovat "současně", tzn. např. v jedné pracovní směně, jestliže se jedná o vícesměnný provoz.

Úkolem preventivní požární hlídky je dohlížet na dodržování předpisů o požární ochraně a v případě vzniku požáru provést nutná opatření k záchraně ohrožených osob, přivolat jednotku požární ochrany a zúčastnit se likvidace požáru. Úkoly preventivní požární hlídky vymezené zákonem o požární ochraně jsou poměrně široce pojaty a jedná se o důležité úkoly, které směřují k ochraně životů a zdraví osob, zvířat a případně majetku.

Početní stav členů preventivní požární hlídky zákon o požární ochraně nestanovuje. Počet zaměstnanců zařazených do těchto hlídek a také jejich vybavení (např. spojovacími prostředky) vyplyne ze způsobu určení podmínek požární bezpečnosti, které se zapracovávají do příslušných druhů dokumentace požární ochrany.

Při určování počtu členů je nutné zohlednit skutečnost, že člen preventivní požární hlídky nemůže být na pracovišti nepřetržitě, že např. v době čerpání dovolené bude nepřítomen a tudíž výkon jeho povinností musí převzít jiná odborně připravená osoba. I tito "náhradníci" musí být předem odborně připraveni a mít platnou odbornou způsobilost.

Počet členů preventivní požární hlídky se odvíjí od složitosti a rozsáhlosti jak dispozičního uspořádání pracoviště a jeho okolí, tak i samotného výkonu činnosti. Významným hlediskem pro určení počtu členů je též možnost výskytu veřejnosti na pracovišti.

Pokyny pro činnost preventivní požární hlídky tvoří přílohu požárního řádu a vždy musí obsahovat určení prostor nebo činností, pro které je preventivní požární hlídka zřízena, jmenný seznam, stanovení úkolů jednotlivým zaměstnancům zařazeným do preventivní požární hlídky a potřebného vybavení k provedení prvotního zásahu.

Protože se jedná o preventivní požární hlídku, upravuje se její činnost i v prevenci, tj. dohlížení na dodržování předpisů o požární ochraně. Přiřazení individuálních povinností jednotlivým členům musí být zpracováno tak, aby jednotliví členové byli schopni úkoly splnit a aby jejich výsledná spolupráce byla zárukou splnění úkolu preventivní požární hlídky jako celku.

Odbornou přípravu může provádět u preventivní požární hlídky pro činnost se zvýšeným požárním nebezpečím technik požární ochrany nebo odborně způsobilá osoba, avšak pro činnosti s vysokým požárním nebezpečím pouze odborně způsobilá osoba.

Pokud se na pracovišti vyskytuje minimální počet zaměstnanců, tj. jeden nebo dva, předpokládá se, že v rámci školení o požární ochraně budou dostatečně informováni o všech skutečnostech, které s požární ochranou na jejich pracovišti souvisí, včetně informací např. o provedení nutných opatření v případě vzniku požáru. V těchto případech není nutné zřizovat preventivní požární hlídku.

Kam se obrátit pro radu?

Nejlepší je obrátit se na odborně způsobilou osobu podnikající v oblasti požární ochrany. To je základní krok. Právní předpisy totiž mohou řešit nejen standardní povinnosti, ale i složitá individuální řešení.

Problematiku požární ochrany (PO) u podnikatelů upravují zejména následující předpisy

Řadu informací je možné vysledovat také z internetových stránek státních orgánů např. Generálního ředitelství HZS ČR nebo i na stránkách jednotlivých krajských ředitelství HZS.

Dalším dobrým zdrojem informací mohou být webové stránky různých profesních sdružení, stránky výzkumných ústavů, zkušeben nebo se dají prostudovat odborné časopisy.